Wikipedie

Osek (okres Beroun)

obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji

Osek je obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Leží asi čtyři kilometry jihozápadně od Hořovic a dva kilometry severně od Komárova. Žije zde 857[1] obyvatel.

Osek
Náves v Oseku
Náves v Oseku
Znak obce OsekVlajka obce Osek
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHořovice
Obec s rozšířenou působnostíHořovice
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°49′11″ s. š., 13°51′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel857 (2025)[1]
Rozloha4,97 km²[2]
Katastrální územíOsek u Hořovic
Nadmořská výška400 m n. m.
PSČ267 62
Počet domů301 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduOsek 21
267 62 Komárov u Hořovic
obec.osek@iol.cz
StarostaDušan Kubovčiak
Oficiální web: www.obecosek.eud.cz
Osek na mapě
Osek
Osek
Další údaje
Kód obce531634
Kód části obce112844
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Do roku 1923 se ves jmenovala Vosek (Wosek), ale téhož roku byla přejmenována na svůj původní název Osek.[4]

Historie

editovat

První historická zmínka o Oseku pochází z roku 1358, kdy ves vlastnil Jan II., biskup Litomyšlský (znám pod jménem ze Středy)[5]. Písemná zmínka o obci pochází z roku 1543, kdy držel ves Osek Jan Pešík, po jeho smrti pak Jiřík Pešík z Komárova.[4]

V obci Osek (1021 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] autodílna, 2 holiči, 5 hostinců, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pilníkář, pila, 2 pletárny, porodní asistentka, 2 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Oseku, 3 švadleny, 3 trafiky, truhlář, 2 obchody s uhlím, vetešník.

Současnost

editovat

V obci je Základní škola (do 5. třídy, pak děti navštěvují školu v Komárově) postavena v letech 1927 – 1928[4] a Mateřská škola, 2 prodejny potravin, 1 kiosek, 1 restaurace a 1 hospoda. V obci je veřejná knihovna, působí zde sportovní klub Slavoj Osek. Od roku 2008 se zde vždy v květnu koná víkendový festival Osecká pohoda, který je směsí hudby, divadla, dětských soutěží a dobrého jídla a pití.

Přírodní poměry

editovat

Osekem protéká Červený potok a rozděluje Osek na dvě části; obec Osek a osadu Vystrkov poblíž Panského mlýna a Panského rybníka, směrem k Hořovicím. Na severním okraji území Oseku, při hranici s územím Záluží, je kopec Hrádek (424 metrů), na němž a v jeho okolí se nacházejí asi 4 číslované budovy patřící k Oseku.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 647 667 732 794 884 1 018 1 024 979 834 793 829 747 760 818 818
Počet domů 88 96 97 122 131 156 200 224 220 227 220 233 238 272 301

Obecní správa

editovat

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[9]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. dubna 2020.[14]

Doprava

editovat
 

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/117 Žebrák – Hořovice – Osek – Strašice – Spálené Poříčí.
  • Železnice – Územím obce prochází železniční Trať 170 Praha – Plzeň – Cheb. Nejbližší železniční zastávka je v Cerhovicích asi 2,5 kilometru od Oseku, železniční stanice Hořovice je ve vzdálenosti 3 km. Přímo přes Osek vede železniční vlečka do průmyslového areálu na jihu vsi na hranici s Komárovem.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Hořovice, Hostomice, Komárov, Plzeň, Praha, Rokycany, Strašice, Zaječov, Žebrák (dopravce PROBO BUS, a. s.).

Pamětihodnosti

editovat
  • Kaplička na návsi
  • Busta prezidenta T. G. Masaryka, autor Antonín Lhoták, 1948
  • Pomník padlým v boji proti fašismu, autor Antonín Lhoták – Busta partyzána od roku 1979
  • Pomník padlým ve světových válkách
  • Kříž u školy
  • Kříž v Oseku-Vystrkově

Asi 1,5 kilometru severně od vesnice se nachází táhlé návrší, na kterém ve středověku stával Zálužský hrad. Jeho prvním držitelem byl ve čtrnáctém století Zbyněk ze Záluží. Před rokem 1495 hrad získali bratři Jan a Kunat Pešíkové z Komárova, za kterých ztratil svou sídelní funkci a postupně zanikl.[15]

Osobnosti

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Obecní úřad
  •  
    Základní a mateřská škola
  •  
    Restaurace Slavoj
  •  
    Hospoda U Oty
  •  
    Lidová architektura
  •  
    Kaple na návsi
  •  
    Památník Tomáše Garrigua Masaryka
  •  
    Pomník padlým v boji proti fašismu
  •  
    Pomník padlým ve světových válkách
  •  
    Kříž poblíž školy
  •  
    Pohled na Osek ze západu
  •  
    Kříž u penzionu Žák
  •  
    Mlýnský (Žákův) rybník
  •  
    Penzion Žák

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c JŮNA, Jindřich. Monografie Hořovicka a Berounska díl VI.. Praha: Redakční kruh učitelstva, 1931. 575 s. S. 362, 364, 365. 
  5. ↑ Památky archaeologické a místopisné [online]. Praha: 1854 [cit. 2024-11-12]. S. 82. Dostupné online. 
  6. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 964. (česky a německy)
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  13. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. ↑ Udělené symboly – Osek [online]. 2020-04-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zálužský hrad, s. 617–618. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Osek_(okres_Beroun)&oldid=24818440“