Nestor Holejko

ukrajinský konfident

Nestor Holejko (28. října 1902 - březen 1981) byl původem z Ukrajiny a prakticky s obsazením Čech, Moravy a Slezska již od března 1939 spolupracoval s Němci jako konfident SD a Gestapa. Po druhé světové válce zakotvil v USA, kde pracoval pro CIA. V USA také zemřel.

Nestor Holejko
Nestor Holejko
Nestor Holejko
Jiná jména inženýr Kalinin[1], Kalina, Jirka, Korsakov, Slava, Slava Novák, Major[2]
Narození 28. října 1902
Úmrtí březen 1981
Florida, USA
Bydliště Hvězdova 1282/31, Praha 4 (1. protekt. bydliště),
Benediktská 677/4, Praha 1 (2. protekt. bydliště)[1]
Národnost ukrajinská
Povolání elektroinženýr[3]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Do 15. března 1939Editovat

Nestor Holejko se narodil na Ukrajině a byl původně elektroinženýr. Do roku 1936 byl členem KSČ a zároveň se aktivně angažoval v ukrajinském nacionalistickém hnutí. Ve třicátých letech dvacátého století pracoval jako instruktor moskevského vedení III. internacionály. V Praze vykonával funkci instruktora. Později byl tajemníkem (placeným funkcionářem) KSČ pro obvod Praha - město i tajemníkem ÚV KSČ.[2]

Po 15. březnu 1939Editovat

Den po obsazení Čech, Moravy a Slezska (16. března 1939) byl zatčen. Výměnou za svobodu přistoupil na nabídku spolupráce s Němci.[4] Od počátku okupace Čech, Moravy a Slezska pracoval Nestor Holejko pro Sicherheitsdienst (tajnou policii nacistického Německa) jako konfident pro záležitosti KSČ. Zde používal krycí jméno "Kalinin". Jeho cesty do Moskvy organizovala německá zpravodajská služba. Cesty z Moskvy zpět do Protektorátu pak zase na oplátku sovětská vojenská zpravodajská služba GRU (ruská rozvědka).[2]

Od SD ke GestapuEditovat

V roce 1941 jej Sicherheitsdienst (SD) uvolnil coby konfidenta ve prospěch úřadovny pražského gestapa.[2] Do konce roku 1942 pracoval jako konfident v sektoru protikomunistického referátu. Později jej gestapo nasazovalo i v rámci protiparašutistického referátu[2] (tzv. sektor padákových agentů).[2]

Nestor Holejko byl jedním z nejvýkonnějších konfidentů zpravodajského aparátu pražského gestapa. Při zpravodajských hrách Gestapa proti odboji vystupoval pod krycím jménem „inženýr KALININ“ a předstíral osobu politického komisaře fiktivního partyzánského oddílu. Při styku s odbojem užíval i další krycí jména jako: Kalina, Jirka, Korsakov, Slava, Slava Novák, Major.[2] Často vystupoval jako sovětský parašutista.[4]

Před koncem druhé světové válkyEditovat

Ještě před skončením druhé světové války a vypuknutím pražského povstání odcestoval 20. dubna 1945[2] z Prahy do Švýcarska. Přes Švýcarsko se doslal posléze do USA.[4] Na počátku padesátých let dvacátého století za ním vycestovala z Československa i jeho rodina.[2] Po útěku do USA sloužil v řadách americké Ústřední zpravodajské služby (CIA).[zdroj?]

Hledání válečného zločinceEditovat

Na seznam válečných zločinců byl Nestor Holejko zapsán československými úřady 11. února 1948 (pod pořadovým číslem 7.528).[2] Důvodem byla jeho konfidentská spolupráce s pražským gestapem, jeho podíl na likvidaci partyzánské skupiny kapitána Rudé armády Alexandra Vasiljeviče Fomina (partyzánské brigády "Mistr Jan Hus") [p 1], podíl na smrti nejméně osmnácti odbojářů jakož i parašutistů Františka Pospíšila (velitele paravýsadku BIVOUAC) a Vítězslava Lepaříka (paravýsadek GLUCINIUM).[2]

Nóty a urgence do USAEditovat

Vypátrán byl až v šedesátých letech dvacátého století v USA.[1] Následně byl Městským soudem v Praze dne 8. února 1965 vyhotoven zatýkací rozkaz.[2] Ten byl pak 10. května 1965 předán coby první nóta ministerstva zahraničních věcí na velvyslanectví USA. Poslední urgence zastupitelského úřadu ČSSR byla datována k 16. srpnu 1967.[2] Všechny tyto požadavky na vrácení Nestora Holejka do Československa byly Američany zamítnuty. Do Československa tak Holejko nikdy vydán nebyl a v USA žil až do své smrti.[1][4]

Holejkovy aktivityEditovat

Ukázka aktivit Nestora Holejka proti domácímu odboji (řazeno chronologicky)
Období Místo Popis aktivity
  Václavské náměstí 802/54, Praha 1 Kolaborující ministr protektorátní vlády Adolf Hrubý se v kancelářích Zemědělské rady scházel s konfidentem Sicherheitsdienstu Nestorem Holejkem a dalšími pracovníky a konfidenty Sicherheitsdienstu (SD).[1]
Od začátku okupace až do 1942 Hvězdova 1282/31, Praha 4 [p 2] Od začátku okupace až do roku 1942 bydlel Nestor Holejko v Praze na adrese Hvězdova 1282/31, Praha 4. [1]
19421944 Ve Smečkách 1920/27, Praha 1 Během roku 1942 se do odbojové skupiny KOS infiltrovali konfidenti protiparašutistického referátu gestapa: Jaroslav Žícha; Zdeněk Fink; Jaroslav Nachtmann (pod jménem poručík Šulc) a Nestor Holejko (alias ing. Kalinin - major Rudé armády). K definitivní likvidaci odbojové skupiny KOS došlo v létě 1944 (za přispění protikomunistického referátu gestapa).[1]
počínaje 1943 a dále Mikovcova (Mikowec - Strasse) 574/3, Praha 2 Od konce roku 1942 sídlila ve čtvrtém patře domu firma "Albatros".[5] Tato krycí firma byla používána pražským gestapem ke styku s konfidenty. V tomto domě také sídlila kancelář úředníka SBF [p 3] Williho Leimera. Firma "Albatros" byla založena na krycí jméno Jaroslava Nachtmanna - Jaroslav Nebeský. Do této "centrály" docházeli s informacemi a pro další úkoly rovněž zrádci - parašutisté: Viliam Gerik (paravýsadek ZINC) a rotný Karel Čurda (pomocník velitele paravýsadku OUT DISTANCE). Na této adrese se také často vyskytovali i další konfidenti: Jaroslav Žícha, Josef Renner, Josef Musil a Nestor Holejko.[1]
23. červenec 1944 a dále Politických vězňů 929/20, Praha 1 V Petschkově paláci od 23. července 1944 byl za účasti Nestora Holejka vyslýchán zatčený Rudolf Vetiška (člen III. ilegálního vedení KSČ).[1]
září a listopad 1944 Husova 236/4a, Praha 1 - Staré Město [p 4] V dominikánském klášteře při kostele svatého Jiljí se v září 1944 a v listopadu roku 1944 konaly fingované schůzky konfidentů pražského gestapa.[5] Na jeho pokyn založili fiktivní odbojovou organizaci "Ústředí československého odboje v Praze".[1] [p 5] Kromě Jaroslava Nachtmanna se schůzek účastnili i konfidenti: Nestor Holejko (alias major Rudé armády ing. Kalinin), Antonín Vohradník a Jaroslav Žícha.[1] Setkání se účastnil i zadržený parašutista Vítězslav Lepařík (paravýsadek GLUCINIUM). (Ten na oko přistoupil na spolupráci s gestapem.) Schůzky v dominikánském klášteře byly nahrávány a jejich účastníci byli nepozorovaně fotografováni. Řada odbojářů pak právě těmito nahrávkami a snímky byla nezpochybnitelně usvědčena z odbojové činnosti proti Velkoněmecké říši.[1]
17. říjen 1944 Václavské náměstí 820/41, Praha 1 Parašutista Vítězslav Lepařík (paravýsadek GLUCINIUM) byl vlákán konfidentem gestapa Nestorem Holejkem do pasáže Luxor na Václavském náměstí v Praze, kde byl 17. říjen 1944 zatčen. Zatýkání se osobně účastnil Willi Leimer a Jaroslav Nachtmann.[1]
17. říjen 1944 Lucemburská (Luxemburger Strasse) 1733/14, Praha 3 V polovině října 1944 byl v bytě Radomíra Smrčky ubytován parašutista Vítězslav Lepařík (paravýsadek GLUCINIUM) a odbojáři z východních čech: Jaroslav Tannert a Karel Holouš. (Radomír Smrčka tak nevědomky přes konfidenta Nestora Holejka spolupracoval s gestapem.) Nestor Holejko pak postupně "ilegály" z tohoto bytu dne 17. října 1944 odváděl na "konspirativní schůzky", na kterých byli zatýkáni gestapem.[1]
18. říjen 1944 Štěpánská 704/61, Praha 1 Východočeský odbojář Jaroslav Tannert byl v pasáži Lucerna zatčen 18. října 1944. Na zatčení se podíleli konfidenti gestapa Nestor Holejko a Jaroslav Nachtmann.[1]
únor a březen 1945 Škrétova (Skrétagasse) 386/1, Praha 2 V únoru a březnu roku 1945 se v kavárně Demínka na Vinohradech scházeli s konfidentem gestapa Nestorem Holejkem členové odbojové slupiny "Valina". Holejko se vydával za majora Rudé armády.[1]
jaro 1945 Benediktská 677/4, Praha 1 Na jaře 1945 se v domě uskutečnila schůzka Jaroslava Nachtmanna s Nestorem Holejkem a jeho bratrem Alexem Holejkem (spolupracovníkem gestapa v Krakově). Bratři Holejkové uvažovali o útěku do Švýcarska a k témuž přesvědčovali i Jaroslava Nachtmanna.[1] V roce 1942 se přestěhoval a až do dubna 1945 bydlel v Praze na adrese Benediktská 677/4, Praha 1,[1] kde byl také zatčen gestapem. Tento (zřejmě krycí) manévr mu umožnil útěk.[1]
1. květen 1945 Politických vězňů 929/20, Praha 1 Do Petschkova paláce svolal dne 1. května 1945 Willi Leimer poradu vybraných konfidentů (Nestor Holejko, Jaroslav Žícha, Miroslav Sasák, a další), aby je informoval o tom, že byli vybráni do takzvaných R sítí a že budou využiti v případě válečného konfliktu mezi Západem a Východem.[1]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Nestor Holejko (prostřednictvím konfidenta Jaroslava Fialy, bývalého instruktora KSČ pro pardubický kraj) navázal spojení se skupinou kapitána Rudé armády Alexandra Vasiljeviče Fomina z partyzánské brigády "Mistr Jan Hus" a stal se jejich pražskou "spojkou". V únoru 1945 byl Nestor Holejko na partyzánské základně u Leškovic. Po návratu do Prahy podal gestapu zprávu o několika partyzánských bunkrech. Velitel Alexandr Vasiljevič Fomin si ověřoval u českých odbojářů Holejkovu spolehlivost a tím nejspíše urychlil zásah gestapa. Na konci března 1945 zlikvidovaly partyzánskou základnu stíhací oddíly gestapa. V noční přestřelce bylo zabito sedm ruských partyzánů i s velitelem Alexandrem Vasiljevičem Fominem.[2]
  2. První bydliště Nestora Holejka bylo v Praze na adrese Hvězdova 1282/31, Praha 4 (v letech 1940 až 1945 se ulice nazývala "Zlatokorunská", německy: Goldenkroner Strasse)[1]
  3. SBF = Sonderreferat Sabotagen, Bahnen, Fallschirmagenten = Zvláštní referát proti sabotážím, sabotážím na železnicích a proti parašutistům.[6]
  4. V letech 19401945 se nynější (2016) ulice "Husova" na Praze 1 jmenovala "Dominikánská", německy Dominikanergasse.[1]
  5. V síti této fiktivní organizace ("Ústředí československého odboje v Praze") - respektive v rukou gestapa - uvízlo několik i mimopražských odbojových skupin - například západočeská ilegální skupina "Prokop Holý".[1]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Nestor Holejko). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 109, 132, 239, 240, 278, 303, 305, 311, 362, 396, 434, 460. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n MAREŠ, Miroslav. Partyzány u Leškovic zradil konfident Holejko, předválečný placený tajemník KSČ [online]. 2016-03-27 [cit. 2016-05-29]. Dostupné online. 
  3. Nacistické bezpečnostní složky v protektorátu [online]. en.valka.cz [cit. 2016-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d ŠIMŮNEK, Michal. Nacistické bezpečnostní složky v protektorátu (Nestor Holejko) [online]. 2005-08-17 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online. 
  5. a b NOVOTNÁ, Marie. Zrádci nebo oběti? (Příspěvek k mentalitě českých odbojářů v období protektorátu Čechy a Morava). Praha, 2014 [cit. 2016-05-30]. 141 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze - Fakulta humanitních studií (Katedra Orální historie – soudobé dějiny). Vedoucí práce doc. PhDr. Blanka Soukupová, CSc.. s. 82, 83, 84. Dostupné online.
  6. ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1939 - 1941). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. S. 344. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (19391941; 19411943; 19431945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je první z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 20032008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha. 

Související článkyEditovat