Wikipedie

Pellegrino Tibaldi

italský malíř a architekt

Pellegrino Tibaldi (1527, Valsolda – 1596, Milán), také známý jako Pellegrino di Tibaldo de Pellegrini, byl italský manýristický architekt, sochař a malíř.

Pellegrino Tibaldi
Narození1527
Puria
Úmrtí27. května 1596 (ve věku 68–69 let)
Milán
Povoláníarchitekt a malíř
Významná dílaBasilica of San Gaudenzio
San Fedele Church
Venus and Minerva
Visitation (Meeting of Mary and Elizabeth in the Presence of Saints Joseph and Jerome)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo editovat

Valsolda je obec s přibližně 1 600 obyvateli v provincii Como v italském regionu Lombardie, tehdejší části milánského vévodství. Nachází se asi 60 kilometrů severně od Milána a asi 25 kilometrů severně od města Como na hranici se Švýcarskem. Zde se Tibaldi narodil, ale vyrostl v Bologni. Jeho otec pracoval jako kameník. Pravděpodobně se učil u Bartolomea Ramenghi Bagnacavalla nebo Innocenzi da Imoly. Jeho první zdokumentovaná malba je Sňatek svaté Kateřiny, kterou vytvořil někdy ve věku 15 let.

 
Svatá rodina, poslední třetina 16. století, ve sbírkách Ermitáže v Petrohradu

V roce 1547 odešel Tibaldi do Říma studovat u Perina del Vaga. Dostal práci při výzdobě Sala del Consiglio, Andělského hradu (Castel Sant'Angelo). Když Perino del Vaga v roce 1547 zemřel, převzal po něm Tibaldi v letech 1547–1549 vedoucí roli malíře a architekta. Vytvářel také fresky, které byly ovlivňovány tvorbou Michelangela Buonarrotiho. Další zakázku dostal od kardinála Giovanniho Poggia v Bologni. Tibaldi namaloval fresky Příběh o Odysseovi v Palazzo Poggi (palác v Bologni, nyní sídlo Univerzity v Bologni), scény ze života baptisty v kapli paláce Poggi a scény z Mojžíšova života v Paláci Sacchettiů v Římě. V kostele S. Giacomo Maggiore postavil kapli pro svého patrona, pro kapli namaloval obraz Kázání svatého Jana a obraz Division of the Elect from the Damned. Kardinál Poggi ho následně zaměstnal při stavbě kaple v bazilice della Santa Casa v italském městě Loreto. Pro baziliku namaloval obrazy Narození Páně, Uvedení Páně do chrámu, Proměnění Páně a Stětí hlavy Jana Křtitele.

V letech 1558 až 1561 žil v Anconě, kde namaloval fresky pro palác Loggia dei Mercanti.[1] V roce 1561 se setkal s kardinálem Karlem Boromejským, který ho zaměstnal v Miláně hlavně jako architekta. Pracoval na téměř nekonečném úkolu stavby milánské katedrály, kde pracoval na různých projektech. Také pracoval na nádvoří arcibiskupského paláce (1564–70) v Miláně, na výzdobě jezuitského kláštera San Fedele (1569–1579) a San Sebastiano v Miláně (1577). V Miláně pracoval také jako civilní architekt, který projektoval paláce Spinola, Erba Odescalchi a Prospero Visconti. V roce 1575 byl pověřen kardinálem Tolomeem Galliem postavit na břehu Comského jezera výstavbou renesanční patricijské rezidence Villa d'Este v Cernobbiu.

V roce 1586 odešel do Španělska, kde nahradil Federica Zuccariho jako hlavního malíře. Pracoval v klášteru a královském sídle svatého Vavřince v El Escorialu na žádost krále Filipa II. Jeho největším dílem byly fresky v knihovně. Po devíti letech se vrátil do Itálie a byl jmenován architektem milánské katedrály (italsky Duomo di Milano) až do své smrti. Zemřel v Miláně roku 1592.

Pellegrinův bratr Domenico Pellegrino Tibaldi pracoval jako rytec v Bologni. Mezi jeho žáky patřili Orazio Samacchini[2], Lorenzo Sabbatini,[3] nebo Girolamo Miruoli[4]. Jeho syn Domenico Tibaldi je známý především jako architekt v Bologni.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pellegrino Tibaldi na anglické Wikipedii.

  1. ↑ foto14a. giornale.regione.marche.it [online]. [cit. 2019-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-16. 
  2. ↑ Bryan, str. 442.
  3. ↑ Bryan, str. 434.
  4. ↑ Bryan, str. 158.

Literatura editovat

  • BRYAN, Michael. Dictionary of Painters and Engravers, Biographical and Critical (Volume II: L-Z). York St. #4, Covent Garden, London; Original from Fogg Library, Digitized May 18, 2007: George Bell and Sons, 1889. Dostupné online. S. 571. 
  • Christine Baltay: Pellegrino Tibaldi in Bologna and the marches. University Press, New York 1984.
  • Giuliano Briganti: Il manierismo e Pellegrino Tibaldi. Cosmopolita, Rom 1945.
  • Maria Gatti Perer u. a. (Hrsag.): Pellegrino Tibaldi. Nuovo proposte di studio. Amilcare Pizzi, Cinisello Balsamo 1990.
  • Morton S. Hansen: The art of hubris. Pellegrino Tibaldi in the papal states. University Press, Baltimore, Md. 2002, ISBN 0-493-60656-4.
  • Marcus Kiefer: „Michelangelo riformato“. Pellegrino Tibaldi in Bologna. Olms, Hildesheim 2000, ISBN 3-487-11182-9.
  • Gianpietro Zanotti: Le pitture di Pellegrino Tibaldie di Niccolo Abbati esistenti nell'instituto di Bologna. Pasquali, Venedig 1756.
  • The Age of Correggio and the Carracci: Emilian Painting of the 16th and 17th Centuries (exh. cat., Washington, N.G.A.; New York, Met.; Bologna, Pinacoteca; 1986)
  • Painting in Italy 1500–1600, S.J. Freedberg, (Penguin History of Art, 2nd Edition, 1983). 567–572.
  • Pellegrino Tibaldi – Catholic Encyclopedia article

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pellegrino_Tibaldi&oldid=21943444“