Rolavská vrchoviště
Rolavská vrchoviště je název národní přírodní rezervace vyhlášené v roce 2012. Rezervace zahrnuje i území již bývalých národních přírodních rezervací Velké jeřábí jezero a Velký močál (k zrušení došlo 1.7.2012 současně s vyhlášením NPR Rolavská vrchoviště).[1]
 Rolavská vrchoviště | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.jpg) Řeka Rolava v místě pod bývalou Červenou hájenkou | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. července 2012[1] |
| Nadm. výška | 880–950[1] m n. m. |
| Rozloha | 751,15 ha[2][3] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Sokolov |
| Umístění | Přebuz |
| Souřadnice | 50°23′30,84″ s. š., 12°37′48,72″ v. d. |
  Rolavská vrchoviště | |
| Další informace | |
| Kód | 5703 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předmětem ochrany jsou přirozené lesní porosty rašelinných a podmáčených smrčin, společenstva vrchovišť s klečí, horská a podhorská vřesoviště a jedinečná společenstva rostlin a bezobratlých živočichů vázaná na ruiny areálu bývalé úpravny cínové rudy.[4]
Popis oblasti editovat
Území rezervace se nachází se v Karlovarském kraji u města Přebuz v prostoru mezi zaniklými osadami Rolava a Jelení v blízkosti česko-saské hranice. Rozkládá se v katastrálních územích Přebuz, Rolava a Chaloupky u Přebuze na vrcholové plošině Krušných hor v nadmořské výšce 880–950 m. Jedná se o chladnou klimatickou oblast s průměrnou roční teplotou mezi 4–5 °C a ročním úhrnem srážek okolo 1000 mm.[5]
Přírodní poměry editovat
Geologické podloží celého území je tvořeno žulami krušnohorského plutonu, které jsou prostoupeny puklinami obsahujícími cínové zrudnění v greisenech a greisenisovaných žulách. Toto zrudnění zde bylo předmětem dobývání od 13.–20. století.[6] Na podloží žul karlovarského plutonu se vyskytují lokality s různě vysokou vrstvou humolitu s maximální mocností okolo 7 metrů. Mezi nejrozsáhlejší vrchovištní rašeliniště patří lokalita Brumiště, která nalézá se v mělké pánvi východně od Jeřábí hory, lokalita Na číhané jihovýchodně od Jeřábí hory, lokalita Velké jeřábí jezero na hranicích České republiky a Německa a Velký močál, jihovýchodně od bývalé úpravny cínové rudy.[7]
Na řadě míst probíhala v 19. století až do období před druhou světovou válkou těžba rašeliny, která sloužila jako náhrada za drahé palivové dřevo pro vytápění domácností.[6] Těžbou rašeliny bylo nejvíc narušeno vrchoviště Velké jeřábí jezero.[7]
V území nejsou výrazné vrcholy, jedná o ploché nevýrazné kóty. Nejvyššími jsou Bažiňák (965 m), Jeřábí vrch (965 m), Milíře (945 m), Plochá hora (939 m) a Vysoký vrch (947 m). Oblast je pramennou oblastí řeky Rolava, dále zde pramení Slatinný potok a to soutokem dvou bezejmenných vodotečí. Slatinný potok napájí i dědičná štola cínového dolu, která je dosud zčásti funkční. Nejvýznamnější vodní nádrží je Lícha (Rolavský rybník) na Jelením potoce s výskytem vzácných druhů řas, která byla vybudována jako zásobárna vody pro cínový důl a která je jedinou funkční vodní nádrží na území. Dvě nefunkční vodní nádrže s proraženými hrázemi najdeme v údolí Slatinného potoka. Hydrologie pramenných oblastí Rolavy je ovlivňována propady podzemních důlních děl a výtokem mineralizovaných vod z několika zavalených štol. Ve vrchovištích najdeme řadu jezírek, ve Velkém jeřábím jezeře jich je kolem dvaceti.[7]
Geologické mapování v oblasti přineslo nové poznatky o tom, že jádra vrchovišť původně vznikla na vývěrech podzemních vod. Další vývoj pak směřoval k dešťovému typu rašelinišť.[8]
Flóra editovat
Vrchoviště, horská rašeliniště, jsou chudá na dusík a fosfor a proto zde najdou prostor rostliny, které by jinde v konkurenci ostatních druhů nepřežily. Asi nejvzácnější rostlinou je zde kriticky ohrožená blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris), která patří k nejvzácnějším rostlinám v České republice. Dnes přežívá jen v několika jezírkách na lokalitě Velký močál, Velké Jeřábí jezero a v Brumišti. Jinde v České republice již neroste, zcela zanikla.[9]
V oblasti roste řada chráněných a ohrožených druhů rostlin. Bohatá je zejména populace rosnatky anglické (Drosera anglica), rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), kyhanky sivolisté (Andromeda polifolia), ostřice bažinné (Carex limosa), šichy černé (Empetrum nigrům). Východní část chráněného území hostí jedinou plodnou populaci blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris) v Krušných horách.[7]
Fauna editovat
Z hlediska fauny je významný zbytkový výskyt tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), relativně početného tetřívka obecného (Tetrao tetrix) a bohatý výskyt bekasiny otavní (Gallinago gallinago). Nepravidelně zde hnízdí krutihlav obecný (Jynx torquilla), čírka obecná (Anas crecca) a moták pilich (Circus cyaneus). Nachází se zde vitální populace čolka horského (Triturus alpestris), čolka obecného (Triturus vulgaris), zmije obecné (Vipera berus), ještěrky živorodé (Zootoca vivipara). Unikátní biodiverzita hmyzu je vázaná na ruiny areálu a zbytky staveb bývalé úpravny cínové rudy.[7]
Fotogalerie editovat
-
Jihozápadní okraj -
Rolavský rybník -
Jelení potok pod Rolavským rybníkem -
Velký močál -
Přístřešek pod zaniklou Červenou hájovnou -
Říčka Rolava -
Pozůstatek zásobníků cínové rudy -
Skelet bývalé úpravny rud -
Nad bývalou osadou Chaloupky -
Pod Plochou horou -
Porosty borůvčí -
Slatinný potok
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c NPR Rolavská vrchoviště [online]. AOPK ČR [cit. 2013-12-24]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ VYHLÁŠKA č. 157/2012 Sb., Vyhlášení Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. In: Sbírka zákonů. 2012. Dostupné online. § 2. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ MATĚJŮ, Jan. Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště. časopis Arnika. 2012, čís. 2. Dostupné online.
- ↑ a b ROJÍK, Petr. Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří. Sokolov: Okresní muzeum a knihovna Sokolov, 2000. 232 s. ISBN 80-238-6095-X. Kapitola IV, s. 51, 52, 67, 87, 88.
- ↑ a b c d e Protokol o vypořádání připomínek a schválení plánu péče o NPR Rolavská vrchoviště. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2012. 89 s. Kapitola Plán péče o národní přírodní rezervaci Rolavská vrchoviště na období 2012 – 2020, s. 10 – 18, 26 – 27.
- ↑ ROJÍK, Petr. Souvislost mezi rolavskými rašeliništi a geologickým podložím. Časopis Arnika. 2006, čís. 2, s. 4–9.
- ↑ MELICHAR, Vladimír; KRÁSA, Petr; TÁJEK, Přemysl. Zvláště chráněné rostliny Karlovarského kraje. Karlovy Vary: Karlovarský kraj a AOPK ČR, 2012. ISBN 978-80-260-2252-7. S. 43.
