Wikipedie

Nikol Leitgeb

česká herečka a zpěvačka

Nikol Leitgeb, rodným příjmením Štíbrová (* 4. října 1986 Rakovník), je česká influencerka, herečka, zpěvačka a filantropka [4]

Mgr. Nikol Leitgeb
Narození4. října 1986 (37 let)
Rakovník
Alma materMetropolitní univerzita Praha
ChoťPetr Leitgeb (od 2021)
Partner(ka)Martin Kyncl (do 2018)
DětiMathias Kyncl
Tobias Leitgeb
RodičeLuděk Štíbr[1][2][3]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a kariéra editovat

Narodila se v Rakovníku, její matka je zubařka, otec Luděk Štíbr je starostou Rakovníku.[4][5] Od čtyř let chodila do dramatického kroužku[6] a o rok později byla zařazena do evidence barrandovského studia.[7] V letech 1998–2006 navštěvovala rakovnické Gymnázium Zikmunda Wintra.[8] V roce 2011 absolvovala studium mezinárodních vztahů a evropských studií na soukromé Metropolitní univerzitě Praha.[zdroj⁠?]

Už v dětství hrála v několika televizních filmech a seriálech.[9] Účinkovala i v desítkách televizních reklam a propůjčila svůj hlas asi padesáti zahraničním herečkám. V seriálu Pojišťovna štěstí hrála dceru Miroslava Etzlera a Kateřiny Brožové Karolínu.[8][10] Společně s Kateřinou Brožovou také moderovala přímý přenos vyhlašování cen Anno 2007.[11] V roce 2013 si zahrála i v 5. řadě seriálu Vyprávěj.

V dalším působení se více zaměřila na tzv. nová média a sociální sítě. V roce 2017 získala cenu Czech Blog Awards za Instagram roku.[12] Její Instagram se následujícího roku umístil na 3. místě ankety Křišťálová Lupa v kategorii One (wo)man show.[13]

Spolu s Martinou Pártlovou a Veronikou Arichtevou je členkou populárního tria „3 v 1“, které v internetové televizi publikuje vtipná videa.[14][15]

V roce 2019 se Nikol Štíbrová objevila ve videoklipu k písni „To se mi líbí“ od Marka Ztraceného, o pár měsíců později nazpívala píseň k filmu Příliš osobní známost spolu se slovenskou kapelou IMT Smile. V březnu 2020 nazpívala s frýdecko-místeckou kapelou Mirai píseň „Dej si roušku“.[16] Video, jak si v době pandemie covidu-19 pořídit improvizovaný běžecký pás, ocenily mj. i Dagmar Havlová nebo Aňa Geislerová.[17]

S Martinem Kynclem mají syna Mathiase Kyncla (* 31. července 2017).[18][19][20][15] V létě 2018 potvrdila rozchod páru. V únoru 2020 oznámila vztah s Petrem Leitgebem.[21] V prosinci 2020 oznámila, že s partnerem Petrem čeká druhé dítě a v květnu 2021 se za něj provdala.[22] Dne 16. června 2021 se jim narodil syn Tobias.[23]

V prezidentských volbách 2023 podpořila prezidentskou kandidátku Danuši Nerudovou.[24]

V roce 2023 byla oceněna stříbrnou medailí předsedy senátu za podporu sbírek pro humanitární účely na sociálních sítích.[25]

Filmografie editovat

Televizní filmy editovat

Televizní seriály editovat

  • 1995: Broučci Jiřího Trnky
  • 2000: Na zámku – Mary
  • 2001: O ztracené lásce – Dorotka[5]
  • 2004: Pojišťovna štěstí I. – Karolína Krausová
  • 2006: Pojišťovna štěstí II. – Karolína Krausová
  • 2008: Pojišťovna štěstí III. – Karolína Krausová
  • 2009: Pojišťovna štěstí IV. – Karolína Krausová
  • 2010: Pojišťovna štěstí V. – Karolína Krausová
  • 2013: Vyprávěj V. – sekretářka Naďa

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Puberťačka z Pojišťovny štěstí: Nikol Štíbrová má dnes dva syny, firmu i dům vedle Zemana. S Kynclem to ale nevydrželo. 18. září 2022. Dostupné online. [cit. 2023-09-28]
  2. ↑ Na Dočesné v Žatci byl náš kandidát do Senátu Luděk Štíbr. 7. září 2014. Dostupné online. [cit. 2023-09-28]
  3. ↑ Rozhovor s kandidátem do voleb do Senátu PaedDr. Luďkem Štíbrem. 3. října 2014. Dostupné online. [cit. 2023-09-28]
  4. ↑ a b c Nikol Štíbrová. Vlasta. Praha: Mona, 2005, čís. 17, s. 4–5. ISSN 0139-6617. 
  5. ↑ a b PANENKA, Jaroslav. Možná jsem divná. Týdeník Květy. 2008, roč. 18, čís. 44, s. 8–10. ISSN 0862-898X. 
  6. ↑ Ještě o nich uslyšíte!. Týdeník Květy. 2004, roč. 14, čís. 50, s. 60. ISSN 0862-898X. 
  7. ↑ Štíbrová: Karolína byla dětská a naivní. tn.nova.cz [online]. 2007-09-17 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Štestí a lásku nepojistíš. Týdeník Květy. 2004, roč. 14, čís. 45, s. 8–9. ISSN 0862-898X. 
  9. ↑ Nikol Štíbrová: Přítele nehledám. Ať si mě najde sám!. iDNES.cz [online]. 2006-05-09 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ Nikol Štíbrová se s rolí puberťačky sžila. Novinky.cz [online]. Borgis, 2004-09-30 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ BEDNAŘÍK, Tomáš. „Roli puberťačky můžu hrát jen jednou“. Raport [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ Czech Blog Awards 2017 zná své vítěze: Nikol Štíbrová, Anna Šulc, Kovy a další!. Protext – PR služby ČTK [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ Křišťálová Lupa - Cena českého Internetu
  14. ↑ 3 v 1. Televize Seznam [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b Rozchod? Horší by bylo zůstat v nefungujícím vztahu a navzájem se dusit. Nikol Štíbrová má jasno. Krajské listy.cz [online]. 2019-10-20 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ Dej si roušku! Mirai se Štíbrovou natočili po telefonu rekordně rychlý klip. Moravskoslezský deník. 2020-03-19. Dostupné online [cit. 2020-04-27]. 
  17. ↑ Udržujte fyzičku i v karanténě! Nikol Štíbrová předvádí domácí běžecký pás. Televize Seznam [online]. Dostupné online. 
  18. ↑ Nikol Štíbrová se poprvé stala maminkou. Narodil se jí syn. iDNES.cz [online]. 2017-08-01 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  19. ↑ Nejslavnější miminka roku 2017: Komu se narodila dokonce dvojčata?. Proženy [online]. 2017-12-22 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  20. ↑ Žiji život dítěte, můj neexistuje, říká o mateřství Štíbrová. iDNES.cz [online]. 2017-11-21 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  21. ↑ Nikol Štíbrová se pochlubila novým přítelem. Je nejhezčí, vzkázala. iDNES.cz [online]. 2020-02-04 [cit. 2021-05-22]. Dostupné online. 
  22. ↑ Nikol Štíbrová se měsíc před porodem vdala. Oddal ji Pavel Novotný. iDNES.cz [online]. 2021-05-22 [cit. 2021-05-22]. Dostupné online. 
  23. ↑ Je jí v patách! Nikol Štíbrová se stala maminkou, následovala Pártlovou. Šíp [online]. 2021-06-16 [cit. 2021-06-16]. Dostupné online. 
  24. ↑ Danuše Nerudová: Má podporu celebrit, jako je Nikol Leitgeb nebo Honza Musil. Extra.cz [online]. 2022-12-12 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  25. ↑ Stach, Dědek nebo Leitgeb. Stříbrnou medaili za pomoc ostatním letos šéf Senátu udělil 17 osobnostem. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-09-28 [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  26. ↑ ČERVENKOVÁ, Mariana. Jak si Nikol pojistila štestí. Vlasta. Praha: Mona, 2007, čís. 6, s. 58–59. ISSN 0139-6617. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nikol_Leitgeb&oldid=23827353“