Wikipedie

NGC 6624

kulová hvězdokupa

NGC 6624 je kulová hvězdokupa v souhvězdí Střelce s magnitudou 7,9.[10] Objevil ji William Herschel 24. června 1784.[11][6] Od Země je vzdálená 25 800 světelných let.[10]

NGC 6624
NGC 6624 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
NGC 6624 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typkulová hvězdokupa
TřídaVI[1]
ObjevitelWilliam Herschel
Datum objevu24. června 1784
Rektascenze17h 23m 40,5s[2]
Deklinace-30°21′39,7″[2]
SouhvězdíStřelec (lat. Sgr)
Zdánlivá magnituda (V)7,87[3], 4,22[4], 8,341[5], 7,696[5], 7,285[5] a 7,009[5]
Úhlová velikost8,8′[1]
Vzdálenost0,008 Mpc
Fyzikální charakteristiky
Poloměr33[6] ly
Absolutní magnituda (V)−7,45
Hmotnost2,57 × 105[7]
Metalicita [Fe/H]−0,7, −0,73 a −0,6
Odhadované stáří12,5 miliard let[8]
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 6624
Melottův katalogMelotte 199
Jiná označeníNGC 6624, GCl 93,[2] Mel 199[9]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozorování editovat

 
Poloha NGC 6624 v souhvězdí Střelce

Hvězdokupa se dá snadno najít i malým dalekohledem v západní části souhvězdí Střelce, což je část oblohy velice bohatá na hvězdy. Leží necelý 1° jihovýchodně od hvězdy 3. magnitudy Kaus Media (δ Sgr),[6][12] která představuje prostřední část Střelcova luku. Pomocí triedru 10x50 se ukáže jako malá jasná skvrna podobná mlhavé hvězdě. V dalekohledu o průměru 120 mm je možné si při zhruba stonásobném zvětšení všimnout několika hvězd na okraji hvězdokupy, a to zejména na západní straně, ale ty zřejmě leží mnohem blíže k Zemi. Na okraji hvězdokupy je možné vysledovat několik řetězců slabých hvězd.[6] Nejjasnější členové hvězdokupy jsou 14. magnitudy, a tak jsou vidět až většími dalekohledy.[6][12]

Kvůli její velké jižní deklinaci je hvězdokupa pozorovatelná zejména z jižní zemské polokoule, ale přesto je do jisté míry pozorovatelná až do středních zeměpisných šířek severní polokoule.[13] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.

Historie pozorování editovat

Tuto hvězdokupu poprvé pozoroval William Herschel 24. června 1784[14] pomocí zrcadlového dalekohledu o průměru 18,7 palce (475 mm). Popsal ji jako docela velký a uprostřed velmi jasný kruhový objekt. Jeho syn John Herschel později dodal, že se dá rozložit na sotva rozlišitelné hvězdy.[6][15]

Vlastnosti editovat

NGC 6624 je středně zhuštěná kulová hvězdokupa a podle dvanáctidílného Shapleyho–Sawyerové třídění se tak řadí do třídy VI.[1][11] Její vzdálenost od Země se odhaduje na 25 800 světelných let, od jádra Galaxie je vzdálená pouhých 3 900 světelných let[10] a leží blízko galaktického disku. Tato hvězdokupa má vysokou metalicitu. V její středové oblasti se nachází přinejmenším desítka modrých opozdilců, což výrazně svědčí o tom, že v jejím hustém jádru často probíhalo těsné míjení mezi hvězdami a následný vznik těchto zvláštních objektů.[16]

Výzkum provedený pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu přinesl objev rentgenové dvojhvězdy s malou hmotností, která dostala označení 4U 1820–30 a která se skládá z neutronové hvězdy a bílého trpaslíka, kteří kolem sebe obíhají s periodou 11,4 minut. Vzdálenost mezi těmito hvězdami je pouhých 160 000 km, což je méně než polovina vzdálenosti od Země k Měsíci. Neutronová hvězda má hmotnost 1,58±0,06   a poloměr pouhých 9,1±0,4 km.[17]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 6624 na italské Wikipedii.

  1. ↑ a b c FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 6624 [online]. SEDS.org [cit. 2019-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-18. (anglicky) 
  2. ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 6624 [online]. [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. In: The Astronomical Journal. 1996. DOI 10.1086/118116. Dostupné online.
  4. ↑ Lee Spitler, Duncan A Forbes: Uniting old stellar systems: from globular clusters to giant ellipticals. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2008. DOI 10.1111/J.1365-2966.2008.13739.X.
  5. ↑ a b c d Laura Ferrarese, Maarten Baes, Patrick Cote, Roberto De Propris: G2C2 – I. Homogeneous photometry for Galactic globular clusters in SDSS passbands. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 16. listopadu 2013. DOI 10.1093/MNRAS/STT2002.
  6. ↑ a b c d e f O'MEARA, Stephen James. Deep-Sky Companions: Southern Gems. [s.l.]: Cambridge University Press, 2013. Dostupné online. ISBN 9781107015012. S. 391. 
  7. ↑ BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. S. 51. The Astrophysical Journal [online]. Listopad 2011 [cit. 2019-08-14]. Roč. 742, čís. 1, s. 51. Dostupné online. arXiv 1108.4402. DOI 10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode 2011ApJ...742...51B. (anglicky) 
  8. ↑ FORBES, Duncan A.; BRIDGES, Terry. Accreted versus in situ Milky Way globular clusters. S. 1203–1214. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Květen 2010 [cit. 2019-08-14]. Roč. 404, čís. 3, s. 1203–1214. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-29. arXiv 1001.4289. DOI 10.1111/j.1365-2966.2010.16373.x. Bibcode 2010MNRAS.404.1203F. (anglicky) 
  9. ↑ MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2019-08-14]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  10. ↑ a b c HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. S. 1487. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2019-08-14]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI 10.1086/118116. Bibcode 1996AJ....112.1487H. (anglicky) 
  11. ↑ a b FROMMERT, Hartmut. NGC 6624 [online]. SEDS.org [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Střelec [online]. [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ Deklinace 30° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 60° od jižního nebeského pólu. Jižně od 60° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 60° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  14. ↑ SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 6624 (= GCL 93) [online]. [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Stephen James O'Meara. Deep Sky Companions: Hidden Treasures. [s.l.]: Cambridge University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 0-521-83704-9. (anglicky) 
  16. ↑ SOSIN, Craig; KING, Ivan R. HST observations of the core of the globular cluster NGC 6624. S. 639–649. Astronomical Journal [online]. Únor 1995 [cit. 2019-08-14]. Roč. 109, s. 639–649. Dostupné online. DOI 10.1086/117307. Bibcode 1995AJ....109..639S. (anglicky) 
  17. ↑ GUEVER, Tolga; WROBLEWSKI, Patricia; CAMAROTA, Larry; ÖZEL, Feryal. The Mass and Radius of the Neutron Star in 4U 1820-30. S. 1807–1812. Astrophysical Journal [online]. Srpen 2010 [cit. 2019-08-14]. Roč. 719, čís. 2, s. 1807–1812. Dostupné online. arXiv 1002.3825. DOI 10.1088/0004-637X/719/2/1807. Bibcode 2010ApJ...719.1807G. (anglicky) 

Literatura editovat

  • TIRION, RAPPAPORT, LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume II - The Southern Hemisphere to +6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. ISBN 0-943396-15-8. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 6624 na Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 6624 [online]. [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Střelec [online]. [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. 
  • Hubble Space Telescope - Core of the globular cluster NGC 6624 [online]. hubblesite.org, 1993-08-27 [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. NGC 6624 [online]. SEDS.org [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  • POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Globular Clusters [online]. [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=NGC_6624&oldid=23454399“