Alois Mecera (23. červenec 18986. prosinec 1963) byl český filmový architekt, jeden z průkopníků české filmové scénografie. U filmu začínal na začátku 20. let 20. století. Za svoji téměř čtyřicetiletou kariéru se podílel na více než stovce filmů. K těm nejznámějším patří Batalion (1927), Plukovník Švec (1929), Přítelkyně pana ministra (1940), Hotel Modrá hvězda (1941), Železný dědek (1948) nebo Obušku, z pytle ven! (1955).

Alois Mecera
Rodné jménoAlois Antonín Mecera
Narození23. července 1898
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. prosince 1963 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Povolánífilmový architekt
Aktivní roky1920–1958
ChoťRůžena Mecerová[1] (1929–19??)
Miroslava Mecerová[2] (19??–1963, jeho smrt)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Narodil se jako Alois Antonín Mecera 23. července 1898 v Praze. Pocházel z dělnické rodiny, jeho otec se živil jako stavební dělník.[3] V sedmi letech mu zemřela matka.[4][5] Prostředí stavenišť, ve kterém se díky otci od útlého věku pohyboval, podnítilo v něm zájem o věci spojené s architekturou. Finanční situace mu však nedovolila jít studovat, vyučil se proto zámečníkem, truhlářem a štukatérem[4][6], což se mu v jeho budoucím povolání filmového architekta velmi hodilo. Po vyučení se živil jako truhlářský pomocník. V Evropě zuřila válka, a tak byl sotva osmnáctiletý Mecera v květnu 1916 odveden do rakousko-uherské armády a poslán na ruskou frontu, později pak do Albánie.[4]

Svou životní dráhu filmového architekta zahájil na začátku dvacátých let. Významnou měrou se o to zasloužil jeho švagr, filmový podnikatel, režisér, scenárista, kameraman a producent Josef Kokeisl (1894–1951), jehož zásluhou se dostal do filmových ateliérů[6][4]. V roce 1920 získal práci v nově budovaném filmového ateliéru společnosti A-B na Královských Vinohradech. Začínal od píky, jako ateliérový dělník obstarával úklid nebo maloval kulisy, velmi rychle se ale vypracoval na asistenta architekta. Prvním filmem, na kterém se jako asistent architekta, v tomto případě Bohuslava Šuly (1887–1967), podílel, byl film Ukřižovaná, který v roce 1921 natočil podle stejnojmenného fantaskního romaneta Jakuba Arbesa režisér Boris Orlický.[7]

Od roku 1923 pracoval již jako samostatný architekt v ateliérech společnosti A-B na Vinohradech (od 30. let sídlících na Barrandově) a v ateliérech Karla Lamače v Košířích Na Kavalírce.

Filmografie (výběrová) editovat

Ocenění editovat

  • 1940 – Národní cena za výkon filmového architekta (za stavby filmu Muž z neznáma)[8]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Co se děje. Filmový kurýr. 9. únor 1929, roč. 3, čís. 6, s. 6. 
  2. Osobní zprávy. Lidová demokracie. 6. prosinec 1968, roč. 24, čís. 322, s. 4. 
  3. Anon. K šedesátinám Aloise Mecery. Filmové informace. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 16. červenec 1958, roč. 9, čís. 29, s. 9. ISSN 1801-691X. 
  4. a b c d HLAVÁČEK, Luboš M. Průkopník českého filmového výtvarnictví. Film a doba. Praha: Orbis, září 1955, roč. 1, čís. 9–10, s. 443. [dále jen Hlaváček]. 
  5. Třicet let filmovým architektem. Kino. 15. leden 1953, roč. 8, čís. 2, s. 18. 
  6. a b BARTOŠKOVÁ, Šárka; BARTOŠEK, Luboš. Filmové profily: Českoslovenští scenáristé, režiséři, kameramani, hudební skladatelé a architekti hraných filmů. 2. vyd. Praha: Československý filmový ústav, 1986. S. 285. 
  7. Hlaváček, s. 444.
  8. ČERNÍK, Artuš. Nositelé letošních národních cen za filmové umění. Lidové noviny. Brno: Lidová tiskárna, 6. říjen 1940, roč. 48, čís. 508, s. 5–6. ISSN 1802-6265. 

Literatura editovat

Monografie
  • BARTOŠKOVÁ, Šárka; BARTOŠEK, Luboš. Filmové profily: Českoslovenští scenáristé, režiséři, kameramani, hudební skladatelé a architekti hraných filmů. 2. vyd. Praha: Československý filmový ústav, 1986. 521 s. 
  • Kolektiv autorů. Český hraný film I. 1898–1930. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 1995. 285 s. ISBN 80-7004-082-3. 
  • Kolektiv autorů. Český hraný film II. 1930–1945. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 1998. 504 s. ISBN 80-7004-090-4. 
Články v periodikách
  • ČERNÍK, Artuš. Nositelé letošních národních cen za filmové umění. Lidové noviny. Brno: Lidová tiskárna, 6. říjen 1940, roč. 48, čís. 508, s. 5–6. ISSN 1802-6265. 
  • Anon. Alois Mecera – třicet let filmovým architektem. Filmové informace. Praha: Československý státní film, 24. prosinec 1952, roč. 3, čís. 52, s. 16–17. ISSN 1801-691X. 
  • Anon. Třicet let filmovým architektem. Kino. Praha: Československý státní film, 15. leden 1953, roč. 8, čís. 2, s. 18. ISSN 0323-0295. 
  • HRBAS, Jiří. O práci našich filmových architektů III. profily filmových architektů. Kino. Praha: Československý státní film, 17. prosinec 1953, roč. 8, čís. 26, s. 406–407 a 411. ISSN 0323-0295. 
  • HLAVÁČEK, Luboš M. Průkopník českého filmového výtvarnictví. Film a doba. Praha: Orbis, září 1955, roč. 1, čís. 9–10, s. 443–446. 
  • Anon. K šedesátinám Aloise Mecery. Filmové informace. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 16. červenec 1958, roč. 9, čís. 29, s. 9. ISSN 1801-691X. 

Externí odkazy editovat