Nyírbátor

Město v Maďarsku.

Nyírbátor ([ˈɲiːɾbaːtoɾ]IPA, rumunsky Nir Bător) je město v župě Szabolcs-Szatmár-Bereg ve východní části Maďarska. Je centrem stejnojmenného okresu. Nachází se na samotném východě země, v blízkosti hranic Rumunska.

Nyírbátor
Nyírbátor – znak
znak
Nyírbátor – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionSeverní Velká nížina
ŽupaSzabolcs-Szatmár-Bereg
OkresNyírbátor
Nyírbátor
Nyírbátor
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha66,73 km²
Počet obyvatel11 388 (2023)[1]
Hustota zalidnění170,7 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.nyirbator.hu
Telefonní předvolba42
PSČ4300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemný záznam týkající se osady pochází z roku 1279. Jméno osady je odvozeno od tureckého slova „batir“, což je označení pro kladného hrdinu. Král Karel I. Robert udělil roku 1330 osadě trhové právo.

Panstvo a okolní území tehdy vlastnil rod Gutkeled, jehož členové přišli ze Švábska kolem roku 1040. Přišli sem také Františkáni, kteří zde postavili v roce 1480 klášter v gotickém stylu. V této době vznikla také řada dalších významných staveb, které připomínají bohatou minulost města; jedná se např. o reformovaný kostel, který vznikal v letech 14881511 a má renesanční věž. Během turecké okupace Uher byl zničen místní minoritní kostel. Po osvobození byl obnoven v barokním stylu.

Osadu následně získali Báthoryové, kteří také patří do rodu Gutkeled. Báthoryové, za jejichž vlády se z osady stalo město, administrativní centrum a významné pohřebiště, vlastnili Nyírbátor až do smrti prince Gabriela Báthoryho v roce 1613.

V roce 1549 zde bylo rozhodnuto o připojení Sedmihradska k Uhrám. To nicméně vyvolalo spory o vlastnictví města, neboť místní šlechta byla více ochotná spíše přihlížet k zájmům sedmihradských knížat, než těch uherských. Roku 1560 se ve městě narodila uherská hraběnka Alžběta Báthoryová. Dnes se zde také nachází hrob Štěpána Báthoryho.

V 18. století se stalo kdysi provinční město nepříliš rozvinutou obcí. Mapy prvního vojenského (josefinského) mapování z konce 18. století jej zobrazují jako vesnici s několika ulicemi obklopenou zahradami a vinicemi. Poblíž vsi se nacházel močál.

Během správní reformy v roce 1872 přišel Nyírbátor o statut města, který obdržel až v roce 1973. Na mapách vojenského mapování třetího byl patrný již i parní mlýn v severní části města. Později byla do jeho blízkosti zavedena (nejspíše v počátku 20. století) i železniční trať, která uspíšila rozvoj města, výstavbu nové uliční sítě a nových domů. Podle posledního rakousko-uherského sčítání lidu zde byla zjištěna velmi rozmanitá náboženská struktura obyvatelstva, nicméně nejvíce byl zastoupen protestantský prvek.

Kultura editovat

Ve městě se nachází muzeum Štěpána Báthoryho, a to v části kláštera. Nachází se v něm etnografická sbírka. V jeho blízkosti se nachází také dřevěná zvonice z roku 1640, jedna z nejstarší[2] na území současného Maďarska. Má dva zvony.

V Nyírbátoru stojí také lázně.

Každý srpen se zde pravidelně koná festival s názvem Dny hudby, a to již od roku 1967. V roce 1992 zde byl poprvé uspořádán mezinárodní festival pouličního divadla.

Doprava editovat

Do Nyírbátoru nevedou žádné významnější silnice ani dálnice. Město je nicméně železniční křižovatkou. Z jeho nádraží směřují tratě do několika směrů, včetně vlečky do místních průmyslových závodů.

Sport editovat

Ve městě sídlí fotbalový klub Nyírbátori FC.

Známé osobnosti editovat

Galerie editovat

Partnerská města editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nyírbátor na slovenské Wikipedii a Nyírbátor na anglické Wikipedii.

  1. Detailed Gazetteer of Hungary. 30. října 2023. Dostupné online. [cit. 2023-11-05]
  2. Tudja-e, melyik Magyarország legnagyobb és legrégibb harangtornya?. Origo.hu [online]. [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. (maďarsky) 

Externí odkazy editovat