Pertold Bohobud z Lipé
Pertold Bohobud z Lipé (1590 – 1643 Skalica) byl moravský šlechtic z rodu pánů z Lipé, majitel panství Moravský Krumlov. Podílel se na českém stavovském povstání jakožto člen moravského direktoria, vykonával také dědičný úřad nejvyššího zemského maršálka. Po porážce povstání byl v nepřítomnosti odsouzen a po zbytek života pak jakožto protestant žil v nábožensky svobodnějších Uhrách.
Pertold Bohobud z Lipé | |
---|---|
Kovový žeton s erbem Pertolda Bohobuda z Lipé z r. 1619 | |
Člen moravského direktoria | |
Ve funkci: 1618 – 1621[zdroj?] | |
Panovník | Ferdinand II. Habsburský, Fridrich Falcký |
Narození | 1590 ? |
Úmrtí | 1643 (ve věku 52–53 let) Skalica Habsburská monarchie |
Rodiče | Jan z Lipé (1534–1598), Magdalena Rohozecká z Vartemberka |
Děti | Čeněk Hovora z Lipé |
Příbuzní | Adam Bohobud z Lipé, Čeněk Hovora z Lipé (synové) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatMládí
editovatNarodil se patrně zámku v Moravském Krumlově jako syn majitele zdejšího panství Jana z Lipé († 27. ledna 1598)[1] a Markéty Rohozecké z Vartenberka.[2] Rod byl protestantského vyznání. V roce 1598 převzal Pertold po otcově smrti rodové dědictví panství Moravský Krumlov. Jeho poručníkem byl určen vlivný moravský šlechtic Karel starší ze Žerotína, který mu zajistil kvalitní vzdělání.[3] Roku 1606 pak dosáhl tehdy příjmané hranice plnoletosti.
Roku 1608 se spolu s dalšími členy moravské šlechty přiklonil na stranu Matyáše Habsburského ve sporu s jeho bratrem, českým králem a císařem Rudolfem II. Jako jeho přívrženec jej pak roku 1612 doprovázel na cestě ke korunovaci římským císařem do Frankfurtu nad Mohanem. Dědičně zastával úřad nejvyššího zemského maršálka.
Sídlil na zámku v Moravském Krumlově. Patřil k jedněm z nejbohatších moravských šlechticů, za jeho rozmařilého života upadlo panství do dluhů. Na zámku byly chovány desítky ušlechtilých koní i exotických zvířat. Byla tu krytá jízdárna a velká obora.
Stavovské povstání
editovatAktivně se zapojil do moravské části stavovského povstání v letech 1618–1620, které odmítlo vládu císaře Ferdinanda II. a zvolilo nového krále, Fridricha Falckého. Pertold Bohobud byl zvolen do moravského direktoria, po jistou dobu také působil jako jeho předseda. Rovněž byl přítomen na Fridrichově korunovaci v srpnu 1619 v Praze a krále dokonce krátce hostil na svém zámku v Moravském Krumlově.[3] Roku 1620 pak zastával úřad nejvyššího lovčího.
Po prohře českých a moravských stavů v bitvě na Bílé hoře uprchl do Slezska k vévodovi Lehnickému a Břežskému, kde se na jaře 1621 doslechl o zatčení a uvěznění řady osobností z řad moravského vedení povstání v pevnosti Špilberk v Brně.[4] Spolu s dalšími devatenácti moravskými šlechtici, spolu mj. s Václavem Molem z Modřelic či Jiřím Bruntálským z Vrbna, byl označen jako jeden z hlavních strůjců povstání na Moravě s reálnou hrozbou trestu smrti, který byl vykonán u 27 českých šlechticů při popravě na Staroměstském náměstí. O obdobné popravě se pak uvažovalo také v Brně. Devatenácti obviněným byl během tribunálu 3. listopadu 1622 na Staré brněnské radnici trest zmírněn na doživotní vězení. Pertold Bohobud byl odsouzen v nepřítomnosti.
Rodinný majetek, krumlovské panství a další statky, pak v rámci následných pobělohorských konfiskací připadly roku 1623[5] do majetku majetného katolického šlechtice Gundakara z Lichtenštejna.
Pertold Bohobud následně žil v Uhrách, které zajišťovaly větší náboženskou svobodu. Posléze se usadil ve Skalici nedaleko moravských hranic, kde dožil v nuzných podmínkách. Zemřel zde roku 1643.
Rodinný život
editovatJeho syny byli Adam Bohobud z Lipé a Čeněk VI. Hovora z Lipé. Čeňkovou smrtí roku 1680 rod pánu z Lipé po meči vymřel.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Waldsteinů 12 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2003-04-10 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Lipá. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2021-09-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Časová osa – Rod pánů z Lipé v datech. www.vinarstvipanuzlipe.cz [online]. [cit. 2021-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Zámecká knihovna Moravský Krumlov - Portaro - katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2021-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-08.