Modrý opozdilec je zvláštní typ hvězdy, který se vyskytuje v otevřených i kulových hvězdokupách. Pozornost astronomů přitahují tyto hvězdy tím, že jsou mladší než ostatní hvězdy ve hvězdokupě, ačkoliv to odporuje našim znalostem.

Tyto hvězdy působí ve srovnání se svými družkami, jako by vznikly později než ony. Jsou žhavější (a tedy modřejší) a mají poměrně vysokou hmotnost. Velké a žhavé hvězdy obvykle žijí rychle a umírají mladé, ale pro modré opozdilce to neplatí. Zdá se, jako by se loudali za evolucí a zůstávali daleko za ostatními hvězdami kupy. Proto se pro ně začal používat výraz blue stragglers, který se do češtiny překládá právě jako modří opozdilci.

V roce 1953 objevil americký astronom Allan Sandage v kulové hvězdokupě M 3 objekty, u nichž se zdálo, jako by nepodléhaly zákonitostem hvězdného vývoje. Spolu s rozvojem pozorovací techniky byli opozdilci objevováni stále častěji, a to nejen ve hvězdokupách kulových, jako je M 3, ale i v těch otevřených.

 
Snímek NGC 6397 pořízený Hubbleovým dalekohledem, na němž je řada jasných modrých opozdilců[1]

Teorie o vzniku

editovat

Vědci si přirozeně začali lámat hlavu nad otázkou, co tento neobvyklý jev způsobilo. S prvním vysvětlením přišel v roce 1964 anglický astronom Iwan Prys Williams. Bylo jednoduché – modří opozdilci prostě vznikli později než ostatní hvězdy. Po teorii opožděného vzniku vystoupil Williams ještě s teorií akrece. Podle ní se hvězda může omlazovat přitahováním hmoty z hustších oblastí hvězdokupy. Ani jedna z těchto teorií se však nepotvrdila. Nyní jsou nejvíce uznávány následující dvě teorie.

  • přesouvání hmoty mezi složkami těsných dvojhvězd
  • kolize a spojení hvězd v jedinou

Reference

editovat
  1. Too Close for Comfort [online]. NASA, August 7, 2003 [cit. 2010-01-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat