Nordalbingie

Nordalbingie (německy Nordalbingien) neboli Severní Albingie byl jedním ze čtyř administrativních regionů středověkého Saského vévodství. Tři další oblasti byly Engern, Ostfálsko a Vestfálsko.

Nordalbingie
Nordalbingien (de)
 Staří Sasové 8. stol.831 Brémská diecéze 
Verdenská diecéze 
geografie
Mapa
Nordalbingie jako součást Saského vévodství okolo roku 1000
neznámo
obyvatelstvo
národnostní složení:
Sasové (Holsaté, Sturmaři a Ditmaři)
státní útvar
kmenová konfederace
administrativní region Saského vévodství
později přičleněný k Obodritům
státní útvary a území
předcházející:
Staří Sasové Staří Sasové
následující:
Brémská diecéze Brémská diecéze
Verdenská diecéze Verdenská diecéze

Jméno regionu je odvozeno od Alba tj. latinského jména řeky Labe. Region se nalézal převážně na severní straně Labe a shoduje se s územím dnešního západního Holštýnska. Do 11. století to byla nejvýchodnější část Saského vévodství, sousedící s územím Polabských Slovanů. Nordalbingie se členila na čtyři oblasti nazývané podle saských kmenů, které je obývaly. Na severní straně od Labe to byly Holsatsko, Sturmarsko a Ditmarsko, na jižní straně od Labe pak Hadelnsko.

V 8. století Karel Veliký vedl boje s tehdy pohanskými kmeny Sasů. Na území celého Saska začala postupná christianizace. Roku 804 se Nordalbingie stala součástí Karlovy říše a ten ji dal do správy obodritskému knížeti Dražkovi, jeho spojenci v bojích se Sasy. Koncem 11. století se Nordalbindie dostala pod částečnou nadvládu obodritského knížete Kruta a Holsaté, Sturmaři a Ditmaři mu byli povinováni tributem[1].

Podle některých zdrojů, Karel Veliký zamýšlel zřídit nordalbingské biskupství[2], které by vedl kněz Heridag. Po Heridagově smrti však od toho úmyslu upustil a nordalbingský region se stal součástí diecéze brémské. Za vlády Ludvíka Pobožného pak byl součástí diecéze verdenské.

ReferenceEditovat

  1. Libuše Hrabová, Stopy zapomenutého lidu, s.139
  2. Adam Brémský Činy biskupů hamburského kostela. Příprava vydání Libuše Hrabová. 1. vyd. Praha: Argo, 2009. 281 s. ISBN 978-80-257-0167-6. S. 57.