Pseudocerastes urarachnoides

Pseudocerastes urarachnoides (z řeckého ura = ocas, arachno = pavouk a ides = podobný[2]) je druh zmije, která se přirozeně vyskytuje v oblasti západního Íránu od Kermánšáhu (oblast Qasr-e širín) po Chúzistán, a pravděpodobně žije i v přilehlých částech Iráku.[3]

Jak číst taxoboxPseudocerastes urarachnoides
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád šupinatí (Squarnata)
Podřád hadi (Serpentes)
Čeleď zmijovití (Viperidae)
Rod zmije (Pseudocerastes)
Binomické jméno
Pseudocerastes urarachnoides
Bostanchi, S. Anderson, Kami & Papenfuss, 2006
Rozšíření
Rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holotyp měřil celkem 53,1 cm, s 5,5 cm dlouhým ocasem. Ocas je obecně krátký, zespodu s pouze 15 páry subkaudálních šupin. Na jeho konci se rozvíjí výrazná baňkovitá struktura, přičemž postranní šupiny se podobají nohám členovců,[2] čímž konec ocasu připomíná pavouka či solifugu. Zbarvením had dokonale splývá se svým přirozeným prostředím: sluncem spečenými sádrovci.[3]

Holotypem se stal vzorek z chicagského Fieldova přírodovědného muzea a pocházel již z roku 1968. Původně byl mylně identifikován jako zmije perská (Pseudocerastes persicus), s níž sdílel množství morfologických charakteristik. Zvláštní výrůstek na ocasu byl v tomto případě přisuzován možné genetické anomálii, nádorovému onemocnění či napadení nějakým druhem parazita, a vzorku tedy nebyla po desetiletí věnována náležitá pozornost. Objev dalšího jedince se stejným typem ocasu na začátku 21. století však vedl v roce 2006 k popsání samostatného druhu Pseudocerastes urarachnoides.[2]

Autoři popisu druhu spekulovali, že výrůstek na ocasu představuje specializovanou návnadu a slouží k oklamání konkrétní kořisti, jako jsou ptáci, a tuto svou domněnku podložili nálezem ptáka v trávicím traktu jednoho z popisovaných hadů. Lov „na vějičku“ za pomocí ocasu není u hadů vzácný a tuto strategii úspěšně používají i jiné druhy, jako zmije pouštní (Bitis caudalis), smrtonoši (Acanthophis), krajta zelená (Morelia viridis) nebo chřestýšek malý (Sistrurus catenatus); ocas Pseudocerastes urarachnoides je však svou anatomií jedinečný.[2] Aktivní používání ocasu k vábení ptáků bylo později u P. urarachnoides potvrzeno i terénním průzkumem.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-08]
  2. a b c d BOSTANCHI, Hamid; ANDERSON, Steven C.; KAMI, Hagi Gholi. A new species of Pseudocerastes with elaborate tail ornamentation from Western Iran (Squamata: Viperidae). Proceedings of the California Academy of Sciences, 4th series.. 2006-09-15, roč. 57, s. 443–450. Dostupné online [cit. 2020-10-19]. 
  3. a b FATHINIA, Behzad; ANDERSON, S. C.; RASTEGAR-POUYANI, Nasrullah & kol. Notes on the Natural History of Pseudocerastes urarachnoides (Squamata: Viperidae). Russian Journal of Herpetology. 2009, roč. 16, čís. 2, s. 134–138. Dostupné online. 
  4. FATHINIA, Behzad; RASTEGAR-POUYANI, Nasrullah; RASTEGAR-POUYANI, Eskandar. Avian deception using an elaborate caudal lure in Pseudocerastes urarachnoides (Serpentes: Viperidae). Amphibia-Reptilia. 2015-01-01, roč. 36, čís. 3, s. 223–231. Dostupné online [cit. 2020-10-19]. ISSN 1568-5381. DOI:10.1163/15685381-00002997. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat