Ošarka

rod rostlin
Tento článek pojednává o rodu rostlin ošarka (Mallotus). Možná hledáte: rod ryb huňáček (Mallotus).

Ošarka[1] (Mallotus) je rod rostlin z čeledi pryšcovité. Jsou to dvoudomé dřeviny s jednoduchými listy a drobnými bezkorunnými květy v květenstvích různých typů. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje téměř 120 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech Starého světa. Nejvíce druhů roste v Malajsii. Mallotus philippensis i celá řada dalších druhů je využívána v tradiční asijské medicíně. Některé stromovité druhy jsou těženy pro dřevo. Z plodů M. philippensis se získává červené barvivo kamala.

Jak číst taxoboxOšarka
alternativní popis obrázku chybí
Samčí rostlina ošarky japonské
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď pryšcovité (Euphorbiaceae)
Rod ošarka (Mallotus)
Lour., 1790
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mallotus paniculatus

PopisEditovat

Ošarky jsou převážně dvoudomé keře, stromy a dřevnaté liány. Odění se může skládat z jednoduchých, hvězdovitých nebo žláznatých, šupinovitých chlupů. Listy jsou jednoduché a dosti různorodé. Mohou být střídavé nebo vstřícné, celistvé nebo dlanitě laločnaté, celokrajné nebo zubaté, někdy štítnaté. Na líci čepele bývají žlázky s nektarem, rub je často žláznatě šupinkatý. Palisty mohou být vytrvalé, opadavé nebo zakrnělé. Květenství jsou úžlabní nebo vrcholová, zpravidla jednopohlavná, a mají různou podobu od klasu, hroznu, laty a klubka až po okolík. Květy jsou bezkorunné, stopkaté. Samčí květy jsou uspořádané po 1 až 15 v paždí listenu, s troj až pětičetným kalichem. Obsahují větší počet (15 až 130) tyčinek s volnými nebo srostlými nitkami. Samičí květy jsou jednotlivé a mají tří až šestičetný, přinejmenším na bázi srostlý kalich. Někdy je kalich miskovitý nebo toulcovitý. Semeník obsahuje zpravidla 2 až 3 komůrky (řidčeji jen jednu nebo naopak větší počet), v nichž je po 1 vajíčku. Čnělky jsou volné. Plodem je hladká nebo měkce ostnitá, zpravidla trojčetná tobolka, někdy připomínající peckovici. Semena jsou kulovitá až vejcovitá, hladká, u některých druhů s míškem.[2][3]

RozšířeníEditovat

Rod ošarka zahrnuje asi 118 druhů. Je rozšířen v tropech Starého světa od subsaharské Afriky a Madagaskaru přes jižní Asii, Čínu, Indočínu a jihovýchodní Asii po Austrálii a ostrovy Tichomoří na východ až po Fidži.[4] Centrum druhové diverzity je na Malajském poloostrově.[5] V Africe se vyskytují pouze 2 druhy, Mallotus oppositifolius a M. subulatus, z nichž první zasahuje i na Madagaskar.[4] Rostliny rostou v nejrůznějších biotopech od podrostu tropických deštných lesů přes bažinaté po montánní lesy. Často se vyskytují v sekundární vegetaci a na narušených místech.[2] Ošarka japonská (Mallotus japonicus), rozšířená v Japonsku, Koreji a východní Číně, zasahuje jako jediný druh rodu do teplých oblastí mírného pásu. V Himálaji vystupují některé druhy (Mallotus nepalensis, M. oreophilus) do nadmořských výšek okolo 2000 až 2500 metrů.[3]

Ekologické interakceEditovat

Většina druhů je zřejmě opylována hmyzem. Samčí květy pionýrské dřeviny Mallotus paniculatus jsou navštěvovány včelami sbírajícími pyl. Protože samičí květy tyto včely nenavštěvují, je u tohoto druhu předpokládáno převládající opylování větrem.[6] Na rostlinách rodu ošarka se živí housenky různých druhů denních motýlů z čeledi modráskovití (Megisba malaya, Mahathala ameria, Spindasis kuyaniana) a babočkovití (Euthalia formosana, E. monina, E. thibetana, Tanaecia iapis) a celé řady můr. [7] Na listech ošarek bývají nektáriové žlázky (extreflorální nektária) produkující sladký nektar. Ten vyhledávají mravenci, kteří rostlinu na oplátku chrání před herbivory.[8]

Obsahové látkyEditovat

Ošarky obsahují různé biologicky účinné látky, jako jsou alkaloidy, kumariny, terpenoidní a fenolické látky.[9] U ošarky japonské byl zjištěn obsah geraniinu a kyseliny mallotusinové.[10] Z druhu Mallotus repandus byl izolován alkaloid mallorepin, z Mallotus apelta malloapeltin. Mallotus anomalus obsahuje mallotusin a isomallotusin s cytotoxickými účinky.[11] Hlavním pigmentem, obsaženým v barvivě kamala z oplodí Mallotus philippensis, je derivát floroglucinolu rottlerin (mallotoxin). Dále jsou obsaženy příbuzné látky isorottlerin a iso-allorottlerin (červené barvivo), methylen-bis-methylfloroacetofenon (žluté barvivo) a pryskyřice.[12]

TaxonomieEditovat

Rod Mallotus je v rámci čeledi Euphorbiaceae řazen do podčeledi Acalyphoideae a tribu Acalypheae. Nejblíže příbuzným rodem je podle výsledků molekulárních studií rod Macaranga (asi 305 druhů v tropech Starého světa). Oba rody jsou si značně podobné, jediným stabilním rozlišovacím znakem je počet pylových váčků v prašnících tyčinek (3 nebo 4 u rodu Macaranga, 2 u rodu Mallotus). Malotus se dále odlišuje přítomností hvězdovitých chlupů v odění, větším počtem tyčinek v samčích květech a hroznovitými květenstvími oproti latovitým květenstvím u rodu Macaranga. Mnoho druhů Mallotus má také vstřícné listy.[5] Na základě fylogenetických studií byly do rodu Mallotus vřazeny rody Trewia, Octospermum, Neotrewia a Cocceceras, neboť tvoří vývojové větve uvnitř vývojového stromu rodu Mallotus a činí jej tak parafyletickým.[13]

ZástupciEditovat

VýznamEditovat

Dřevo různých druhů ošarek je měkké až středně tvrdé, lehké až těžké. Jádrové dřevo bývá slámově žluté a není jasně oddělené od okrajové běli. V Malajsii se těží a obchoduje pod názvem balek angin. Je snadno opracovatelné, není však odolné vůči povětrnostním vlivům. Používá se do vnitřních prostor na obložení, podlahy, nábytek a podobně. Vyrábějí se z něj také sandály, bedny a držadla k nástrojům. V jihovýchodní Asii se těží zejména druhy Mallotus leucodermis, Mallotus miquelianus, Mallotus muticus a Mallotus wrayi.[15] Barvivo kamala, získávané z oplodí sušených plodů Mallotus philippensis, známého jako kampillaka, bylo v Indii v 16. a 17. století jedním z nejvíce ceněných červených barviv k barvení hedvábí, vlny a mušelínu. V současnosti se používá zejména v potravinářství k barvení nápojů a pokrmů.[16]

Četné druhy ošarek jsou využívány v tradiční a domorodé medicíně. Rozsáhlé využití v Asii má zejména druh Mallotus philippensis. Rostlinu využívá i indická tradiční medicína (Ájurvéda, Unani, Siddha). Ochlupení plodů má projímavý a adstringentní účinek a působí proti střevním parazitům. Používá se také na svrab a herpes. Proti střevním parazitům slouží také odvar z květů a semen. Plody snižují hladinu cukru v krvi, mají protikřečový a antibakteriální účinek a používají se při ošetřování lepry. Odvar z kůry se používá při bolestech břicha a spolu s dalšími léčivkami při žloutence. Kořeny se podávají těhotným ženám a při rekonvalescenci po porodu, čerstvá šťáva jako ušní kapky při bolestech ucha. Odvar z listů se používá na bolesti kloubů, revmatickou artritidu, záněty a osteoporózu a vnitřně při průjmech. Rostlina má využití i ve veterinární medicíně.[12][17][18] Mezi další lékařsky využívané druhy náleží zejména Mallotus atrovirens (Indie, na kožní choroby a k desinfekci), Mallotus barbatus (trop. Asie, proti nadýmání), Mallotus floribundus (trop. Asie, odvar z kořenů k ošetřování po porodu a při vysokých horečkách), Mallotus leucocarpus (Assam a Myanmar, odvar z kořenů při žaludečních problémech), Mallotus leucodermis (Thajsko a jv. Asie, nálev z mladých listů při gastritidě), Mallotus macrostachyus (Thajsko a jv. Asie, nálev z listů na zranění a opařeniny), Mallotus miquelianus (Thajsko a jv. Asie, šťáva z listů při bolesti ucha), Mallotus montanus (Thajsko a Malajský poloostrov, na ekzémy), Mallotus nudiflorus (trop. Asie, odvar z plodů v oleji na vředy, pupínky a svědění, odvar z kořenů zevně při revmatismu, odvar z kůry při bolestech žaludku), Mallotus oppositifolius (trop. Afrika a Madagaskar, listy a kůra při úplavici a proti tasemnicím, listy a plody při úplavici), Mallotus pallidus (Thajsko, emetikum), Mallotus paniculatus (trop. a subtrop. Asie a Austrálie, odvar z kořenů při ošetřování po porodu, odvar z listů na čištění ran), Mallotus peltatus (trop. Asie, syrové listy při bolestech břicha, pasta z listů při masážích jako svalové relaxans), Mallotus repandus (trop. Asie a sv. Austrálie, listy jako adstringens), Mallotus resinosus (trop. Asie a sv. Austrálie, listy jako adstringens, při bolestech břicha a při zánětech), Mallotus roxburghianus (Nepál, j. Čína a Maynmar, odvar z listů při cukrovce, odvar z listů a kůry spolu s Alstonia scholaris při vysokém krevním tlaku), Mallotus tetracoccus (trop. kontinentální Asie, pasta z plodů na zranění).[17] Látky izolované z Mallotus macrostachyus (makrostacholidy A a B) zabíjejí buňky některých typů rakoviny a mají potenciál při léčení nádorů.[19] Sladká dužnina plodů Mallotus nudiflorus, rozšířeného v tropické Asii, je jedlá.[17] U extraktu z kůry Mallotus mollisimus byla prokázána aktivita proti herpetickým virům.[20]

Jako okrasné dřeviny se ošarky téměř nepěstují. Odolná ošarka japonská je vysazena jako sbírková dřevina v Alpínu Průhonického parku.[14]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 11. Berlin: Springer, 2014. ISBN 978-3-642-39416-4. (anglicky) 
  3. a b QIU, Huaxing; GILBERT, Michael G. Flora of China: Mallotus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b VAN WELZEN, Peter C. et al. Dated phylogenies of the sister genera Macaranga and Mallotus (Euphorbiaceae): Congruence in historical biogeographic patterns?. PLOS One. Jan. 2014, čís. 9(1). Dostupné online. 
  6. CORLETT, Richard T. Flower visitors and pollination in the Oriental (Indomalayan) Region. Biological Reviews. 2004, čís. 79. 
  7. HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  8. YAMAWO, Akira; HADA, Yoshio; TAGAWA, Jun. Aggressiveness of ants attracted to the extrafloral nectary-bearing plant, Mallotus japonicus, and temporal fluctuationsin their abundance. Entomological Science. 2017, čís. 20. Dostupné online. 
  9. GLASBY, John S. Dictionary of plants containing secondary metabolites. [s.l.]: Taylor & Francis, 2005. ISBN 0-203-16537-3. (anglicky) 
  10. RAMAWAT, Kishan Gopal; MÉRILLON, Jean-Michel (eds.). Natural products. Phytochemistry, botany and metabolism of alkaloids, phenolics and terpenes. [s.l.]: Springer, 2013. ISBN 978-3-642-22143-9. (anglicky) 
  11. BUCKINGHAM, John et al. Dictionary of Alkaloids. [s.l.]: CRC Press, 2010. ISBN 978-1-4200-7769-8. (anglicky) 
  12. a b KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky) 
  13. KULJU, Kristo K.M. et al. Molecular phylogeny of Macaranga, Mallotus, and related genera (Euphorbiaceae s.s.): insights from plastid and nuclear DNA sequence data. American Journal of Botany. 2007, čís. 94(10). 
  14. a b Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  15. WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky) 
  16. SINGH, Har Bhajan; BHARATI, Kumar Avinash. Handbook of natural dyes and pigments. New Delhi: Woodhead Publishing, 2014. ISBN 978-93-80308-913. (anglicky) 
  17. a b c QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  18. COCK, Ian Edwin. Compendium of Medicinal and Aromatic Plants. Australia. Brisbane: I. E. Cock, 2011. (anglicky) 
  19. WIART, Christophe. Lead compounds from medicinal plants for the treatment of cancer. [s.l.]: Elsevier, 2013. ISBN 978-0-12-398371-8. (anglicky) 
  20. CSEKE, Leland J. et al. Natural products from plants. Boca Raton: Taylor & Francis, 2006. ISBN 978-0-8493-2976-0. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat