Puškvorec obecný

druh rostliny

Puškvorec obecný (Acorus calamus) je léčivá rostlina z čeledi puškvorcovité (Acoraceae). Některé starší taxonomické systémy řadí puškvorec do čeledi árónovité (Araceae). Puškvorec je také tradičním kořením.

Jak číst taxoboxPuškvorec obecný
alternativní popis obrázku chybí
Puškvorec obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádpuškvorcotvaré (Acorales)
Čeleďpuškvorcovité (Acoraceae)
Rodpuškvorec (Acorus)
Binomické jméno
Acorus calamus
L., 1753
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

  • Puškvorec obecný je vytrvalá bylina dorůstající výšky nejčastěji 50–150 cm. Na bázi vyrůstá z plazivého oddenku o tloušťce až 3 cm. Celá rostlina je charakteristická nápadnou vůní, zvláště při rozlomení oddenku.
  • Lodyha je tříhranná.
  • Listy jsou střídavé, dvouřadě uspořádané, přisedlé, na bázi s listovými pochvami. Čepele mají mečovitý tvar, jsou dlouhé nejčastěji 50–125 cm a široké 0, 7–2 cm, na okraji někdy trochu zvlněné.
  • Květy jsou uspořádané do květenství, kterým je mnohokvětá válcovitá palice, která se směrem k vrcholu zužuje. Zpočátku je zelená, později hnědne, dorůstá délky 5–9 cm. Je sice vrcholová, ale vypadá jako boční, neboť podpůrný listen (toulec) palice působí dojmem pokračování lodyhy. Je 20–90 dlouhý a na první pohled spíše připomíná list.
  • Květy jsou drobné, uspořádané v palici do šroubovice. Okvětí je zelenavé, složené ze šesti okvětních lístků ve dvou přeslenech (3+3). Tyčinek je šest ve dvou přeslenech (3+3). Gyneceum je složeno ze tří plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní.
  • V Česku kvete nejčastěji v červnu až v červenci.
  • Puškvorec obecný je sterilní triploid, nevytváří plody [1]. Blízce příbuzné druhy, které však v Česku nerostou, např. Acorus americanus, vytvářejí červené bobule.
 
detail květenství

Stanoviště editovat

Mokřadní rostlina, nejčastěji roste na březích stojatých a pomalu tekoucích vod. Může vytvářet monodominantní porosty řazené do asociace Acoretum calami. Na území Česka se objevil v 16. století. V současnosti roste v roztroušeně až hojně po celém území Česka, hlavně však v teplejších oblastech, ve vyšších horských polohách chybí. V posledních desetiletích vlivem nepříznivých hospodářských zásahů spíše ustoupil.

Areál rozšíření editovat

Pochází z Asie, původní areál zahrnoval jižní Čínu, již ve starověku byl však zavlečen do Indie, odkud se šířil dál. V současné době roste po celé Evropě, v Asii a v Severní Americe a v dalších oblastech. V Asii a v Severní Americe rostou další blízce příbuzné druhy, které plody vytvářejí. Mapka rozšíření je zde: [2]

Použití editovat

 
Zjara rašící oddenky puškvorce na mělkém dně vypuštěného rybníka.

V léčitelství se používá oddenek (Rhizoma calami aromatici).

Droga se aplikuje hlavně při žaludečních potížích, protože podporuje látkovou výměnu, působí příznivě na tvorbu trávicích šťáv, má zklidňující účinek na křečovité bolesti a zároveň působí i desinfekčně a močopudně. Dříve se z kořene vyráběl žaludeční likér. Puškvorec má uklidňující účinek a působí antidepresivně, utlumuje astmatické záchvaty a celkově má pozitivní účinek na stav zesláblých lidí (ve stáří, po nemoci, po operaci, ozařování, chemoterapii atd.), v některých případech působí i výrazně protialergicky. Používá se i zevně ve formě koupelí proti revmatismu, na ekzémy, na omývání špatně se hojících ran nebo jako celkově posilující prostředek.

V gastronomii byly od středověku oddenky využívány k okořenění sladkých pokrmů a kompotů v indické a islámské kuchyni. V Evropě i Americe býval kandován. Používá se k ochucení pivního stylu gruit, kde dodává místo chmele hořkost. Z velmi mladých výhonků lze připravit salát k povzbuzení chuti.[2]

Obsahové látky editovat

Droga obsahuje asi 2–7 % silic, které jsou tvořené řadou mono a seskviterpenů. Dále mezi obsahovými látkami najdeme hořčiny, třísloviny, slizy, cukry, cholin a fenylpropan beta-asaron, který je podezřelý z kancerogenity, proto by neměla být užívána droga, která v silici obsahuje více než 5 % této látky (puškvorce rostoucí v Česku ji však obvykle obsahují výrazně méně).

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Puškvorec obecný, s. 30. 

Literatura editovat

  • Květena České republiky. Příprava vydání Jindřich Chrtek jun., Zdeněk Kaplan, Jitka Štěpánková. Díl 8. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1824-3. S. 274–276. 

Externí odkazy editovat