Ramena Ohře

evropsky významná lokalita v okresech Sokolov a Cheb

Ramena Ohře je Evropsky významná lokalita vyhlášená v roce 2009. Lokalita je zahrnuta do soustavy Natura 2000. Jedná se o nejzachovalejší část nivy Ohře nížinného charakteru v Karlovarském kraji s množstvím mrtvých ramen a tůní. Předmětem ochrany jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, přirozené vodní nádrže s bohatou vegetací a bahnité břehy řek s bohatou vegetací.[2]

Zdroje k infoboxu
Evropsky významná lokalita
Ramena Ohře
červenec 2011
červenec 2011
Základní informace
Vyhlášení 3. listopadu 2009
Nadm. výška 405 - 450 [1] m n. m.
Rozloha 291,2 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Sokolov, Cheb
Umístění Cheb, Kynšperk nad Ohří, Sokolov
Souřadnice
Ramena Ohře
Ramena Ohře
Další informace
Kód 5456
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis oblastiEditovat

Nachází se v Chebsko-sokolovském bioregionu v geomorfologické jednotce Chebská pánev a Sokolovská pánev v horním úseku řeky Ohře mezi Chebem a Sokolovem v mírně teplé klimatické oblasti.

Přírodní poměryEditovat

V Karlovarském kraji je řeka Ohře osou celého kraje a v území evropsky významné lokality odděluje Krušné hory a Slavkovský les. Nejvýraznějším prvkem řeky jsou její meandry, ostrůvky a po obou stranách hlavního toku slepá a mrtvá ramena, která někdy vytvářejí celé soustavy propojených ramen. Propojené soustavy ramen se nacházejí zejména u Kynšperka nad Ohří. Mnohá z těchto ramen mají široká ústí, kterými proudí voda ven i dovnitř. Některá ústí jsou zaplňována sedimenty a tak je nastartován jejich postupný zánik a vznik mrtvých ramen a tůní. V úseku od Nebanice do Šabiny má řeka několik významnějších přítoků, kterými jsou především Plesná, Libava a Libocký potok.

Flóra a faunaEditovat

Podél řeky jsou vyvinuty především olšiny střídané vrbinami a mokřadními společenstvy.[3] Zajímavá je makrofitní vegetace samotného toku a stojatých vod, kde dominuje hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata), stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), zevar jednoduchý (Sparganium emersum) a rdest kadeřavý (Potamogeton crispus). Spolu s hojným stulíkem žlutým (Nuphar lutea), který roste v klidných zátočinách toku, vytváří vodní vegetace rozsáhlé porosty s listy na hladině, které často pokrývají souvislou plochu. Stulík je často doprovázen šípatkou střelolistou (Sagittaria sagittifolia).[3] Rozsáhlé porosty zde tvoří i lakušník štětičkový (Batrachium penicillatum) a společné kobercovité porosty zajišťují účinnou mechanickou filtraci vody, díky které je v letní sezoně voda v řece průzračně čistá.[2] V zatopených depresích s nižší vodní hladinou roste puškvorec obecný (Acorus calamus), ďáblík bahenní (Calla palustris) a žebratka bahenní (Hottonia palustris).

Nejpestřejší vegetace se vyskytuje v mělkých tůních a slepých ramenech v úseku mezi Tršnicemi a Šabinou. Stabilitu biotypů udržují jarní povodně, které zaplavují část říční nivy, přinášejí živiny a odnášejí neukotvené rostliny.[4]

Řeka je rovněž životním prostředím pro ryby, obojživelníky a další drobné živočichy. Pravidelně zde loví volavka popelavá (Ardea cinerea) a ledňáček říční (Alcedo atthis).[3]

GalerieEditovat

 
Ramena Ohře u Mostova v červnu 2014
 
Stulík žlutý Ramena Ohře v červenci 2011
 
Ramena Ohře u Dasnic v červenci 2015

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ramena Ohře [online]. Natura 2000 [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b EVL Ramena Ohře [online]. AOPK ČR [cit. 2015-03-12]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c KRÁSA, Petr. Ohře, řeka pozoruhodná. Časopis Arnika. 2005, čís. 2, s. 14-18. 
  4. MELICHAR, Vladimír; KRÁSA, Petr; TÁJEK, Přemysl. Zvláště chráněné rostliny Karlovarského kraje. Karlovy Vary: Karlovarský kraj a AOPK ČR, 2012. ISBN 978-80-260-2252-7. S. 10. 

Externí odkazyEditovat