Propiska

psací pomůcka
(přesměrováno z Propisovačka)

Propiska, někdy též propisovačka, spisovně propisovací tužka (podle principu, na kterém funguje, také kuličkové pero) je moderní psací potřeba, která se dočkala širokého uplatnění po celém světě. Skládá se z obalu, náplně a kuličkového mechanismu na bázi ložiska. V dnešní době existuje mnoho barevných náplní do propisek. Inkoust propisek je na rozdíl od rollerů, které pracují na podobném principu, velmi hustý, až na bázi pasty.

Běžná propiska
Různé typy propisek
Detailní pohled na kuličkový mechanismus propisky
Zjednodušené schéma „cvakací“ propisky

EtymologieEditovat

Slovo propiska pravděpodobně souvisí s faktem, že při psaní přes kopírovací papír se na propisku dá tlačit, a ta tak zanechává čitelnou kopii – propisuje – na rozdíl od plnicího pera, které bylo v době nástupu propisek rozšířeno jako hlavní psací potřeba zanechávající trvalý (nevygumovatelný) záznam. K tvorbě více kopií kopírákem se před nástupem propisek musela používat obyčejná tužka nebo inkoustová (kopírovací či snímací, sliněná) tužka, používalo se i plnicí pero se skleněnou špičkou.

HistorieEditovat

Princip kuličkového pera objevil koncem 19. století Američan John Loud, který ho používal pro značení kůže.[1]

Poprvé byla propiska sestavena novinářem maďarského původu jménem László Bíró, který pracoval jako editor v malé redakci. V práci byl často nucen využívat tužky, které často špinily papír a lámaly se. Rozhodl se tudíž, že vytvoří novou psací potřebu, která by vycházela z použité tuše u tiskařských strojů. Během své práce se spojil se svým bratrem Györgym, který pracoval jako chemik. Společně došli k závěru, že nový druh psací potřeby by měl obsahovat kuličku, která se při doteku s papírem začne otáčet, odebírat náplň ze zásobníku a přenášet na plochu.

Rozhodující pro úspěch ale byla psací náplň, která se lišila od jiných řešení s inkoustem. Inkoust totiž zasychal nebo naopak vytékal a tvořil kaňky. Biró vyrobil směs, která byla hustá a rychle schnoucí, s podobným složením jako tiskařský inkoust.[2]

K vynálezu Bira inspirovala dětská hra kuličky, poté co si všiml, že kulička za sebou po projetí kaluží nechala stopu.[1]

První prototyp měl Biró hotový již v roce 1931, britský patent na svůj nový vynález obdržel až 15. června 1938.[3] Další patent získal 10. června 1943 v argentinském exilu, kam musel z Maďarska uprchnout kvůli svému židovskému původu.[1]

Biró nebyl jediný s podobným nápadem. V červnu 1935 si v Československu nechal patentovat pero s kuličkou ve hrotu pražský inženýr Václav Klimeš.[1] Vlastní pero však mělo komplikovanější technické řešení, než dnešní propisky – obsahovalo píst s mechanismem pro udržování stálého tlaku v nádrži. Z popisu patentu vyplývá, že se jednalo o pero, které psalo inkoustem.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d http://www.ceskatelevize.cz/ct24/relax/1093071-kdyz-kulicka-projede-kaluzi-aneb-jak-vznikla-pred-70-lety-propiska Když kulička projede kaluží aneb Jak vznikla před 70 lety propiska
  2. OSTRČILÍK, Jaroslav. Propiska: Banální vynález, který změnil svět. 100+1 zahraničních zajímavostí. 2021-08-01. Dostupné online. 
  3. The first complete specifications appear to be UK 498997, June 1938 and UK 512218, December 1938; his rather basic Hungarian patent 120037 was dated April 1938. Collingridge, M. R. et al. (2007) "Ink Reservoir Writing Instruments 1905–20" Transactions of the Newcomen Society 77(1): pp. 69–100, p. 80
  4. 70a. Klimeš Václav, Ing.. Patentní věstník (dostupné online po registraci v NK ČR). 1938-12-15, s. 839. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat