Muhuský průliv
Muhuský průliv (estonsky Väinameri, Muhu väin, švédsky Moonsundet, německy Mohnsund, rusky Моонзунд) je souhrnné označení pro úžiny mezi pevninskou částí Estonska a některými ostrovy Západoestonského souostroví, spojující Rižský záliv s hlavní plochou Baltského moře.
| Muhuský průliv | |
|---|---|
 Muhuský průliv mezi Rižským zálivem a hlavní částí Baltského moře | |
| Maximální hloubka | 1,8 m |
| Šířka | 6 km |
| Délka | 83 km |
| Zeměpisné souřadnice | 58°45′0″ s. š., 23°4′59,99″ v. d. |
| Nadřazený celek | Baltské moře |
| Sousední celky | Baltské moře, Rižský záliv |
| Podřazené celky | Hari kurk, Suur väin |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Estonsko |
 | |
Základní údaje editovat
Průliv prochází od severu k jihu nejprve jako Hari kurk mezi ostrovy Hiiumaa a Vormsi, pak tvoří nejhlubší část Průlivového moře a nakonec vede jako Suur väin mezi pevninou a ostrovem Muhu, podle něhož je pojmenován.
Celková délka průlivu je přibližně 83 km. Jeho minimální šířka je 6 km, zatímco maximální šířka je neurčitelná, protože průliv prochází otevřeným Průlivovým mořem. Minimální hloubka je 1,8 m.
Průliv v zimě zamrzá.
Doprava editovat
Hlavní přístavy jsou Virtsu a Haapsalu na pevnině, Heltermaa na ostrově Hiiumaa a Kuivastu na ostrově Muhu.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Muhuský průliv na Wikimedia Commons
