Radiofrekvenční ablace

Radiofrekvenční ablace (zkráceně RF ablace) je metoda lokální terapeutické destrukce tkáně využívající tepelného účinku procházejícího elektrického proudu o frekvenci řádově stovek kHz[1][2] .

Princip

editovat

Metoda destrukce tkáně je založena na tepelných účincích elektrického proudu o frekvenci 500–1000 kHz, elektrický obvod je uzavřen buď mezi hrotem nástroje (katetru) a plošnou elektrodou připevněnou obvykle na zádech pacienta, nebo je použit nástroj, který má hroty dva, a elektrický obvod se uzavírá mezi nimi. Dostatečné proudové hustoty nutné k destrukci tkáně je dosaženo jen u hrotu katetru, proto je destruktivní účinek limitován. Vysoká frekvence procházejícího proudu má tu výhodu, že nedráždí nervy, svaly a srdce. V místě kontaktu katetru dochází ke koagulační nekróze o hloubce jen zhruba jednoho milimetru. Vznikem nekrózy je podstatně zvýšen elektrický odpor tkáně a tím je zamezeno dalšímu šíření poškození tkáně[1][2].

Použití

editovat

Arytmie

editovat

Radiofrekvenční ablace se často využívá v kardiologii při terapii srdečních arytmií s rychlou srdeční akcí (tzv. tachyarytmií) nereagujících nebo špatně reagujících na farmakologickou terapii. Principem navazuje na kardiochirurgickou metodu MAZE, které spočívá ve vytvoření nevodivých jizev v srdeční předsíni z otevřeného přístupu. Katetrizační výkon se pokouší o totéž, avšak z šetrnějšího a mnohem méně invazivního přístupu katetrem přes stehenní tepnu.[1][2][3] .

Nádory jater

editovat

Radiofrekvenční ablaci lze využít i při terapii nádorů jater. Lze použít v terapii nádorů primárních, tedy vzniklých v játrech, i nádorů sekundárních, tedy metastázách jiných nádorů (např. kolorektálního karcinomu) do jater. Omezením je, že nádor nesmí být větší než 5 cm. Protože jsou játra orgánem křehkým a silně prokrveným, je jednou z výhod RF ablace to, že se koagulují i cévy a proto se staví i krvácení. Technicky nejde o endovaskulární výkon, do jater se zavádí jehlová elektroda vpichem přes kůži pod kontrolou ultrazvuku, CT nebo MRI.[4]

Nádory ledvin

editovat

V případě postižení ledvin nádorovým onemocněním je metodou volby chirurgický výkon. Pokud jsou však u pacienta přítomny komplikace, lze za určitých okolností provést i miniinvazivní výkon spojený s RF ablací nádoru [5][6].

Žilní varixy

editovat

K terapii žilních varixů, tzv. křečových žil, se obvykle používá bipolární elektrody, která je pod ultrazvukovou kontrolou zavedena do povrchové žíly s varixem. Elektrický proud uvnitř žíly způsobí její poškození, kontrakci a následnou postupnou přeměnu ve vazivový pruh[7].

Radiofrekvenční péče v kosmetice

editovat

Radiofrekvenční technologie se využívá i v oblasti kosmetiky, kde slouží k neinvazivnímu ošetření pleti a těla. Pomocí kontrolovaného zahřívání hlubších vrstev pokožky stimuluje tvorbu kolagenu a elastinu, což vede ke zpevnění pokožky. Tento proces může pomoci redukovat výskyt vrásek, zlepšit texturu pleti a zmírnit povolení kůže.

Reference

editovat
  1. a b c VANČURA, Vlastimil. Léčba tachyarytmií radiofrekvenční ablací. Sanquis. 12. 2001, s. 51. Dostupné online. ISSN 1212-6535. 
  2. a b c STÁREK, Zdeněk, et.al. Radiofrekvenční katetrizační ablace supraventrikulárních arytmií, historie a současnost. Intervenční a akutní kardiologie. 2006, roč. 5, čís. 3, s. 122–130. Dostupné online. ISSN 1213-807X. 
  3. KAUTZNER, Josef; PEICHL, Petr. Praktické aspekty léčby fibrilace síní: nefarmakologické postupy. Interní medicína pro praxi. 2004, roč. 6, čís. 4, s. 194–199. Dostupné online. ISSN 1212-7299. 
  4. VÁLEK, Vlastimil; ANDRAŠINA, Tomáš, et.al. Intervenční radiologie v léčbě maligních procesů jater. Postgraduální medicína. 2008, čís. 2, s. 203–207. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18. ISSN 1212-4184.  Archivováno 18. 7. 2020 na Wayback Machine.
  5. HORA, Milan. Nádory ledvin. Urologie pro praxi. 2005, roč. 6, čís. 1, s. 28–30. Dostupné online. ISSN 1213-1768. 
  6. KOLOMBO, Ivan, et.al. Mezioborová spolupráce v urologii. Urologie pro praxi. 2007, roč. 8, čís. 6, s. 262–267. Dostupné online. ISSN 1213-1768. 
  7. HNÁTEK, Lukáš. Miniinvazivní terapie křečových žil. Medical Tribune. 2007, roč. 1, čís. 27. Dostupné online. ISSN 1213-2586. 

Externí odkazy

editovat