Přebuzská hornatina

geomorfologický okrsek

Přebuzská hornatina je geomorfologický okrsek v západní části Krušných hor. Je součástí geomorfologického podcelku Klínovecká hornatina a zasahuje do okresů Sokolov a Karlovy Vary.[1] Rozloha okrsku je 202,75 km².[2]

Přebuzská hornatina
Dračí skála
Dračí skála

Nejvyšší bod1009 m n. m. (Zaječí vrch)
Rozloha202,75 km²

Nadřazená jednotkaKlínovecká hornatina
Sousední
jednotky
Jindřichovická vrchovina
Jáchymovská hornatina
Ostrovská pánev

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Přebuzská hornatina
Přebuzská hornatina
Horninygranit, granodiorit, fylit
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a sídlaEditovat

Na severu je hranice uměle vymezena státní hranicí s Německem. Východní hranici tvoří údolí Blatenského potoka a Bystřice. Jižní hranice vede mezi Hroznětínem a Děpoltovicemi, za kterými se stáčí k severozápadu. Zde hranici přibližně vymezují sídla Nový Fojtov, Nejdek, Šindelová, Rotava a Kraslice. Od Kraslic hranice vede nejprve údolím Svatavy a poté údolím Stříbrného potoka k vrchu Kamenáč a ke státní hranici.[1]

GeologieEditovat

Z hornin v Přebuzské hornatině převládají granitgranodiorit ze svrchních prvohor. Méně často se vyskytuje kambrický fylit.[2]

GeomorfologieEditovat

 
Rolavská vrchoviště
 
Malé jeřábí jezero

Charakteristickým znakem krajiny jsou rozsáhlé plošiny s četnými rašeliništi a skalními útvary mrazového i tropického zvětrávání a odnosu žul. Mezi Nejdkem a Hroznětínem okrsek vybíhá širokým hřbetem k východu.[3]

geomorfologickém členění Česka má okrsek označení IIIA-2A-1.[2] V rámci Krušných hor sousedí na jihu a na západě s okrskem Jindřichovická vrchovina a na východě s okrskem Jáchymovská hornatina. Krátký úsek hranice mezi Hroznětínem a Děpoltovicemi odděluje Přebuzskou hornatinu od Sokolovské pánve (okrsek Ostrovská pánev).[3]

Významné vrcholyEditovat

Nejvyšším vrcholem Přebuzské hornatiny je Zaječí vrch (1009 m n. m.) severně od Nových Hamrů. Další významné vrcholy jsou Jeřábí vrch (965 m n. m.), Čertova hora (987 m n. m.), Dračí skála (953 m n. m.),[2] Tisovský vrch (976 m n. m.) nebo Špičák (991 m n. m.).

Ochrana přírodyEditovat

Velkou část především západní a střední části okrsku zaujímají přírodní parky Přebuz a Jelení vrch. Kromě nich se zde nachází několik maloplošných zvláště chráněných území:[2]

ReferenceEditovat

  1. a b CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Přebuzská hornatina, s. 364. 
  3. a b BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116. 

Externí odkazyEditovat