Přeslička největší

druh rostliny

Přeslička největší neboli přeslička obrovská (Equisetum telmateia) je rostlina z oddělení přesličky, jehož jediným recentním rodem je rod přeslička v širším pojetí (Equisetum s.l.).

Jak číst taxoboxPřeslička největší
alternativní popis obrázku chybí
Přeslička největší (Equisetum telmateia)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení kapraďorosty (Monilophyta)
Třída přesličky (Equisetopsida)
Řád přesličkotvaré (Equisetales)
Čeleď přesličkovité (Equisetaceae)
Rod přeslička (Equisetum)
Binomické jméno
Equisetum telmateia
Ehrh., 1783
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Přeslička největší je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká nejčastěji 50–150 cm, vzácněji až 200 cm, vyrůstající z článkovitého oddenku. Jedná se o největší druh přesličky v ČR. U přesličky obrovské se projevuje sezónní dimorfismus, stejně jako u přesličky rolní. Na jaře vyrůstá fertilní lodyha s vrcholovým výtrusnicovým klasem. Jarní lodyha je nevětvená, nezelená, bělavá až světle hnědá, později uschne. V létě vyrůstá letní sterilní lodyha. Ta je zelená a přeslenitě větvená. Hlavní stonek má zvláště v mladším stavu žlutavě bílou (jako slonovina) barvu, což je nápadný znak druhu. Střední dutina zabírá cca 2/3 průměru stonku. Jako u ostatních přesliček se v každém uzlině nachází pochva, což jsou vlastně bočně srostlé přeslenitě uspořádané listy, nahoře mají listy volné konce a tvoří zuby pochvy. Výtrusnicový klas je solitérní, vrcholový, s tupou špičkou. O životním cyklu přesliček viz přeslička.

StanovištěEditovat

Mokřadní druh, osidluje často nekosená prameniště a vlhké louky, někdy roste i v luzích. Vyžaduje spíše bazické až neutrální půdy.

Areál rozšířeníEditovat

Roste v Evropě, SZ Africe, JZ Asii a izolovanou arelu má i v Severní Americe.

Výskyt v ČREditovat

V ČR roste roztroušeně. Místy je celkem hojná, třeba na východní Moravě, ale jinde je zase o mnoho vzácnější, třeba v západních a jižních Čechách. V horách nad 800 m n. m. většinou chybí.

 
Porost přesličky největší v PR Hemže-Mítkov poblíž Chocně

ReferenceEditovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-08]

LiteraturaEditovat

  • Hrouda L. (1988), In Slavík et Hejný: Květena České republiky, vol. 1.
  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat