Otevřít hlavní menu

Poruchy vědomí můžeme rozdělit do dvou skupin – na kvalitativní a kvantitativní.

Kvalitativní poruchy vědomíEditovat

  • Obnubilace (Mrákoty) – mrákotný stav, kdy je zachována prostorová orientace, ale chybí schopnost jednat dle vlastní vůle. Příčina: nejčastěji hypoglykemický stav
  • Delirium – je provázeno halucinacemi a celkovým vzrušením. Příčiny: otravy, alkoholismus, vysoké horečky
  • Amence – dochází k poruše chování, vnímání, nálady a myšlení. Střídá se stav stavu útlumu a vzrušení
  • Agonie – nejčastější porucha vědomí v období umírání

Kvantitativní poruchy vědomíEditovat

  • Synkopa (Mdloba) – krátkodobá ztráta vědomí v důsledku mozkové hypoxie (nedostatečného okysličení). Příčiny: úlek, velká bolest nebo náhlý pokles krevního tlaku (při prudkém vstávání)
  • Somnolence (Letargie) – charakteristické jsou příznaky spavosti, kdy je však postižený probuditelný – nemluví spontánně, má zpomalené reakce na otázky a reaguje pouze na algický (bolestivý) podnět
  • Sopor (Stupor) – mumlání nesrozumitelných slov, nereaguje na otázky, probuditelný je pouze na silný algický podnět
  • Kóma (Bezvědomí) – jedná se o nejtěžší poruchu vědomí. Při tomto stavu mohou být oči mírně otevřené a budí dojem pozorování okolí, není zde žádná reakce na zvuky, nejsou žádné spontánní pohyby, nemluví. Rozlišují se tři druhy kómatu:
    • povrchové – kdy jsou snížené obranné reakce, je zachována fotoreakce (reakce na světlo)
    • hluboké – zcela chybí obranné reakce na silné algické podněty
    • vigilní – neřešitelný stav, kdy dojde k těžkému poškození mozkové tkáně