Okáč kostřavový
Okáč kostřavový (Arethusana arethusa) je denní motýl z čeledi babočkovitých (Nymphalidae) z podčeledi okáči (Satyrinae).
 Okáč kostřavový | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | motýli (Lepidoptera) |
| Čeleď | babočkovití (Nymphalidae) |
| Podčeleď | okáči (Satyrinae) |
| Tribus | Satyrini |
| Podtribus | Satyrina |
| Rod | okáč (Arethusana) |
| Binomické jméno | |
| Arethusana arethusa (Denis & Schiffermüller, 1775) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Motýli dosahují rozpětí křídel 34 až 44 milimetrů. Horní strana křídla je sametově tmavě hnědá s podélným pruhem složeným z příčně oválných, oranžovohnědých až červenohnědých skvrn, který je na zadních křídlech nevýrazný. V nejvyšším prvku pásu je tmavé očko, která nemá světlé jádro. Tmavá očka se občas vyskytují také v nejnižším pojivovém prvku zadních křídel. Lem je tečkovaný, střídavě nažloutlý a tmavě hnědý. Vzor na spodní straně předních křídel je převážně oranžovohnědý, s jasně vyčnívajícími žilkami a černým očkem se středem v bílé barvě. Většina motýlů má uprostřed spodní strany zadního křídla široký souvislý bílý pás, jinak nevýrazně vzorovaný a poprášený šedohnědou barvou. Housenky jsou žlutohnědé barvy, mají úzký, bíle ohraničený zadní pruh a široké bělavé a červenohnědé boční pruhy.
-
♂ -
♂ △
Podobné druhy editovat
Tento druh je podobný okáči metlicovému (Hipparchia semele), ale v průměru je o něco větší, má okrové nebo žlutavě zbarvené a širší pruhy a také vykazuje dvě jasně vystředěné očka na předních křídlech.
Výskyt editovat
Motýl se vyskytuje hlavně v suchých písčitých oblastech ve Španělsku, Řecku, Francii, Maďarsku a dalších zemích jihovýchodní Evropy. Další distribuce zahrnuje Anatolii do Střední Asie a severní Afriky. V německy mluvící oblasti se nachází na několika místech v Dolním Rakousku a Burgenlandu. Dřívější výskyt na horním Rýně nelze v současné době potvrdit. Poslední doložený výskyt v Bádensku-Württembersku byl v Kaiserstuhlu v letech 1975/76. Poté již nebyli pozorováni žádní další motýli. Za základní důvody vymizení je považováno, že velké množství motýlů bylo shromážděno na velmi malých a úzce omezených místech, což významně oslabilo populaci, a že rok 1976 navíc zaznamenal extrémně horké léto, kdy živná rostlina sveřep vzpřímený (Bromus erectus) na velké ploše uschla. Oba tyto faktory zjevně vedly k vyhynutí okáče kostřavového v Německu. Ačkoli se vegetace v následujících letech obnovila, druh zmizel.[1]
Způsob života editovat
Motýli létají každoročně v jedné generaci od července do září. Rádi sají květy, například máček z rodu Eryngium a odpočívají se složenými křídly na zemi, stejně jako na kmenech stromů a kamenech. Kladení vajec je neobvyklé, protože samice vajíčka rozptylují za letu. Housenky přezimují velmi malé, živí se stopkami různých druhů kostřavy (Festuca) a dalších trav a v červnu se zakuklují většinou v zemi.
Ohrožení editovat
Okáč kostřavový je považován za vyhynulého v Německu a je proto uveden v kategorii 0 (vyhynulý nebo ztracený) na Červeném seznamu ohrožených druhů.[2]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rotbindiger Samtfalter na německé Wikipedii.
- ↑ Günter Ebert, Erwin Rennwald: Die Schmetterlinge Baden-Württembergs Band 2, Tagfalter II (Augenfalter (Satyridae), Bläulinge (Lycaenidae), Dickkopffalter (Hesperidae)), Ulmer Verlag Stuttgart 1993. ISBN 3-8001-3459-4.
- ↑ Bundesamt für Naturschutz (Hrsg.): Rote Liste gefährdeter Tiere Deutschlands. Landwirtschaftsverlag, Münster 1998, ISBN 3-89624-110-9
Literatura editovat
- Günter Ebert, Erwin Rennwald: The Butterflies of Baden-Württemberg Volume 2, Tagfalter II (Augenfalter (Satyridae), Bluebirds (Lycaenidae), Dickkopffalter (Hesperidae)), Ulmer Verlag Stuttgart 1993. ISBN 3-8001-3459-4.
- Walter Forster, Theodor A. Wohlfahrt: Die Schmetterlinge Mitteleuropas. Band 2: Tagfalter. (Rhopalocera und Hesperiidae). Franckh'sche Verlagshandlung, Stuttgart 1955, DNB 456642188.
- MACEK, Jan; LAŠTŮVKA, Zdeněk; BENEŠ, Jiří; TRAXLER, Ladislav. Motýli a housenky střední Evropy. IV., Denní motýli. 1. vyd. Praha: Academia, 2015. 539 s. (Atlas). ISBN 978-80-200-2429-9. S. 390–391.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu okáč kostřavový na Wikimedia Commons - Fotografie www.eurobutterflies.com
- www.nic.funet.fi šíření
- www.schmetterlinge-deutschlands.de Archivováno 24. 6. 2021 na Wayback Machine. Ohrožení
- areál rozšíření okáče kostřavového v Česku
- Arethusana arethusa na Fauna Europaea
