Ostravské laguny

ropné laguny v Ostravě s odpadem po zpracování minerálních olejů; významná ekologická zátěž

Jako ostravské laguny je označován areál tří velkých lagun[1] poblíž ostravského sídliště Fifejdy v Moravské Ostravě, kde byl od konce 19. století ukládán odpad z rafinerské výroby a později také z regenerace použitých mazacích olejů. Tato praxe byla ukončena s ukončením činnosti chemičky Ostramo v roce 1996, ke které areál spadal. Za tu dobu se v areálu vytvořila obrovská ekologická zátěž a místo bylo jedním z nejznečištěnějších v Česku. Ropné kaly pravidelně obtěžovaly okolí zápachem. Od roku 2003 probíhá sanace areálu.[2] Hlavní etapa sanace, odtěžování kalů, skončila 19. prosince 2020. Následovat bude čištění kontaminované zeminy, podloží a podzemních vod s výhledem na několik dalších let.[1]

Laguny během sanace v roce 2018

Historie editovat

Historie skládky na periférii Ostravy je spojena se založením rafinérie minerálních olejů v roce 1888. Tu založil vídeňský průmyslník Max Böhm se záměrem zpracovávat ropu z Haliče a vyrábět petrolej pro svícení.[3][1]

V průběhu času se výroba přeorientovala na letecký benzín a motorové a turbínové oleje, zejména na jejich mazací složku. Ostrava se mezitím rozrůstala a areál se tak ocitl v blízkosti bytové zástavby. Postupně vznikly tři velké laguny plné odpadů z rafinerie.[1]

Ze soukromé firmy se stal státní a v kuponové privatizaci opět privatizovaný podnik Ostramo. Ten zasáhly v roce 1997 povodně a firma tak s velkými dluhy zkrachovala bez možnosti zrealizovat závazek odstranit ekologické škody. Vzhledem k rozsahu a náročnosti likvidace převzal zodpovědnost stát.[1]

Sanace editovat

Státní sanaci zajišťuje státní podnik DIAMO formou veřejných zakázek. Sanace začala v roce 2003 a potýkala se s řadou komplikací.[1]

Odtěžení kalů editovat

Odtěžování kalů začalo v roce 2004. Do roku 2011 bylo vytěženo na 200 tisíc tun kalů a další těžba ustala a bylo zjištěno, že na místě je dalších 91 562 tun kalů navíc. S další těžbou těchto nadbilančních kalů pokračovala společnost AVE CZ.[1]

Odtěžení kalů bylo ukončeno na konci roku 2020 a poslední transport kalů z místa odjel 19. prosince. Zlikvidování jen nadbilančních kalů vyšlo na 480 milionů Kč.[1]

Jediným českým zařízením, které bylo schopno a ochotno energeticky využít upravené kaly, byla Plynárna Sokolovské uhelné ve Vřesově. Jelikož ale v srpnu 2020 ukončila provoz, bylo nutné zbylých asi 12 tisíc tun kalů uskladnit ve dvou meziskladech v severních a jižních Čechách a najít náhradní energetické využití. To se podařilo v Německu a dojde k němu nejspíše v průběhu roku 2021.[1]

Čištění zeminy a vod v podloží editovat

V podloží jsou silně kontaminované vody. Po odtěžení kalů bude následovat jeho doprůzkum, v rámci kterého se budou odvrtávat průzkumné vrty. Díky nim bude zjištěn rozsah kontaminace v podloží, čili především její hloubka. Po tomto průzkumu bude laguna zakryta fólií kvůli zabránění pronikání dešťové vody do podloží, čímž se sníží zatížení čistírny těchto vod.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f g h i j pes. Z Ostravy zmizely všechny kaly z lagun po Ostramu. Zápach z nich obtěžoval místní obyvatele léta. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2020-12-28 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  2. DOLEŽALOVÁ, Denisa. Z ostravských lagun odvezli všechny kaly. Sanace po 17 letech končí. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-12-28 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  3. JAN, Gromnica. Ostravská rafinerie minerálních olejů (1888-1948). , 2013 [cit. 2022-10-02]. . Ostravská univerzita, Filozofická fakulta. . Dostupné online.

Externí odkazy editovat