Otevřít hlavní menu
Tento článek je o mechanickém zařízení. O sběrači proudu pojednává článek sběrač proudu.

Pantograf je mechanické zařízení, které umožňuje výsuvný pohyb a několikanásobné zvětšení své délky v jednom směru. Skládá se ze soustavy spojených pák, které tvoří jeden nebo několik kosočtverců.

Původně byl pantograf pomůcka při rýsování, což vyjadřuje i etymologický význam slova. Pantós je genitiv řeckého slova pas = všechen, gráfos je činitelské jméno od slovesa gráfo = píšu, škrábu, kreslím.[1] Metaforicky se název přenesl na označení samotného technického principu a dále na jiné způsoby jeho využití.

Slovo pantograf se nyní používá především pro druh konstrukce sběračů elektrických lokomotiv a tramvají. Jako „pantografová jednotka“ (či „pantografická jednotka“) byly označovány elektrické vlakové soupravy (jednotky), zejména řad EM 475.0, 1 a 2 a SM 487.0/EM 488.0 (sousloví „pantografová jednotka“ bývalo slyšet například ze staničního rozhlasu na nádraží Praha střed[zdroj?]), lidově a slangově byl tento termín zkracován na metonymické označení pantograf (panťák).

Mechanický princip pantografu se však používá i jako součást jiných polohovacích, výsuvných nebo skládacích mechanismů a zařízení.

Využití pantografuEditovat

KresleníEditovat

 
Pantograf jako výtvarnická pomůcka. Science museum London.

Původně byl pantograf používán pro mechanické překreslování, zvětšování a zmenšování výkresů. Využívalo se toho, že páky pantografu udržují konstantní poměr vzdáleností mezi jednotlivými spojovacími body.

Sběrač prouduEditovat

Pantografem je označován pantografový sběrač proudu kolejových vozidel, který slouží pro přenos elektrické energie z trolejového vedení (troleje) do vozidla.

Související informace naleznete také v článku Sběrač proudu.

Ve strojírenstvíEditovat

Ve strojírenství se pantograf využívá na popisování obrobků. Stroj má dva stoly, jeden stůl s rybinovitými drážkami, do kterých se vsouvají písmena, vyrytá v mosazné plošce a na druhý stůl s T drážkami se upevňuje obrobek nebo veškeré druhy svěráků. Potom je přes čtyřramenný systém s čtyřmi klouby přenášen pohyb jehly v mosazných písmenech na psací jehlu. Je možné nastavovat několik velikostí písmen tím, že se mění délka ramen. Pro psaní se používá jehla ve tvaru kužele, ale je přesně v polovině ubroušena, takže z čela vypadá jako půlkruh. Stroj je většinou vysokootáčkový 2000-20000ot/min.

Jiná použitíEditovat

Použití pantografu je mnohem rozšířenější - pantografového mechanismu využívají například polohovatelné lampy a zrcadla, dále některé typy výsuvných mříží, skládací věšáky, montáže pro triedry určené k astronomickému pozorování, atd.

Na principu pantografu fungují i některá strojní zařízení, například některé typy vysokozdvižných plošin.

Pantografy se spolu s počítačem řízenými plottery (CNC stroji) řadí mezi stroje na gravírování.

Vyrábějí se rychloskládací stánky pantografové konstrukce.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Jiří Rejzek: Český etymologický slovník. Nakl. Leda, Voznice, 2001.

Externí odkazyEditovat