Niederleho pavilon v Kladně
Niederleho pavilon v Kladně je dnes jednou z budov Oblastní nemocnice Kladno a je budovou památkově chráněnou.
| Niederleho pavilon | |
|---|---|
 Niederleho pavilon, nejstarší část Oblastní nemocnice Kladno | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1903 |
| Pojmenováno po | Bohuslav Niederle |
| Poloha | |
| Adresa | Kladno,  Česko |
| Ulice | Vančurova |
| Souřadnice | 50°8′31,62″ s. š., 14°5′18,4″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 34686/2-4036 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Historie stavby editovat
Niederleho pavilon je jednopatrovou velmi členitou stavbou postavenou v letech 1902–1903 podle návrhu Aloise Zázvorky a Alfréda Ludwiga, stavbu provedl Josef Picek. Na postavení Okresní všeobecné veřejné nemocnice císaře a krále Františka Josefa se zasloužil tehdejší starosta města MUDr. Jaroslav Hruška, který byl původně lékařem Bratrské hornické poklady Pražské železárenské průmyslové společnosti v Kladně.
Neorenesanční budova se secesními znaky měla několik částí. Kromě centrální části se dvěma pavilóny (ženským a mužským) patřil do komplexu tehdejší nemocnice také infekční pavilon a pitevna s kaplí sv. Kříže a hodinami ve věžičce. Pavilon v době svého založení měl 60 nemocničních lůžek.[1]
Budova je nejstarší částí dnešní komplexu Oblastní nemocnice Kladno. Původní vchod do budovy byl z dnešní ulice Čs. armády, dnes v těchto mostech jsou vzrostlé stromy.
Několik desetiletí v budově bylo umístěno oční oddělení.
V roce 2002 byl objekt rekonstruován a dnes zde sídlí ředitelství nemocnice.
Lékařský a zdravotnický personál editovat
První ředitelem a zakladatelem kladenské nemocnice byl MUDr. Bohuslav Niederle (1873–1963), absolvent Lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy university v Praze. V Praze ve Všeobecné nemocnici nastoupil do svého prvního místa, ale od roku 1903 byl již primářem v Kladně. V roce 1912 vstoupil jako dobrovolník do balkánské války, v letech 1914 - 1916 bojoval na srbské frontě, poté byl převelen do Lvova. Po válce se do Kladna vrátil a v roce 1924 byl jmenován ředitelem kladenské nemocnice.
MUDr. Niederle se zasloužil o moderní vybavení nemocnice, zaváděl pokrokové léčebné metody, sám se soustavně vzdělával. Jeho oborem byla především chirurgie, pravidelně zajížděl do Berlína, který tehdy představoval „Mekku chirurgie“ a účastnil se i řady chirurgických kongresů v dalších evropských městech. Věnoval se také rentgenologii. Získané vědomosti uplatňoval v nemocniční praxi, seznamoval s nimi svoje kolegy a později také žáky. Jeho přesvědčování o nutnosti trvalého celoživotního vzdělávání lékařů se promítlo do života Lékařské župy kladenské.[2] Založil v Kladně chirurgické oddělení a zároveň udržoval styky s I. chirurgickou klinikou Všeobecné nemocnice v Praze.[3]
V letech 1919–1927 byl předsedou Družstva městského divadla v Kladně. Věnoval se zdravotnické práci v sokolské župě budečské.
V Kladně si dal stavební firmou postavit rodinnou vilu poblíž kladenského gymnázia (na rohu Náměstí Ed. Beneše a ulice Cyrila Boudy), v ní si také zřídil lékařskou ordinaci vyzdobenou zbraněmi z balkánské války. Vile ve stylu české moderny se dodnes říká Niederleho vila.[4]
V roce 1933 byla kladenská nemocnice pojmenována jeho jménem. Od roku 1928 byl docentem lékařské fakulty, v roce 1934 byl jmenován profesorem.
V roce 1939 se odstěhoval do Prahy. Zemřel 15. února 1963 v Praze.[1]
Jako zdravotnický personál v nemocnici působily milosrdné sestry sv. Karla Boromejského. Sestra představená Cyrila Macková byla za obětavou činnost v době první světové války vyznamenána zlatým křížem.
Pamětní desky editovat
Na budově je umístěna červená mramorová deska s nápisem „Nemocnice tato založena k blahu veřejnému LÉTA PÁNĚ 1902 na oslavu padesátiletého panování Jeho Apoštolského Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I.“
Druhá pamětní deska je věnována MUDr. Jaroslavu Hruškovi.
Reference editovat
- ↑ a b VYKOUK, Jaroslav. Nemocnice v Kladně. Hornický zpravodaj. 2011, roč. 2, s. 3–10.
- ↑ VYKOUK, Jaroslav. Nemocnice Kladno. Hornický zpravodaj. 2011, roč. 2, s. 3–10.
- ↑ VEVERKOVÁ, Irena. Bohuslav Niederle (25. prosince 1873 - 15. února 1963). Slánský obzor. 2017, roč. 24, s. 93–99. ISSN 1214-3847.
- ↑ Středočeská vědecká knihovna v Kladně, databázi autorit, regionálních osobností, památek a místopisu [online]. [databázi autorit, regionálních osobností, památek a místopisu Dostupné online].
Literatura editovat
- KUCHYŇKA, Zdeněk. Veřejná nemocnice vznikla v Kladně až v roce 1903. Mladá fronta Dnes. Střední Čechy Dnes: Kladensko. 2005, 16(151). ISSN 1210-1168.
- Nemocnice Kladno. Kladno: Nemocnice Kladno, [1996].
- POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 51.
- VEVERKOVÁ, Irena. Procházka Kladnem. 1. vyd. Kladno: Nezávislý novinář, 1998, s. 57-58.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Niederleho pavilon na Wikimedia Commons - Niederleho pavilon v databázi Středočeské vědecké knihovny
- https://www.pamatkovykatalog.cz/oblastni-nemocnice-kladno-2155283
