František Kreuzmann starší
František Kreuzmann starší (11. října 1895 v Plzni[1] – 28. prosince 1960 v Praze) byl český operetní zpěvák a činoherní i filmový herec. Narodil se do herecké rodiny, jeho otec Adolf Kreuzmann byl herec, herečkou byla i jeho sestra Anna Kreuzmannová.
František Kreuzmann starší | |
---|---|
František Kreuzmann starší | |
Narození | 11. října 1895 Plzeň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 28. prosince 1960 (ve věku 65 let) Praha Československo |
Děti | Alena Kreuzmannová dcera |
Rodiče | Adolf Kreuzmann otec |
Příbuzní | Anna Kreuzmannová sourozenec František Kreuzmann mladší vnuk Felix le Breux zeť |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatSvé herecké vzdělání získával soukromě u legendy českého divadla Vendelína Budila. Hrát začínal v roce 1913 u různých kočovných hereckých společností (spol. R. Morávka, J. Tuttra). Během 1. světové války pracoval v plzeňské Škodovce aby se vyhnul nasazení na frontu. Nicméně v roce 1918 stejně musel narukovat. Po válce zpíval a hrál v letech 1919–1923 v Plzni, od roku 1923 do roku 1926 v Národním divadle v Brně. V roce 1926 jej angažoval Jaroslav Kvapil do pražského Divadla na Vinohradech, kde zůstal v angažmá až do roku 1940. V červnu roku 1927 se v Brně oženil[2] s herečkou Valerií Zavadilovou.[3] Od roku 1940 prakticky až do smrti byl členem činohry pražského Národního divadla.[4]
Od roku 1926 až do roku 1960 hrál i ve filmu, v polovině třicátých let patřil mezi nejobsazovanější české filmové herce vůbec, jenom v roce 1937 hrál ve 12 filmech, v roce 1938 v 17 filmech, v roce 1939 v 16 filmech, tedy během 3 let celkem ve 45 různých českých filmech.
Zemřel roku 1960 v Praze a byl pohřben v rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Plzni.
Jeho dcera Alena Kreuzmannová byla herečka a jeho vnuk František Kreuzmann ml. je také hercem.
Citát
editovat„ | František Kreuzmann, syn plzeňského Adolfa Kreuzmanna, mladokomik, nebo jak se tehdy říkalo "Spieltenor" brněnského divadla, pro svůj velký činoherní talent přešel na Vinohrady. Měl příjemný hlas pěvecky školený a byl obdařen velkou hereckou obrazotvorností. Obdivoval jsem jeho bezpečnou intuici, schopnost vycítit podstatu role. | “ |
— Vladimír Hlavatý[5] |
Filmografie
editovat- 1960 Lišák Pseudolus (TV film)
- 1960 Rychlík do Ostravy
- 1959 Jarní hromobití (TV film)
- 1959 Májové hvězdy
- 1959 Pět z milionu
- 1959 Smrt obchodního cestujícího (divadelní záznam)
- 1958 Hlavní výhra
- 1958 Jen jeden den (TV film)
- 1958 Kasaři
- 1958 Zde jsou lvi
- 1958 Žižkovská romance
- 1957 Mládenec madame Hussonové (TV film)
- 1956 Dobrý voják Švejk
- 1955 Jan Žižka
- 1955 Nechte to na mně
- 1955 Oplatky (studentský film)
- 1955 Po noci den
- 1955 Z mého života
- 1954 Cirkus bude!
- 1954 Frona
- 1954 Jan Hus
- 1954 Ještě svatba nebyla...
- 1953 Jestřáb kontra Hrdlička
- 1953 Kavárna na hlavní třídě
- 1953 Měsíc nad řekou
- 1952 Haškovy povídky ze starého mocnářství
- 1952 Mladá léta
- 1952 Plavecký mariáš
- 1952 Slovo dělá ženu
- 1951 Mikoláš Aleš
- 1951 Mordová rokle
- 1950 Posel úsvitu
- 1950 Přiznání
- 1950 Zvony z rákosu
- 1949 Daleká cesta
- 1949 Pan Novák
- 1949 Revoluční rok 1848
- 1948 Dnes neordinuji
- 1948 O ševci Matoušovi
- 1948 Červená ještěrka
- 1947 Týden v tichém domě
- 1946 Nadlidé
- 1946 Nezbedný bakalář
- 1946 Pancho se žení
- 1945 Rozina sebranec
- 1944 Děvčica z Beskyd
- 1944 Neviděli jste Bobíka?
- 1944 Počestné paní pardubické
- 1944 U pěti veverek
- 1943 Mlhy na blatech
- 1943 Šťastnou cestu
- 1942 Host do domu
- 1941 Paličova dcera
- 1941 Pražský flamendr
- 1941 Rukavička
- 1941 Tetička
- 1941 Z českých mlýnů
- 1940 Čekanky
- 1940 Dceruška k pohledání
- 1940 Druhá směna
- 1940 Madla zpívá Evropě
- 1940 Okénko do nebe
- 1940 Pelikán má alibi
- 1940 Píseň lásky
- 1940 Přítelkyně pana ministra
- 1940 Za tichých nocí
- 1939 Cesta do hlubin študákovy duše
- 1939 Dvojí život
- 1939 Dívka v modrém
- 1939 Dědečkem proti své vůli
- 1939 Děvče z předměstí anebo Všecko příjde najevo
- 1939 Humoreska
- 1939 Jiný vzduch
- 1939 Kouzelný dům
- 1939 Lízino štěstí
- 1939 Muž z neznáma
- 1939 Nevinná
- 1939 Srdce v celofánu
- 1939 Studujeme za školou
- 1939 Teď zas my
- 1939 Veselá bída
- 1939 Ženy u benzinu
- 1938 Bláhové děvče
- 1938 Boží mlýny
- 1938 Cech panen kutnohorských
- 1938 Cestou křížovou
- 1938 Jarka a Věra
- 1938 Krok do tmy
- 1938 Lucerna
- 1938 Neporažená armáda
- 1938 Panenka
- 1938 Pán a sluha
- 1938 Soud boží
- 1938 Svět kde se žebrá
- 1938 Třetí zvonění
- 1938 Vandiny trampoty
- 1938 Včera neděle byla
- 1938 Zborov
- 1938 Škola základ života
- 1937 Advokátka Věra
- 1937 Armádní dvojčata
- 1937 Batalion
- 1937 Filosofská historie
- 1937 Harmonika
- 1937 Karel Hynek Mácha
- 1937 Lidé pod horami
- 1937 Lízin let do nebe
- 1937 Naši furianti
- 1937 Panenství
- 1937 Poručík Alexander Rjepkin
- 1937 Vyděrač
- 1936 Jízdní hlídka
- 1936 Komediantská princezna
- 1936 Naše XI.
- 1936 Páter Vojtěch
- 1936 Sextánka
- 1936 Vzdušné torpédo 48
- 1935 Ať žije nebožtík
- 1935 Barbora řádí
- 1935 Hra náhody
- 1935 Jedna z milionu
- 1935 Milan Rastislav Štefánik
- 1934 Mazlíček
- 1934 Na růžích ustláno
- 1934 Rozpustilá noc
- 1934 Žena, která ví, co chce
- 1933 Pobočník Jeho Výsosti
- 1933 Revizor
- 1932 Anton Špelec, ostrostřelec
- 1931 Obrácení Ferdyše Pištory
- 1929 Takový je život
- 1926 Román hloupého Honzy
Ocenění
editovat- 1958 titul zasloužilý umělec
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o sňatku Františka Kreutzmanna s Valerií Zavadilovou farnosti při kostele Nanebevzetí Panny Marie, Staré Brno
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 248
- ↑ Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str. 101
Literatura
editovat- Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 29, 51
- B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 113, 119, 122, 149, 158, 239, 250, 252–3
- František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 73, 124, 163, 215, 218, 269, 287, 333
- František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 335, ISBN 80-200-0782-2
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 218, 230
- Jindřich Černý: Jiřina Štěpničková, BRÁNA, Praha, 1999, str. 156, 211, 307, ISBN 80-7243-037-8
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 85, 113, 241, 358, 545.
- Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 683–685.
- Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 45, 65
- Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 93, 114, 355, 412, 434
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 99, 136, 183, 280, 310, ISBN 80-204-0493-7
- Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 26, 33, 35
- Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 69
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 145, 171, 173, 255, 367, 369, 463, 466, 478, 502, 504, 643, 652, 659, 664, 667
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 248–9
- V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907 – 1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
- Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 517–520.
- Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 64, 67, 256
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 31, 35, 42, 51–3, 61, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 28, 179
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 180.
- Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 58–9, 64, ISBN 80-85837-35-8
- Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 171–2, 176, 206, ISBN 978-80-7388-552-6
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 179, 183, 186, 199, ISBN 978-80-239-9603-6
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Kreuzmann starší na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Kreuzmann starší
- František Kreuzmann starší v databázi Archivu Národního divadla
- František Kreuzmann starší v Česko-Slovenské filmové databázi
- František Kreuzmann starší ve Filmové databázi
- František Kreuzmann starší na Kinoboxu
- František Kreuzmann starší v Internet Movie Database (anglicky)
- František Kreuzmann starší na Dabingforum.cz