Otevřít hlavní menu
Prázdná lahvička inkoustu

Inkoust je tekutá psací látka obsahující pigment (nerozpustný ve vodě), nebo barvivo (rozpustné ve vodě), na podklad se nanáší pomocí brka, štětce, či pera.

Obsah

Historie inkoustuEditovat

Inkoust se používal již ve starověkém Egyptě (převážně černý a červený)[1] či Číně. Černý vznikl spálením organických materiálů (odpovídá grafitu) a smíchání s vodou a gumou (např. z akácie). Až do počátku 19. století si inkoust vyráběli písaři sami, jeho kvalita byla proto rozličná. Jednalo se většinou o duběnkový inkoust, který se skládal ze 4 základních složek: 1. extrakt z duběnky (útvar na listu dubu, vytvářený larvami žlabatek, obsahuje tanin a kyselinu gallovou), 2. vitriol, 3. arabská guma, 4. tekutina (voda, víno, pivo, ocet). Inkoust vznikne až po reakci se železnatými solemi, které ale způsobují „rezavění textu“, až jeho úplné „propadnutí“ - vyleptání papíru (Více článek Duběnkový inkoust). Příměs mědi pak zase způsobuje zelenání textu.[2]

Když začaly být ptačí brky nahrazovány ocelovými pery, nastal problém, neboť duběnkový inkoust kvůli obsaženému síranu železnatém ocelová pera leptal. Bylo proto nutné nahradit duběnkový inkoust novým druhem. Začal se proto vyrábět kampeškový inkoust (extrakt modrého dřeva kampešky + chroman draselný), jehož barva byla fialově černá. Jeho nevýhodou však bylo, že byl poměrně snadno odstranitelný.[3]

Ve 20. století pak vznikaly rozličné druhy inkoustů.

Druhy inkoustuEditovat

Historické inkoustyEditovat

Duběnkový inkoustEditovat

Organokovová sloučenina vzniklá reakcí taninu a železnatých solí, byl hlavním inkoustem používaným od 12. stol po 19. stol. Více viz článek duběnkový inkoust.

Inkousty na bázi sazíEditovat

Nejstarší inkousty, mezi které patří čínská tuš.

Inkousty z anorganických látekEditovat

Například inkoust z rumělky.

Sójový inkoustEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Sójový inkoust.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.brooklynmuseum.org/community/blogosphere/2010/09/22/pigments-and-inks-typically-used-on-papyrus/ - Pigments and Inks Typically Used on Papyrus
  2. KAŠPAR, Jaroslav. Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím. 2. vyd. Praha: SPN, 1979. [dále jen Kašpar]. str. 31n.
  3. Kašpar. str. 33.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat