Pseudocerastes urarachnoides

Pseudocerastes urarachnoides (z řeckého ura = ocas, arachno = pavouk a ides = podobný[2]) je druh zmije, která se přirozeně vyskytuje v oblasti západního Íránu od Kermánšáhu (oblast Qasr-e širín) po Chúzistán, a pravděpodobně žije i v přilehlých částech Iráku.[3]

Jak číst taxoboxPseudocerastes urarachnoides
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squarnata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďzmijovití (Viperidae)
Rodzmije (Pseudocerastes)
Binomické jméno
Pseudocerastes urarachnoides
Bostanchi, S. Anderson, Kami & Papenfuss, 2006
Rozšíření
Rozšíření
Rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holotyp měřil celkem 53,1 cm, s 5,5 cm dlouhým ocasem. Ocas je obecně krátký, zespodu s pouze 15 páry subkaudálních šupin. Na jeho konci se rozvíjí výrazná baňkovitá struktura, přičemž postranní šupiny se podobají nohám členovců,[2] čímž konec ocasu připomíná pavouka či solifugu. Zbarvením had dokonale splývá se svým přirozeným prostředím: sluncem spečenými sádrovci.[3]

Holotypem se stal vzorek z chicagského Fieldova přírodovědného muzea a pocházel již z roku 1968. Původně byl mylně identifikován jako zmije perská (Pseudocerastes persicus), s níž sdílel množství morfologických charakteristik. Zvláštní výrůstek na ocasu byl v tomto případě přisuzován možné genetické anomálii, nádorovému onemocnění či napadení nějakým druhem parazita, a vzorku tedy nebyla po desetiletí věnována náležitá pozornost. Objev dalšího jedince se stejným typem ocasu na začátku 21. století však vedl v roce 2006 k popsání samostatného druhu Pseudocerastes urarachnoides.[2]

Autoři popisu druhu spekulovali, že výrůstek na ocasu představuje specializovanou návnadu a slouží k oklamání konkrétní kořisti, jako jsou ptáci, a tuto svou domněnku podložili nálezem ptáka v trávicím traktu jednoho z popisovaných hadů. Lov „na vějičku“ za pomocí ocasu není u hadů vzácný a tuto strategii úspěšně používají i jiné druhy, jako zmije pouštní (Bitis caudalis), smrtonoši (Acanthophis), krajta zelená (Morelia viridis) nebo chřestýšek malý (Sistrurus catenatus); ocas Pseudocerastes urarachnoides je však svou anatomií jedinečný.[2] Aktivní používání ocasu k vábení ptáků bylo později u P. urarachnoides potvrzeno i terénním průzkumem.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b c d BOSTANCHI, Hamid; ANDERSON, Steven C.; KAMI, Hagi Gholi. A new species of Pseudocerastes with elaborate tail ornamentation from Western Iran (Squamata: Viperidae). Proceedings of the California Academy of Sciences, 4th series.. 2006-09-15, roč. 57, s. 443–450. Dostupné online [cit. 2020-10-19]. 
  3. a b FATHINIA, Behzad; ANDERSON, S. C.; RASTEGAR-POUYANI, Nasrullah & kol. Notes on the Natural History of Pseudocerastes urarachnoides (Squamata: Viperidae). Russian Journal of Herpetology. 2009, roč. 16, čís. 2, s. 134–138. Dostupné online. 
  4. FATHINIA, Behzad; RASTEGAR-POUYANI, Nasrullah; RASTEGAR-POUYANI, Eskandar. Avian deception using an elaborate caudal lure in Pseudocerastes urarachnoides (Serpentes: Viperidae). Amphibia-Reptilia. 2015-01-01, roč. 36, čís. 3, s. 223–231. Dostupné online [cit. 2020-10-19]. ISSN 1568-5381. DOI 10.1163/15685381-00002997. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat