Alois Mecera
Alois Mecera (23. červenec 1898 – 6. prosinec 1963) byl český filmový architekt, jeden z průkopníků české filmové scénografie. U filmu začínal na začátku 20. let 20. století. Za svoji téměř čtyřicetiletou kariéru se podílel na více než stovce filmů. K těm nejznámějším patří Batalion (1927), Plukovník Švec (1929), Přítelkyně pana ministra (1940), Hotel Modrá hvězda (1941), Železný dědek (1948) nebo Obušku, z pytle ven! (1955).
| Alois Mecera | |
|---|---|
| Rodné jméno | Alois Antonín Mecera |
| Narození | 23. července 1898 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. prosince 1963 (ve věku 65 let) Praha  Československo |
| Národnost | česká |
| Povolání | filmový architekt |
| Aktivní roky | 1920–1958 |
| Choť | Růžena Mecerová[1] (1929–19??) Miroslava Mecerová[2] (19??–1963, jeho smrt) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Narodil se jako Alois Antonín Mecera 23. července 1898 v Praze. Pocházel z dělnické rodiny, jeho otec se živil jako stavební dělník.[3] V sedmi letech mu zemřela matka.[4][5] Prostředí stavenišť, ve kterém se díky otci od útlého věku pohyboval, podnítilo v něm zájem o věci spojené s architekturou. Finanční situace mu však nedovolila jít studovat, vyučil se proto zámečníkem, truhlářem a štukatérem[4][6], což se mu v jeho budoucím povolání filmového architekta velmi hodilo. Po vyučení se živil jako truhlářský pomocník. V Evropě zuřila válka, a tak byl sotva osmnáctiletý Mecera v květnu 1916 odveden do rakousko-uherské armády a poslán na ruskou frontu, později pak do Albánie.[4]
Svou životní dráhu filmového architekta zahájil na začátku dvacátých let. Významnou měrou se o to zasloužil jeho švagr, filmový podnikatel, režisér, scenárista, kameraman a producent Josef Kokeisl (1894–1951), jehož zásluhou se dostal do filmových ateliérů[6][4]. V roce 1920 získal práci v nově budovaném filmového ateliéru společnosti A-B na Královských Vinohradech. Začínal od píky, jako ateliérový dělník obstarával úklid nebo maloval kulisy, velmi rychle se ale vypracoval na asistenta architekta. Prvním filmem, na kterém se jako asistent architekta, v tomto případě Bohuslava Šuly (1887–1967), podílel, byl film Ukřižovaná, který v roce 1921 natočil podle stejnojmenného fantaskního romaneta Jakuba Arbesa režisér Boris Orlický.[7]
Od roku 1923 pracoval již jako samostatný architekt v ateliérech společnosti A-B na Vinohradech (od 30. let sídlících na Barrandově) a v ateliérech Karla Lamače v Košířích Na Kavalírce.
Filmografie (výběrová) editovat
- 1924 – Dvojí život
- 1924 – Děvče z hor
- 1925 – Jedenácté přikázání
- 1925 – Do panského stavu
- 1926 – Švejk na frontě
- 1926 – Lásky Kačenky Strnadové
- 1927 – Milenky starého kriminálníka
- 1927 – Krásná vyzvědačka
- 1927 – Batalion
- 1927 – Bahno Prahy
- 1928 – Ve dvou se to lépe táhne
- 1929 – Plukovník Švec
- 1929 – Tchán Kondelík a zeť Vejvara
- 1929 – Chudá holka
- 1929 – Boží mlýny
- 1930 – Černý plamen
- 1933 – Exekutor v kabaretu
- 1935 – Polibek ve sněhu
- 1936 – Manželství na úvěr
- 1936 – Světlo jeho očí
- 1937 – Rozvod paní Evy
- 1937 – Švanda dudák
- 1938 – Bláhové děvče
- 1938 – Pod jednou střechou
- 1939 – Dědečkem proti své vůli
- 1939 – Muž z neznáma
- 1940 – Život je krásný
- 1940 – Muzikantská Liduška
- 1940 – Pelikán má alibi
- 1940 – Poznej svého muže
- 1940 – Přítelkyně pana ministra
- 1941 – Advokát chudých
- 1941 – Hotel Modrá hvězda
- 1941 – Roztomilý člověk
- 1941 – Těžký život dobrodruha
- 1946 – Velký případ
- 1948 – Železný dědek
- 1950 – Racek má zpoždění
- 1954 – Nejlepší člověk
- 1955 – Obušku, z pytle ven!
- 1956 – Robinsonka
- 1958 – Hořká láska
Ocenění editovat
- 1940 – Národní cena za výkon filmového architekta (za stavby filmu Muž z neznáma)[8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Co se děje. Filmový kurýr. 9. únor 1929, roč. 3, čís. 6, s. 6.
- ↑ Osobní zprávy. Lidová demokracie. 6. prosinec 1968, roč. 24, čís. 322, s. 4.
- ↑ Anon. K šedesátinám Aloise Mecery. Filmové informace. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 16. červenec 1958, roč. 9, čís. 29, s. 9. ISSN 1801-691X.
- ↑ a b c d HLAVÁČEK, Luboš M. Průkopník českého filmového výtvarnictví. Film a doba. Praha: Orbis, září 1955, roč. 1, čís. 9–10, s. 443. [dále jen Hlaváček].
- ↑ Třicet let filmovým architektem. Kino. 15. leden 1953, roč. 8, čís. 2, s. 18.
- ↑ a b BARTOŠKOVÁ, Šárka; BARTOŠEK, Luboš. Filmové profily: Českoslovenští scenáristé, režiséři, kameramani, hudební skladatelé a architekti hraných filmů. 2. vyd. Praha: Československý filmový ústav, 1986. S. 285.
- ↑ Hlaváček, s. 444.
- ↑ ČERNÍK, Artuš. Nositelé letošních národních cen za filmové umění. Lidové noviny. Brno: Lidová tiskárna, 6. říjen 1940, roč. 48, čís. 508, s. 5–6. ISSN 1802-6265.
Literatura editovat
- Monografie
- BARTOŠKOVÁ, Šárka; BARTOŠEK, Luboš. Filmové profily: Českoslovenští scenáristé, režiséři, kameramani, hudební skladatelé a architekti hraných filmů. 2. vyd. Praha: Československý filmový ústav, 1986. 521 s.
- Kolektiv autorů. Český hraný film I. 1898–1930. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 1995. 285 s. ISBN 80-7004-082-3.
- Kolektiv autorů. Český hraný film II. 1930–1945. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 1998. 504 s. ISBN 80-7004-090-4.
- Články v periodikách
- ČERNÍK, Artuš. Nositelé letošních národních cen za filmové umění. Lidové noviny. Brno: Lidová tiskárna, 6. říjen 1940, roč. 48, čís. 508, s. 5–6. ISSN 1802-6265.
- Anon. Alois Mecera – třicet let filmovým architektem. Filmové informace. Praha: Československý státní film, 24. prosinec 1952, roč. 3, čís. 52, s. 16–17. ISSN 1801-691X.
- Anon. Třicet let filmovým architektem. Kino. Praha: Československý státní film, 15. leden 1953, roč. 8, čís. 2, s. 18. ISSN 0323-0295.
- HRBAS, Jiří. O práci našich filmových architektů III. profily filmových architektů. Kino. Praha: Československý státní film, 17. prosinec 1953, roč. 8, čís. 26, s. 406–407 a 411. ISSN 0323-0295.
- HLAVÁČEK, Luboš M. Průkopník českého filmového výtvarnictví. Film a doba. Praha: Orbis, září 1955, roč. 1, čís. 9–10, s. 443–446.
- Anon. K šedesátinám Aloise Mecery. Filmové informace. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 16. červenec 1958, roč. 9, čís. 29, s. 9. ISSN 1801-691X.