Wikipedie

Ptolemaios VI. Filométor

(přesměrováno z Ptolemaios VI.)

Ptolemaios VI. Filométor (řecky Πτολεμαίος Φιλομήτωρ, 186-145 př. n. l.) byl egyptský král z rodu Ptolemaiovců. Vládl v letech 180 - 145 př. n. l. s přerušením v letech 164 - 163 př. n. l., kdy si jeho bratr Eurogétes uzurpoval vládu.

Ptolemaios Filométor
Philomḗtōr, Πτολεμαῖος Φιλομήτωρ
Ptolemaios VI. Filométor
Ptolemaios VI. Filométor
Doba vlády180-164 & 163-145 př. n. l.
Rodné jméno
G38N5
H_SPACE		 <
p
t		 wAl
M		 iisanxD&t&N17 p
t		 HN36
>
Ptolemaios, milovaný Ptahem
Trůnní jméno
M23L2<
nTrN8nTrF44
p
t		 Hn
stp
ir		 Aa11
n		 C2C12r
H H
>
Dědic bohů, vybraný Ptahem,
obnovil Maat pro Amon-Ra
Horovo jméno
G5<h1
C18M
X
F51B t		 A26HAa5
p		 E1anxD2
Z1		 mssx nw
O39		 O39
z
n
h1>O33
 Velebí býka Apise na jejich rodném kameni
Jméno obou paní
G16Aa15
Aa11
t H8		 sxa
a
n		 swwt
f		 Z1
f
Otcem dosazený na trůn
Zlatý Hor
wr
r		 F9
F9		 nb
O23		 Z3p
t		 HC18miiR7
f
t Z1		 Z1nTrZ1nTrZ1nTrZ1iiC18x Z1
mi
Držitel svátku Sed jako Ptah-Tatenen[p 1]
ManželkaKleopatra II.[1]
M12A41G17M23
t		 L2
t		 <
p
t		 wAl
M		 iisanx
Dt
N16		 p
t		 HN36
>Hr
PotomciPtolemaios Eupator (předčasně zemřel),
Ptolemaios VII. Neos Filopatór[1]
<
pR8F18
E34		 n
W6 V2		 A17t
I10		 Z1I10
N36
>

Kleopatra Thea[p 2], Kleopatra III. (2. manželka Ptolemaise VIII.),
OtecPtolemaios V. Epifanés
MatkaKleopatra I. Syra [p 3][1]
M23tG15V30
N16
N16		 <
X7lG4V4p
D46
V30		 G4t
H8
>
Narození9.10.186 př. n. l.
Úmrtí145 př. n. l. (stáří 41 roků)
Sýrie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

 
Ptah-Tatenen,
bůh Memfis

Na trůn nastoupil ve věku 6 let po smrti svého otce Ptolemaia V. Epifanése. Až do roku 176 př. n. l. vládl společně se svojí matkou Kleopatrou I. [p 4] Následujícího roku se, ve věku ~10 roků, oženil se svojí sestrou Kleopatrou II.[p 5] Od roku 170 př. n. l. vychovával svého bratra Euergetése II., aby také vládl s ním a s Kleopatrou II.[p 6] Vláda triumvirátu sourozenců ovšem Egyptu neprospěla, spíše přispěla k jeho již znatelnému úpadku.[2][3]

Vláda editovat

 
Kom Ombo, Ptolemaios Filopétor s manželkou Kleopatrou II. před bohy Re, Montu a Sobkem
 
Bronzová mince Ptolemaios VI. na reversu "orel stojící na blesku a nápis ΠΤΟΛΕΜΑΙΟΥ ΒΑΣΙΛΕΩΣ

V roce 170 př. n. l. vpadl Antiochos IV. Epifanés do Egypta a zahájil tím Šestou syrskou válku (170-168 př. n. l.). Po dalším vpádu o dva roky později byl dokonce korunován králem Egypta, ale po zásahu římského legáta se ze strachu z římského útoku stáhl do Sýrie. V letech 169 - 164 př. n. l. vládl v Egyptě triumvirát tvořený Ptolemaiem VI., jeho manželkou Kleopatrou II. a mladším bratrem Ptolemaiem VIII. Euergetésem II. . Ptolemaios VI. začal plánovat opětnou invazi do Coele-Sýrie.[1]
Další pokus o znovuzískání Coele-Sýrie byl ale neúspěšný, protože Antiochus IV. porazil egyptské síly a dobyl pohraniční město Pelusium[2]. Antiochus měl i jiné ambice, ale stáhl se, když ho římský legát Papillius Laenas[p 7] a jeho legie přesvědčili, že další útok by se setkal s římskou odezvou.
Katastrofální šestá syrská válka, během níž se pokusil Ptolemaios VI. vyjednat podmínky s nepřítelem, což vedlo k jeho sesazení rozhořčenými občany Alexandrie. Seleukovský král Antiochos prohlašující, že zastupuje Ptolemaia VI. (ale zajímal se pouze o vlastní zábor půdy), obléhal egyptské hlavní město, avšak upustil od svého úsilí ovládnout Alexandrii, musel se věnovat řešení domácích problémů. Místní situace byla typický, makedonský koktejl sourozenecké rivality, územních ambicí a nepokoje domorodců.[3]
Když byl v roce 164 př. n. l. svým bratrem Eurogetésem od vlády odstaven, vydal se do Říma hledat přímluvu a pomoc. Díky římskému zásahu byl již během příštího roku znovu dosazen na egyptský trůn.[4][5][3] Ptolemaios VIII. byl v důsledku toho poslán na Kyrenaiku, ale oproti původnímu rozhodnutí římských konsulů se odvolal k římskému senátu a kupodivu získal jeho souhlas. Plánoval tedy svůj návrat do Egypta, ale setkal se se svým bratrem v bitvě o Kypr, kterou prohrál. Ptolemaios VIII. dostal Kyrenaiku, jako součást mírových podmínek a Alexandros Balas[p 8] přislíbenou ruku jedné z dcer Ptolemaia VI.
Alexander Balas, vybraný z neznáma a podporovaný sousedním římským spojeneckým královstvím Pergamon, se v roce 152 př. n. l. vylodil ve Fénicii a zahájil občanskou válku proti seleukovskému králi Démétriovi I. Podporován žoldáky a frakcemi Seleukovské říše, nespokojenými s existující vládou, porazil Demetria a v roce 150 př. n. l. převzal jeho korunu. Oženil se s princeznou Kleopatrou Theou [p 9], aby zpečetil spojenectví se sousedním ptolemaiovským královstvím. Za jeho vlády ovšem došlo k neustálému ústupu od východní hranice Seleukovské říše, důležité východní satrapie jako byla Médéa, byly ztraceny ve prospěch rodící se Parthské říše[p 10]. V roce 147 př. n. l., Demetrius II Nicator, mladý syn Demetriua I. , začal kampaň k svrhnutí Balase a občanská válka pokračovala. Alexandrův spojenec, ptolemaiovský král Ptolemaios VI. Philométor, přesunul vojáky do Coele-Sýrie, aby podpořil Alexandra Balase, ale pak změnil svoji podporu a přešel na stranu Demetria II. Nikatora[p 11] [6] V bitvě u řeky Oenoparus [p 12] v Sýrii byl poražen Ptolemaiem VI. a krátce nato povstalec Alexandr Balas 145 př. n. l. zemřel. Během této bitvy také Ptolemaios VI. spadl z koně a v důsledku úrazu zemřel. Jeho nástupcem se stal jeho syn Ptolemaios VII. Neos Filopatór, což ovšem bylo pro Ptolemaie VIII., který se téhož roku vrátil do Egypta, nepřijatelné a Neose Filopatóra nechal zavraždit.

Artefakty editovat

Za poměrně dlouhou vládu Ptoleamie VI. (~35/6 roků) nebyly zaznamenány významnější stavební činnosti. Uvádí se započetí stavby chrámových komplexů na Philae a pravděpodobně i v Kom Ombo. V palácích Philae, Chrámu Hathor v Esně a Deir el-Medina jsou identifikovány reliéfy s kartuší Ptoleamie VI. Zachovaly se zlaté mince, bronzové či stříbrné mince s jeho portrétem. Reliéfy, roztroušené v různých chrámech, vztahující se k Ptolemaiovi VI., podle kreseb v publikacích K.Lepsiuse z jeho expedicí v letech 1849-1856,[7] Ernst Weidenbach,[p 13] který se expedicí Lepsiuse zúčastnil, posléze vytvořil četné litografické kopie identifikovaných reliéfů v chrámech a dalších votivních stavbách. Vyznačují se relativní dokonalostí oproti původním, víceméně zachovaným kresbám[8]

Epilog editovat

Od nástupu Ptolemaiovské dynastie do konce života Ptoleamie VI. Filométora uplynulo ~160 roků, a egyptská říše z časů vzrůstu bohatství a ovládajícího značné území zisky v Levantě, Malé Asii a Mezopotámii, postupně oslabovala jednak z vnitřních dynastických rozbrojů, neschopných vládců, snad počínaje koncem vlády Ptolemaie III. . Svoji roli na tom sehrály mocenské ambice sousedních států a počínaje ~200 př. n. l. vzrůstajícím vlivem expanzivní Římské republiky v severní Africe.[3]

 
Ptolemaios VI. Filométor a manželka Klaopatra II. přináší dary bohům Hathor, Amun,
(druhý zleva) následník Ptolemaios VII. Neos Filométor(?) s Horno-egyptsou korunou; chrám Philae [8]

Poznámky editovat

  1. ↑ Božstvo Memfis
  2. ↑ následně královna Syrie
  3. ↑ *26.5.186
  4. ↑ Selukovská princezna (204 -176 př. n. l.-
  5. ↑ dcera Ptolemaie V.
  6. ↑ Dohromady jejich věk nepřesáhl 30 roků
  7. ↑ Konsul Římské republiky, (172-158 př. n. l.)
  8. ↑ byl vládcem Seleukovské říše od roku 150/léto 152 – srpen 145 př. n. l.[1]
  9. ↑ sestrou Ptolelmaie VI.
  10. ↑ dnešní Írán
  11. ↑ Král Malé Asie, Sýrie a Mezopotámie
  12. ↑ Současně řeka Afrin v Sýrii
  13. ↑ * 4.1,1818 Norimberg, ✞ 14.9.1882 Merseburg; kreslíř, vědecký ilustrátor a účastník expedicí do Egypta

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ptolemy VI Filometor (jen do verze 2007) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c BUDGE, Wallis. The King of Egypt vol. II. London: [s.n.], 1908. (anglicky) Dynasties XX-XXX, Macedoniens. 
  2. ↑ AGER, Sheila. Familiarity Breeds:Incest and the Ptolemaic dynasty. Chocago: The Journal of Hellenic Studies, vol.125, 2005. S. 1-34. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d WILKINSON, Toby. The Rose and Fall of Ancient Egypt [online]. New York: Random House, 2010. S. 321–324. Dostupné online. ISBN 978-0-679-60429-7. (anglicky) 
  4. ↑ WELLNER, Luděk Václav. Z makedonských hor na trůn faraonů. Praha: Nakladatelství Epocha, 2011. ISBN 978-80-7425-070-5. S. 204–206. 
  5. ↑ BEVAN, Edwin. A History of Egypt under the Ptolemaic dynasty [online]. London: Methuen&Co.Ltd, 1914. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Demetrius II Nicator [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ LEPSIUS, Karl Richard. Denkmäler aus Ägypten und Äthiopien. Osnabrük: [s.n.], 1849. Dostupné online. Reprint Biblio Verlag 1970. 
  8. ↑ a b Digital Collection [online]. New York Public Library: Dostupné online. (anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptolemaios VI. Filométor na Wikimedia Commons
  • Paul Edmund Stanwick, Portraits of the Ptolemies: Greek Kings as Egyptian Pharaohs, Univeristy Texas, 2003; ISBN 0-292-77772-8
  • Ronald Pereira, Between religion and politics: Greek-Egyptian identity in Ptolemaic Egypt (4th – 1st centuries B.C.) , Universidade Nova de Lisboa. 2020
  • I.G. Manning, Networks, Hierarchies, and Markets in the Ptolemaic Economy, Oxford 2011, ISBN 978 0199587926
  • Waltr Scheidel, Brother-sister and parent-child marriage outside royal families in ancient Egypt and Iran: A challenge to the sociobiological view of incest avoidance?, Darwin College Cambridge, Ethology and Sociobiology Vol. 17, September 1996
  • Henri Gautier, Le livre des rois d'Égypte De la XXVe dynastie à la fin des Ptolémées (1914) , D'Archeolgie Oriental, Paris 1916
  • Artur Eckstein, Mediterranean Anarchy, Interstate War, and the Rise of Rome, University Berkeley, Los Alamos, 2006 [3]
Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců
Předchůdce:
Ptolemaios V. Epifanés 		180 - 164 př. n. l.
Ptolemaios VI. Filométor 		Nástupce:
Ptolemaios VIII. Euergetés
Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců
Předchůdce:
Ptolemaios VIII. Euergetés 		163 - 145 př. n. l.
Ptolemaios VI. Filométor 		Nástupce:
Ptolemaios VII. Neos Filopatór
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ptolemaios_VI._Filométor&oldid=23206105“