Ponava
Ponava je městská čtvrť severně od centra statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 1,60 km². Území pozdější Ponavy bylo k Brnu připojeno v letech 1850 a 1919. Ponava je od 24. listopadu 1990 součástí samosprávné městské části Brno-Královo Pole. Žije zde přibližně 6700 obyvatel.
| Ponava | |
|---|---|
 Hotel Bobycentrum na jihovýchodě Ponavy | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Městská část | Brno-Královo Pole |
| Obec | Brno |
| Okres | Brno-město |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′44″ s. š., 16°35′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 6 817 (2021)[1] |
| Katastrální území | Ponava (1,60 km²) |
| Nadmořská výška | 220 m n. m. |
| PSČ | 602 00 |
| Počet domů | 375 (2011)[2] |
 | |
  Ponava | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 411973 |
| Kód k. ú. | 611379 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hranice editovat
Hranice s katastrálním územím Veveří prochází ulicemi Štefánikovou, Hrnčířskou a Kounicovou, s katastrálním územím Žabovřesky ulicí Kounicovou, s katastrálním územím Královo Pole ulicemi Tábor, Domažlickou, Kartouzskou a Antonína Macka, a s katastrálním územím Černá Pole ulicemi Pionýrskou, Drobného a Třídou generála Píky.
O čtvrti editovat
Celá čtvrť má výrazně městský charakter, prochází tudy důležitá třída Štefánikova, po které je zajištěn tramvajový provoz mezi centrem města a čtvrtěmi Královo Pole, Medlánky a Řečkovice. Zajímavá místa čtvrtě představují například Botanická zahrada a arboretum Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně nebo fotbalový stadion Za Lužánkami. Na východě čtvrti se nachází velké nákupní centrum Královo Pole.
Historický přehled editovat
Katastrální území Ponava bylo utvořeno při reambulaci Brna, z let 1966–1969, spočívající mimo jiné v radikálních změnách katastrálního členění Brna, jakož i úpravách hranic Brna s okolními obcemi. Vzniklo z částí katastrálních území Velká Nová Ulice a Červená, Královo Pole a Dolní a Horní Cejl. Jeho pozemky byly tedy připojeny k Brnu ve dvou fázích: 6. července 1850 (části Ponavy patřící v té době ke katastrům Velká a Nové ulice a Horního a Dolního Cejlu) a 16. dubna 1919 (část Ponavy patřící v té době ke katastru Králova Pole). Před 1. červencem 1979[3] však měla Ponava odlišnou západní hranici než má dnes: patřila k ní i celá ZSJ Dřevařská (dnes součást katastrálního území Veveří), naopak k němu nepatřily západní bloky, ohraničené na východě ulicemi Klatovská, Šumavská a Chodská. Území Ponavy v hranicích z roku 1979 bylo do 31. července 1976[4] rozděleno mezi městské obvody Brno V (většina katastru) a Brno III (jihovýchodní část katastru s téměř celým areálem Arboreta Mendelovy univerzity, oběma stadiony, areálem TJ Tesla Brno a Boby centrem). Od 1. srpna 1976[4] do 23. listopadu 1990 pak celé území současné Ponavy náleželo k městskému obvodu Brno V.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1980, částka 1, č. 3/1980, str. 23
- ↑ a b Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1976, částka 4, č. 10/1976, str. 127
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ponava na Wikimedia Commons
