Ptolemaios V. Epifanés

Ptolemaios V. zvaný Epifanés („nalezený“, řecky Πτολεμαίος E' ὁ Ἐπιφανής) byl synem Ptolemaia IV. Filopatóra a Arsinoe III. a pátým egyptským faraonem z dynastie Ptolemiovců. Ptolemaios V. se stal králem už v pěti letech, proto za něho vládli regenti, za jejichž faktického panování bylo království značně ochromeno.

Ptolemaios V. Epifanés
Ptolemaĩos Epiphanés Eucharistos, Πτολεμαίος E' ὁ Ἐπιφανής
Stříbrná tetradrachma Epiphanés[e)
Stříbrná tetradrachma Epiphanés[e)
Doba vlády204-180
Rodné jméno
G38N5
H_SPACE
<
p
t
wAl
M
iisanxD&t&N17 p
t
Hmr
>
Žijící Ptolemaios, milovaný Ptahem
Trůnní jméno
<
W10nTr
W10
nTr
W10
N36
W10
W10
F44
n
p
t
H
stp
wsr
kA
C2C12sxm
anx
>
Vyvolený Ptahem k obrazu Amona
Horovo jméno
G5<h1
Hwn
n
nw
W
A17xa
a
W Z4
Aa15
sw A43
D2
Z1
Q1t
O1
t
f
Z1
f
h1>O33
 Dítě, král vyvolený k trůnu otce
Jméno obou paní
G16wr
r
F9 F9
Z9
D40sU32wADM12snfrN16
O5
t
O49
mnxib
x
r
nTr
Zlatý Hor

ManželkaKleopatra I. Syra
M23tG15V30
N16
N16
<
X7lG4V4p
D46
V30
G4t
H8
>
PotomciPtolemaios VI. Filométor , Ptolemaios VIII. Euergetés II., Kleopatra II. [p 1]
OtecPtolemaios IV. Filopatór
MatkaArsinoe III.
Narození9.10.210
Úmrtí180
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Bysta Ptolemiaova seleukovského protivníka a pozdějšího švagra Antiocha III. Velikého, Louvre

Když zemřel Ptolemaios IV., byl jeho syn ještě malý chlapec. Dva hlavní oblíbenci zemřelého krále, Agathoklés a Sosibius se obávali, že by královna vdova Arsinoe III. mohla zajistit regentství nad malým králem Ptolemaiem pro sebe, proto ji oba dvořané dali zavraždit ještě před tím, než se dozvěděla o smrti svého manžela a Agathoklés se Sosibiem tak zajistili regentství, a tím i vládu v zemi, pro sebe. Nicméně v roce 202 př. n. l. se generál a velitel města Pelusium postavil do čela vzpoury, která skončila smrtí Agathokla a několika jeho stoupenců z rukou alexandrijské lůzy.

Zatím seleukovský vládce Antiochos III. Veliký uzavřel pakt s Filipem V. Makedonským namířený proti ptolemaiovským državám v zámoří. Filip obsadil některé ostrovy v Egejském moři a další pevninská území v Karii a Thrákii. Mezitím v roce 198 př. n. l. v bitvě u Pania Seleukovci definitivně vytlačili Ptolemaiovce z oblasti Sýrie a Palestiny.

Antiochos III. poté s Ptolemaiem uzavřel mír a dal mu svojí dceru Kleopatru II. za manželku. Nicméně poté, co Antiochos III. Veliký prohrál válku s Římem, se Egypt přiklonil k Římu. Epifanés byl v dospělosti také výborný sportovec, zejména vynikl v lovu.

Velkou krutost a věrolomnost Ptolemaios V. prokázal při potlačení domorodé vzpoury a některé zprávy jej vykreslují jako tyrana. Roku 197 př. n. l. držel město Lykopolis faraon odštěpeného Horního Egypta Ankhmakis, však byl donucen ustoupit až k Vesetu. Válka mezi severem a jihem Egypta pokračovala až do roku 185 př. n. l. a vzdorokrál Ankhmakis byl zatčen Ptolemiovým generálem Konanem. Jako výraz díků během války Ptolemaiovi vyrobil jeden egyptský kněz ve třech jazycích Rosettskou desku.

Po Ptolemaiovi V Epifanovi nastoupil na trůn jeho starší, ještě nezletilý syn Ptolemaios VI. Filométor, regentku za mladého krále dělala jeho matka Kleopatra Syrská. Její smrt roku 176 př. n. l. způsobila roztržku mezi ptolemaiským dvorem v Alexandrii a seleukovským dvorem v Antiochii na téma oblasti Palestiny.

PoznámkyEditovat

  1. dcera Ptolemaie V. incest s bratrem ,Ptolemaios VI.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ptolemy V Epiphanes na anglické Wikipedii.

  • This article incorporates text from the Encyclopædia Britannica Eleventh Edition, a publication now in the public domain.

LiteraturaEditovat

  • Wilhelm Spiegelberg: Der demotische Text der Priesterdekrete von Kanopus und Memphis (Rosettana) mit den hieroglyphischen und griechischen Fassungen und deutscher Übersetzung nebst demotischem Glossar. Heidelberg 1922, ISBN 3-8062-1868-4
  • Günther Hölbl: Geschichte des Ptolemäerreiches: Politik, Ideologie und religiöse Kultur von Alexander dem Großen bis zur römischen Eroberung. Stuttgart 1994, ISBN 3-534-17675-8
  • Martina Minas: Die hieroglyphischen Ahnenreihen der ptolemäischen Könige: Ein Vergleich mit den Titeln der eponymen Priester in den demotischen und griechischen Papyri. Mainz 2000, ISBN 3-8053-2619-X
  • Ellen Doetsch-Amberger: Ein Siegel Ptolemaios' V. (Göttinger Miszellen 142), Göttingen 1994, S. 67-68
  • Eddy Lanciers : Die Ägyptischen Tempelbauten zur Zeit des Ptolemaios V. Epiphanes (204-180 v.Chr.)/1 (Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts Kairo 42), Zabern Verlag Mainz 1986, S. 81-98.
  • Eddy Lanciers : Die ägyptischen Tempelbauten zur Zeit des Ptolemaios V. Epiphanes (204-180 v.Chr.)/2 (Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts Kairo 43), Zabern Verlag Mainz 1987, S. 173-182. ISBN 3-8053-0537-0

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců
Předchůdce:
Ptolemaios IV. Filopatór
205 - 181 př. n. l.
Ptolemaios V. Epifanés
Nástupce:
Ptolemaios VI. Filométor