Rakov (Markvartice)
Rakov je malá vesnice, část obce Markvartice v okrese Jičín. Nachází se asi 1,5 km na východ od Markvartic. Severně od Rakova se zvedá návrší Čakan (398 m).
| Rakov | |
|---|---|
_-_rozcesti.JPG) | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Markvartice |
| Okres | Jičín |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°25′42″ s. š., 15°13′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 68 (2021)[1] |
| Katastrální území | Rakov u Markvartic (3,99 km²) |
| PSČ | 507 43 |
| Počet domů | 39 (2011)[2] |
  Rakov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 91847 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 2009 zde bylo evidováno 40 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 63 obyvatel.[4]
Rakov leží v katastrálním území Rakov u Markvartic o rozloze 3,99 km2.[5] V katastrálním území Rakov u Markvartic leží i Leština.
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vsi se datuje do roku 1337. Z ní vyplývá, že Rakov byl založen kolem hospodářského sídla, které vlastnil zeman Dobeš z Rakova. Místní vladyky vystřídali na sklonku 14. století páni z Valečova. Mezi roky 1418 a 1419 patřilo místo Hníkovi z Chlumu, který jej odprodal Zajícům z Haznburka a Rakov se tak stal součástí kosteckého panství. Od roku 1615 zde sídlil Vilém z Vinoře. Koncem třicetileté války se zde usadil další rytířský rod. Od kosteckého duchovního a písaře Tobiáše Rovenského z Turnova tu roku 1640 koupil grunt Hans Hendrych Šultys. Roku 1661 prodal Julius Kryštof z Vinoře svůj statek výběrčímu posudného z Mladé Boleslavi Davidu Munzarovi. O pět let později jeho grunt lehl popelem. Roku 1670 Heřman Černín koupil ruiny a přičlenil pozemky ke Kosti. O rok později mu odprodali grunt i Šultysové a tím byl v Rakově vytvořen nový panský dvůr. V této podobě zůstal až do zániku kosteckého panství.[6]
Pamětihodnosti
editovat_-_piskovcova_kalvarie.JPG)
- Pískovcová Kalvarie – Roku 1804 ji vyrobil kameník Jan Zeman z Žernova. Stojí mezi dvěma vzrostlými lipami.[6]
- Zaniklá tvrz Okrouhlý – Dvojice dnes již velmi plochých pahorků se nachází jižně od silnice do Batína v bývalých bažinatých loukách. Lépe patrný je severovýchodní pahorek o průměru asi 20 kroků, severovýchodně od něj je i náznak příkopu. Za husitských válek zde sídlili místní vladykové. Menší panské sídlo stávalo severně od silnice k Leštině nedaleko současného vodojemu.[6][7]
Okolí
editovatNa jižním okraji vesnice u silnice do osady Leština se nalézá Rakovský rybník.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 472, 473, záznam 49-7. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-28.
- ↑ a b c Rakov - Informační tabule [online]. Informační tabule [cit. 2011-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Tvrze na okrese Jičín [online]. Informační server pro Jičín a okolí [cit. 2011-04-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rakov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rakov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Rakov u Markvartic na webu ČÚZK
- Půdorys tvrze v Rakově
