Raisa Gorbačovová
Raisa Maximovna Gorbačovová (roz. Titarenkova, rusky Раиса Максимовна Горбачёва[2], 5. ledna 1932, Rubcovsk, SSSR – 20. září 1999, Münster, Německo) byla ruská socioložka, manželka ruského politika Michaila Sergejeviče Gorbačova.
| Raisa Maximovna Gorbačovová | |
|---|---|
.jpg) Raisa Maximovna Gorbačovová (26. července 1987) | |
| Rodné jméno | Раиса Максимовна Титаренко a Raisza Makszimovna Tyitarenko |
| Narození | 5. ledna 1932 Rubcovsk |
| Úmrtí | 20. září 1999 (ve věku 67 let) Münster |
| Příčina úmrtí | leukemie |
| Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
| Alma mater | Filozofická fakulta Lomonosovovy univerzity Moskevská státní pedagogická univerzita |
| Povolání | socioložka, politička, veřejná postava, vysokoškolská učitelka a filozofka |
| Zaměstnavatelé | Stavropol State Medical University Ruský fond kultury Lomonosovova univerzita Stavropol State Agrarian University Znanije |
| Ocenění | medaile Naděždy Krupské |
| Politické strany | Komunistická strana Sovětského svazu Sociálně-demokratická strana Ruska |
| Nábož. vyznání | pravoslaví |
| Choť | Michail Sergejevič Gorbačov (1953–1999)[1] |
| Děti | Irina Virganskaja |
| Rodiče | Maxim Titarenko a Alexandra Titarenko |
| Příbuzní | Jevgenij Titarenko (sourozenec) Andrej Andrejevič Gromyko (strýc) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatMládí a studia
editovatRaisa Maximovna Titarenkova se narodila 5. ledna 1932 v Rubcovsku v Altajském kraji. Byla nejstarším dítětem Maxima Andrejeviče Titarenka, železničního inženýra v ukrajinském Černigově a Alexandry Petrovny Porady z Veseloyarsku. Studovala filozofickou fakultu Moskevské státní univerzity (MGU). Michail Gorbačov studoval právnickou fakultu téže univerzity. Potkali se na podzim 1951 ve studentském klubu v moskevské Stromynce. Získala pokročilý titul na Moskevském státním pedagogickém institutu a krátce vyučovala na Moskevské státní univerzitě.
Život s Gorbačovem
editovat
Manželství s Gorbačovem uzavřeli při civilním obřadu 25. září 1953.[3] Chvíli po svatbě bydleli na studentských kolejích a snažili se získat společný byt.[4] Po promoci se přestěhovala do rodného regionu svého manžela Stavropol v jižním Rusku. Tam vyučovala marxisticko-leninskou filozofii a obhajovala svou tezi sociologického výzkumu o životě v kolchozu. Dne 6. ledna 1957 porodila dceru Irinu Michajlovnu. Když se její manžel vrátil do Moskvy jako funkcionář KSSS, Gorbačovová zaujala místo lektorky na své alma mater, Moskevské státní univerzitě. Z funkce odešla, když se její manžel v roce 1985 stal generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu. Její veřejná vystoupení po boku manžela jako první dámy byla doma novinkou a pokročila v polidšťování obrazu země. Byla jednou z mála manželek předsedů komunistických stran, které se veřejně profilovaly na veřejnosti.
V červnu 1990 doprovázela Gorbačovová první dámu USA Barbaru Bushovou na Wellesley College v Massachusetts. Obě ženy promluvily před promocí během slavnostního zahájení a jejich řeč se týkala zejména role žen v moderní společnosti. Všechny americké televizní sítě pokrývaly adresy živě; CNN poskytovala živé vysílání kabelové televize po celém světě.
Události převratu z roku 1991, který se pokusil sesadit jejího manžela, zanechaly na Gorbačovové, která poslední den utrpěla menší mrtvici, trvalé následky. Nastalá situace zatlačila její osobu do stínu.[5]
Po rozpadu SSSR
editovatV roce 1989, po osobním proslovu profesora Rumjanceva a dalších, přispěl Gorbačov 100 000 dolarů na charitu „Mezinárodní asociace hematologů pro děti“. Tento a další dary obou Gorbačovů pomohly nakoupit vybavení pro krevní banky a vyškolit ruské lékaře v zahraničí. V roce 1997 založila Klub Raisy Maksimovny zaměřený na podněcování účasti žen v politice. Pracovala také na zvýšení povědomí o dětských problémech (často vítala delegace mládeže v Kremlu, když její manžel nemohl být přítomen).[6]
Nemoc a smrt
editovatGorbačovová utrpěla mrtvici v říjnu 1993.
V červenci 1999 jí byla diagnostikována leukémie. Krátce poté odcestovala se svým manželem a dcerou do Münsteru v Německu na léčbu na lékařské klinice münsterské fakultní nemocnice. Léčila se dva měsíce pod dohledem profesora Thomase Büchnera, předního hematologa. Zemřela 20. září 1999 ve věku 67 let. Byla pohřbena na Novoděvičím hřbitově v Moskvě.[7][8]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Raisa Gorbacheva na anglické Wikipedii.
- ↑ John Lewis Gaddis: The Cold War: A New History. Spojené státy americké: Penguin Books. ISBN 978-0-14-303827-6.
- ↑ Биография Раисы Максимовны Горбачёвой. gorbachev-ms.narod.ru [online]. [cit. 2016-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-31.
- ↑ Michail Gorbačov: Vzpomínky a zamyšlení. Můj život. Euromedia Group-Ikar 2014, s. 76n. ISBN 978-80-249-2359-8.
- ↑ Vliv na výsluní i v pozadí. Životní láska Gorbačova Rusko pobouřila - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2022-12-07]. Dostupné online.
- ↑ NEEF, Christian. The Gorbachev Files: Secret Papers Reveal Truth Behind Soviet Collapse. Der Spiegel. 2011-08-11. Dostupné online [cit. 2022-12-07]. ISSN 2195-1349. (anglicky)
- ↑ SCHMEMANN, Serge. Gorbachev, Energetic, Chatty, but Not Yet Political. The New York Times. 1993-11-03. Dostupné online [cit. 2022-12-07]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Gorbačov: Rozloučení s Raisou je těžké. iDNES.cz [online]. 1999-09-22 [cit. 2016-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-31.
- ↑ Raisa Gorbačovová bojuje s nemocí. Hospodářské noviny [online]. 1999-08-04 [cit. 2016-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-31.
Literatura
editovat- GORBAČEVA, Raisa Maksimovna. Žít znamená doufat : rozhovor se spisovatelem Georgijem Prjachinem. 1. vyd. Praha: Agentura Pikolo, 1991. 160 s. Překlad z ruštiny: Václava Škvorová.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Raisa Gorbačovová
Obrázky, zvuky či videa k tématu Raisa Maximovna Gorbačovová na Wikimedia Commons 
Osoba Raisa Gorbačovová ve Wikicitátech
