Nači (1927)

japonský těžký křižník třídy Mjókó

Nači (japonsky 那智hora v prefektuře Wakajama) byl těžký křižník Japonského císařského námořnictva třídy Mjókó, jejíž jednotky byly v době svého dokončení nejsilněji vyzbrojenými těžkými křižníky na světě. Účastnil se bojů za druhé světové války.

Ještě nedokončený Nači těsně po rychlostních zkouškách v listopadu 1928
Základní údaje Vlajka
Typ: těžký křižník
Třída: Třída Mjókó
Číslo trupu: 6[1]
Objednána: Námořní arsenál v Kure
Zahájení stavby: 26. listopadu 1924
Spuštěna na vodu: 15. června 1927
Uvedena do služby: 28. listopadu 1928 (ale dokončen až v dubnu 1929[2])
Osud: Potopen 5. listopadu 1944 americkými letadly
Poloha vraku: přibližně [2] nebo 14°23′ s. š., 120°25′ v. d.[3]
Souřadnice:
Cena: 21 900 000 ¥[1][4]
Takticko-technická data
Výtlak: Po dokončení:
10 545 T standard[4]
13 330 T (13 543,9 t) při zkouškách v květnu 1929 (se 2/3 paliva a zásob)[5][6]
14 663 T plný[4]

Po modernizaci 1936:
11 625 T standard[7]
15 637 T plný[7]
Délka: 203,73 m celkem[4]
201,76 m na vodorysce[4]
192,02 m mezi svislicemi[4]
Šířka: 17,88 m po dokončení[4]
18,99 m po modernizaci 1934/35[8]
Ponor: 6,23 m po dokončení[4]
6,28 m po modernizaci 1934/35[9]
Pohon: 4 sestavy parních turbín Kampon[10]
12 kotlů Ro-gó Kanpon šiki[11]
4 lodní šrouby o průměru 3,85 m, max. 320 otáček/minutu[12]
130 000 k na hřídeli[4] (95 614,8 kW[p 1])
Palivo: 2472 t mazutu po dokončení[12]
Průměrná spotřeba při výtlaku 12 000 T a průměrné rychlosti 13,9 uzlu (25,74 km/h): 4,25 t/h[11]

2214 t + 480 t v nádržích protitorpédové obšívky po modernizaci 1939/41[12]
Rychlost: Projektováno:
35,5 uzlu (65,75 km/h)[1]
Po modernizaci 1934/35:
34 uzlů (62,97 km/h)[9]
Dosah: Projektováno:
8000 námořních mil (14 816 km) při 14 uzlech (25,9 km/h)[11] nebo 13,5 uzlu (25,00 km/h)[1]

Po dokončení:
7000 nm (12 964 km) při 14 uzlech[4][11]

Teoreticky po modernizaci 1939/41:
7900 nm (14 630 km) při 14 uzlech[12]
Posádka: 704[4]
Pancíř: 102 mm boční pás[13]
35 mm hlavní paluba[13]
76 mm barbety[13]
25 mm dělové věže[13]
celkem 2024 t pancíře[13]
Výzbroj: Po dokončení 1928:[14]
10 x 200 mm/50 typu 3. roku (5xII)
6 x 120 mm/45 typu 10. roku (6xI)
2 x 7,7mm kulomety typu 92 (Lewis, 2xI)[15]
12 x 610mm torpédometů typu 13 (4xIII) a 24 torpéd typu 8 č. 2 (8 Nendo šiki 2 gó)[15]

...

Září 1944:
10 x 203,2 mm/50 typu 3. roku (5xII)
8 x 127 mm/40 typu 89 (4xII)
48 x 25 mm/60 typu 96 (10xII, 28xI)[2][16]
12 x 610mm torpédometů (4xIII) typu 92 model 1
Elektronika: Podle Bukała:
přehledový radar 21 gó dentan kai 3 od září 1943 do listopadu 1943
přehledový radar 22 gó dentan kai 4M od prosince 1943 do září 1944
přehledový radar 13 gó od srpna 1944
přehledový a střelecký radar 22 gó dentan kai 4S od září 1944[17]
hydrofon 93 šiki 2 gó přibližně od druhé poloviny roku 1943[18]

Podle Hackett & Kingsepp:
přehledový radar 21 gó od srpna 1943
„nový typ“ přehledového radaru 21 gó od listopadu 1943
přehledový radar 13 gó od října 1944[2]
Letadla: Po dokončení:
1 katapult Kure šiki 1 gó (délka 19,4 m)
1 hydroplán E2N1

Po modernizaci 1934/35:
2 katapulty Kure šiki 2 gó šašucu 3 gata
3 hydroplány E7K2 a E7K1

Po modernizaci 1939/41:
2 katapulty Kure šiki 2 gó šašucu 5 gata
až 3 hydroplány v kombinacích:
1 E7K1 a 2 E7K2 (po přestavbě)
1 F1M2 a 2 E7K2 (od listopadu 1941)
2 F1M2 a 1 E13A1 (březen–květen 1942)
1 F1M2 a 2 E13A1 (jaro–léto 1943)
pouze 2 E13A1 (od října 1944)[19]

Po vypuknutí války v Pacifiku podporoval japonský útok na Filipíny, obsazení Ambonu a Celebes. Během podpory invaze do Holandské východní Indie se zúčastnil bitvy v Jávském moři i navazující bitvy u Baweanu. Počátkem června 1942 se zúčastnil operace „AL“ proti Aleutám. Během svého působení v severním Pacifiku se v březnu 1943 zúčastnil bitvy u Komandorských ostrovů.

V říjnu 1944 se během bitvy u Leyte zúčastnil závěrečné fáze bitvy v průlivu Surigao, kde se srazil s hybridním těžkým křižníkem Mogami. Během oprav v Manilské zátoce jej 5. listopadu 1944 napadla a potopila letadla z letadlových lodí TG 38.3 USS Ticonderoga a USS Lexington.

U japonských jmen je rodné jméno uváděno na prvním místě a rodové jméno na druhém

PopisEditovat

Související informace naleznete také v článku Třída Mjókó.

Nači se vyznačoval (jako všechny jednotky třídy Mjókó) charakteristickou siluetou se třemi dělovými věžemi na přídi (dělová věž č. 2 byla v superpozici), dvěma na zádi, dvěma šikmými komíny a relativně malým můstkem (v porovnání s jinak velice podobnou následující třídou Takao).

Hlavní dělostřeleckou výzbroj tvořilo zpočátku deset 200mm děl s hlavní délky 50 ráží v pěti dvouhlavňových věžích modelu D. Ty byly v roce 1932 nahrazeny za stejný počet výkonnějších 203mm kanónů s delším dostřelem a těžším projektilem při zachování dělových věží modelu D.[20][21]

StavbaEditovat

Stavba čtyř nových křižníků byla schválena parlamentem v březnu 1923, přičemž stavba prvních dvou jednotek měla být financována z rozpočtu fiskálního roku 1923 a 1924. Velké zemětřesení v Kantó z 1. září 1923 si ale vynutilo posunutí zahájení stavby. Druhá jednotka nesla zpočátku označení Dai–roku kókjú džunjókan (第六高級巡洋艦 ~ 6. křižník třídy A), ale 10. prosince 1923 bylo šestému těžkému křižníku pro císařské námořnictvo přiděleno jméno Nači.[1] Stavba byla zahájena na skluzu číslo 3 Kure kaigun kóšó (呉海軍工廠 ~ Námořní arsenál Kure) až 26. listopadu 1924[1] (jako předposlední ve třídě). Dne 24. prosince došlo při stavbě k neštěstí, když se při zvedání nadměrného nákladu převrátily dva přístavní jeřáby a zabily tři dělníky.[22] Dne 15. června 1927 byl Nači spuštěn na vodu jako druhý ve své třídě.

Od 21. května 1928 vykonával funkci gisó inčó (艤装員長 ~ vrchní dozorce dokončovacích prací) taisa (大佐 ~ námořní kapitán) Jošijuki Niijama. Ten byl také od 10. září 1928 až do 30. listopadu 1929 prvním velitelem Nači.[23][2]

I když Nači ještě nebyl na podzim 1928 zcela dokončen, bylo – vzhledem k plánované „korunovaci“ císaře Hirohita – rozhodnuto přijmout Nači do služby a prezentovat jej na korunovační námořní přehlídce. Toto politické rozhodnutí bylo motivováno zahraniční účastí – zejména lodí Royal Navy – na přehlídce.[2][5] Práce na Nači byly proto 22. října zastaveny a provizorně dokončený křižník ještě téhož dne vyplul na cvičnou plavbu. Při výtlaku 12 200 T, výkonu strojů 133 670 koňských sil (99,68 MW – nejvíc z celé třídy) a 322 otáčkách šroubů za minutu dosáhl rychlosti 35,53 uzlů (65,802 km/h).[5] Dne 26. listopadu 1928 byl oficiálně přijat do služby.[2][5] Stal se tak první lodí své třídy, která byla „dokončena“ a zároveň prvním washingtonským křižníkem císařského námořnictva, který byl od počátku projektován podle restrikcí washingtonské konference. Přesto ale Nači dohodnutý maximální standardní výtlak 10 000 T překročil.[24]

Dne 4. prosince 1928 se Nači zúčastnil slavnostní přehlídky v Jokohamě a po jejím skončení se opět vrátil do loděnice. Opravdu dokončen byl až v dubnu 1929.[2]

SlužbaEditovat

Předválečné obdobíEditovat

 
Od modernizace 1934/35 až do počátku války nesl Nači dvouplošné hydroplány Kawaniši E7K. Zde E7K2 od Činkai kókútai

Po skutečném dokončení zahájil v květnu 1929 Nači druhé zkoušky. Po ukončení zkoušek hostil Nači ve dnech 28. a 29. května císaře Hirohita na jeho cestě z Jokohamy do Ósaky. Cesta vedla přes ostrov Hačijó a města Kušimoto a Kóbe. Spolu s Nači plula bitevní loď Nagato a doprovázela je 3. kučikutai (駆逐隊 ~ divize torpédoborců). Druhý den cesty Hirohito přestoupil na bitevní loď, která mu přece jen poskytovala větší pohodlí.[5][2]

Když vstoupily do služby i zbývající jednotky, byla 30. listopadu zřízena 4. džunjókan sentai (巡洋艦戦隊 ~ křižníková divize) tvořená všemi čtyřmi křižníky třídy Mjókó a podřízena 2. kantai (艦隊 ~ loďstvo). Vlajkovou lodí se stala Ašigara.[5]

Druhá světová válkaEditovat

Křižník se aktivně účastnil války v Tichomoří. Během japonské invazen na Filipíny byl poškozen spojeneckými loděmi v bitvě v Jávském moři, kde naopak jeho torpédo pravděpodobně potopilo holandský křizník Java. Po opravě sloužil převážně v severním Tichomoří a podílel se na bojích o Aleutské ostrovy.

Součástí těchto bojů byla i Bitva u Komandorských ostrovů, v níž se Japonci snažili dopravit zásoby na okupované ostrovy, ale americký svaz TF 16 jim v tom zabránil. V této bitvě byl křižník Nači opět poměrně značně poškozen.

Po dalších opravách a vylepšeních v Jokosuce byl křižník převelen do oblasti Filipín, kde se účastnil obrovské řady námořních střetnutí, souhrnně nazývaných bitva u Leyte. Z prvního souboje v úžině Surigao sice vyvázl jen s poškozením (srazil se s křižníkem Mogami) a unikl do Manily, nicméně zde se stal terčem mnohonásobných amerických náletů, které jej nakonec 5. listopadu 1944 potopily na dno Manilské zátoky.

Dne 20. ledna 1945 byl Nači vyškrtnut ze seznamu lodí japonského císařského námořnictva.[2]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nebyl přehodnocen výkon japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Japanese cruiser Nachi na anglické Wikipedii a 那智 (重巡洋艦) na japonské Wikipedii.

  1. a b c d e f Bukała, str. 11
  2. a b c d e f g h i j HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander. IJN NACHI: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1997, rev. 2009-09-04 [cit. 2009-09-27]. 11. revize. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Bukała, str. 74 a 75
  4. a b c d e f g h i j k Bukała, str. 80
  5. a b c d e f Bukała, str. 40
  6. EVANS, David C.; PEATTIE, Mark R. Kaigun: strategy, tactics, and technology in the Imperial Japanese Navy, 1887-1941. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. Dostupné online. ISBN 9780870211928. S. 573. (anglicky) 
  7. a b Bukała, str. 47
  8. Bukała, str. 14
  9. a b Bukała, str. 16
  10. Bukała, str. 20
  11. a b c d Bukała, str. 21
  12. a b c d Bukała, str. 22
  13. a b c d e Bukała, str. 22 až 24
  14. Bukała, str. 24
  15. a b Bukała, str. 31
  16. BÉZA, Michal. Nachi [online]. military.cz [cit. 2009-09-27]. Dostupné online. 
  17. Bukała, str. 37 až 39
  18. Bukała, str. 39
  19. Bukała, str. 35 až 37
  20. Japanese 20 cm/50 (7.9") 3rd Year Type No. 1 [online]. navweaps.com, rev. 2007-04-19 [cit. 2009-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Japanese 20 cm/50 (8") 3rd Year Type No. 2 [online]. navweaps.com, rev. 2007-12-31 [cit. 2009-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Bukała, str. 12
  23. Hiroshi Nishida. Materials of IJN (Naval Academy class 32) [online]. 2001 [cit. 2009-09-28]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  24. Evans & Peattie, str. 228, 229 a 573

LiteraturaEditovat

  • LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. (anglicky) 
  • BUKAŁA, Grzegorz. Krążowniki typu „Myôkô“. Tarnowskie Góry: Okręty Wojenne, 2007. ISBN 978-83-915653-7-7. (polsky) 
  • DULL, Paul S. A Battle History of the Imperial Japanese Navy (1941-1945). Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1-59114-219-5. (anglicky) 
  • PATTON, Wayne. Japanese Heavy Cruisers of World War II. Carrollton, Texas: Squadron Signal, 2006. (Warships in Action; sv. 26). ISBN 0-89747-498-8. (anglicky) 
  • SZEWCZYK, Andrzej; TROJCA, Waldemar. Japońskie krążowniki ciężkie. Warszawa: Militaria, 1994. ISBN 83-86209-03-8. (polsky)  – převážně technický popis
  • TULLY, Anthony P. Battle of Surigao Strait. Bloomington & Indianapolis: Indiana University Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-253-35242-2. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Nači na Wikimedia Commons
  • BÉZA, Michal. Nachi [online]. military.cz [cit. 2009-09-27]. Dostupné online. 
  • HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander. IJN NACHI: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1997, rev. 2009-09-04 [cit. 2009-09-27]. 11. revize. Dostupné online. (anglicky) 
  • TULLY, Anthony P. MYSTERIES OF THE IMPERIAL JAPANESE NAVY: The NACHI ~ MOGAMI Collision: A Study in the Fragility of History [online]. combinedfleet.com, 1997-04-01 [cit. 2009-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  • TULLY, Anthony P. MYSTERIES/UNTOLD SAGAS OF THE IMPERIAL JAPANESE NAVY: Located/Surveyed Shipwrecks of the Imperial Japanese Navy [online]. combinedfleet.com, 2003-05-23, rev. 2009-09-04 [cit. 2009-09-27]. Dostupné online. (anglicky)