Otevřít hlavní menu

Papias z Hierapole (starořecky Παπίας Ἱεραπόλεως / ὁ Ἱεραπολίτης) (kolem 65 – kolem 140 Smyrna) byl prvokřesťanský biskup v Hierapoli (dnešní Pamukkale v Turecku v údolí řeky Lykos). Jeho svátek se slaví 22. února.

Papias
Papias.png
Narození 70
Malá Asie
Úmrtí Smyrna
Funkce biskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.

O jeho životě není známo téměř nic a jeho dílo „Výklad slov Páně“ (Logión kyriakón exegésis) se ztratilo. Zachovaly se jen stručné citáty u Irenea z Lyonu (†202) a u Eusebia, které však jakožto nejstarší svědectví o evangeliích měly a mají velký význam. Ireneus o Papiovi mluví jako o „starším“ (presbyteros) a říká, že byl posluchačem apoštola Jana a přítelem Polykarpa ze Smyrny († kolem 160). Eusebius, který ve svých Církevních dějinách věnuje Papiovi 39. kapitolu 3. knihy, koriguje Ireneův omyl a ukazuje, že nešlo o apoštola Jana, nýbrž jiného Jana presbytera. Dále cituje, že Papias sbíral osobní svědectví starších, přímá i nepřímá, o Ježíšově životě (HE 3,39,4):

Setkal-li jsem se s někým, který se stýkal se staršími, podrobně jsem se vyptával, co říkali apoštolové: Co řekl Ondřej, co Petr, co Filip, Tomáš či Jakub, Jan nebo Matouš či jiný z učedníků Pána, co kázali učedníci Pána Aristion a presbyter Jan. Nevěřil jsem, že mi napsané knihy více pomohou než živý hlas živých lidí.

O vzniku evangelií cituje Eusebius toto (HE 3,39,15-16):

A starší (presbyter) řekl také toto: "Marek byl Petrovým tlumočníkem a pečlivě zapsal všechno, co si zapamatoval o tom, co Pán říkal i činil, nikoli však popořádku. Nebyl totiž posluchačem ani ani následovníkem Páně, nýbrž později, jak jsem řekl, Petrovým, který své učení podával podle potřeby a pořádek slov Páně neuváděl, takže Marek nijak nepochybil, když psal tak, jak si to zapamatoval. Staral se pouze o to, aby nevynechal nic z toho, co slyšel, a aby to nijak nezkomolil.

O Matoušovi uvádí toto: "Matouš psal výroky Pána v hebrejštině, a každý, kdo je překládal, překládal je jak dovedl nejlépe". Papias používá i svědectví z prvního Janova listu a rovněž i listu Petrova. Vypráví však také o jakési ženě, která byla před Pánem obviněna z mnoha hříchů. To je vzato z Evangelia podle Židů (Evangelium secundum Hebreos). Zdá se, že i toto stojí za zaznamenání.

Konečně kritizuje některé Papiovy názory, zejména chiliasmus (HE 3,39,11-12):

Papias uvádí ještě několik neznámých podobenství, o kterých slyšel z ústního podání, ale i jiné, co spíše patří mezi pověst. Sem patří i jeho tvrzení, že po zmrtvýchvstání za tisíc let přijde na zem Kristovo království. Myslím, že si špatně vyložil, co slyšel od apoštolů. Špatně rozuměl tomu, co bylo řečeno obrazně.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Papias na anglické Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • F. Heer, Evropské duchovní dějiny. Praha 2006
  • R. Říčan - A. Molnár, 12 století církevních dějin. Praha: Kalich, 1990 - 537 s. ISBN 80-7017-060-3
  • H. Kraft, Slovník starokřesťanské literatury, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 2005
  • Eusebius Pamphilii, Církevní dějiny (Ecclesiastica historia), přel. J. J. Novák, Praha: ÚCN 1988 (chybně uvedené číslování kapitol, dostupné elektronicky)
  • Svatého otce Irenea Patero kněh proti kacířstvím, přel. J. N. F. Desolda, Praha: Dědictví sv. Prokopa 1876

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat