Osmanské Uhersko (maďarsky: Török hódoltság, doslova „turecké podrobení“) zahrnovalo části Uherského království, které byly pod nadvládou Osmanské říše od obsazení Budína v roce 1541 až do uzavření Karlovického míru v roce 1699. Toto území bylo začleněno do říše pod názvem Macaristan.[1] Většinu této doby pokrývalo Osmanské Uhersko jižní Zadunají a téměř celou oblast Velké uherské nížiny.
Osmanské Uhersko Török hódoltság
|
Geografie
|
|
různá
|
Obyvatelstvo
|
|
|
|
|
Státní útvar
|
|
|
|
|
Státní útvary a území
|
Předcházející
|
Následující
|
|
Osmanská říše vládla převážně středním, jižním a částečně i severovýchodním částem Uherska a rozdělila je do provincií (ejáletů neboli pašaliků). Zbytek severního a východního Uherska byl ponechán sedmihradským knížatům, kteří se však na oplátku museli stát osmanskými vazaly. Osmanská říše mimo jiné podporovala i sedmihradského vévodu Jana Zápolského v boji o uherský trůn a díky její pomoci se mu podařilo udržet si velkou část východních Uher.
- ↑ PÁLFFY, Géza. The Impact of the Ottoman Rule on Hungary. Hungarian Studies Review. Hungarian Studies Association of Canada, National Széchényi Library, 2001, roč. 28, čís. 1–2, s. 109–132. Dostupné online. (maďarsky)