Otevřít hlavní menu

Přítelkyně pana ministra

československý film z roku 1940

Přítelkyně pana ministra je česká romantická komedie z roku 1940 režiséra Vladimíra Slavínského, která navazuje na filmovou tvorbu první republiky a pojednává o tom, že i pomluva někdy může člověku pomoci ke štěstí.

Přítelkyně pana ministra
Země ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Scénář a režie Vladimír Slavínský
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Oldřich Nový
Adina Mandlová
Jaroslav Marvan
Raoul Schránil
Zdenka Baldová
Hudba Josef Dobeš
Jiří Mihule
Kamera Ferdinand Pečenka
Střih Jan Kohout
Zvuk František Šindelář
Architekt Alois Mecera
Přítelkyně pana ministra na ČSFD Kinoboxu FDb 
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DějEditovat

Hlavní postavou filmu je písařka Julinka Svobodová, která pracuje v prosperující věhlasné firmě Hrubý a syn. Julinka sice pracuje dobře, jenom se občas opozdí, ale bere pořád strašně malý plat. Jednou ji ale zahlédne největší drbna, jak jede výtahem s panem ministrem, který bydlí ve stejném domě jako ona. V tu chvíli je nová „zaručená“ zpráva na světě. Tato nevinná pomluva se roznese po celém domě, a dokonce se dostane i do firmy, kde Julinka pracuje. Starý pan továrník se svým synem Janem se rozhodnou povýšit Julinku na sekretářku pana ředitele. Konečně má lepší práci i větší plat. Sice jí je divné, proč se jí pořád Jan vyptává na pana ministra, ale nijak zvlášť to neřeší. Firma Hrubý a syn je jednoho dne nespravedlivě očerněna v novinách a Jan Julinku poprosí, zda by mohla nedorozumění vysvětlit panu ministrovi. Je tím zaskočena, ale slíbí, že když ho náhodou potká, udělá to. Pak se pan ministr ale sám dozví, že firma byla nespravedlivě očerněna, vše napraví a v novinách druhý den vychází omluva. Tu si samozřejmě Jan s otcem přečtou a zmatenou Julinku div nenosí na rukou. A nejenom kvůli tomu. Jan si uvědomí, že se do Julinky zamiloval, a pozve ji na večeři. Ta je nadšena. Také ji pozve na slavnost u nich doma a představí ji mamince, která s úsměvem konstatuje, že se jí Julinka zamlouvá. Potom Julince Jan zazpívá píseň „Oči tmavohnědé“, které nikdo nedovede mít rád tolik jako on. A protože Julinka vskutku tmavohnědé oči má a pozná, že písnička patřila jí, je velmi šťastná. Jan si ale uvědomí, že Julinka je vlastně přítelkyně pana ministra a že nemohou být spolu. Tuto pomluvu, která jí tak zásadně ovlivnila život, však překvapenému Janovi vyvrátí a jejich štěstí už nemůže stát nic v cestě.

ObsazeníEditovat

Oldřich Nový Jan Hrubý, mladší továrník
Adina Mandlová Julinka Svobodová
Jaroslav Marvan ministr
Raoul Schránil
Zdeňka Baldová maminka

Externí odkazyEditovat