NGC 2867

planetární mlhovina

NGC 2867 (také známá jako Caldwell 90) je planetární mlhovinasouhvězdí Lodního kýlu. Objevil ji anglický astronom John Herschel 1. dubna 1834. Nejprve si myslel, že se jedná o novou planetu, ale tuto možnost nakonec zavrhl, protože s časem vůbec neměnila svou polohu.[4][5] Stáří mlhoviny se odhaduje na méně než 2 750 let. Na obloze se nachází 1 stupeň severovýchodně od hvězdy Aspidiske (ι Carinae).

NGC 2867
Planetární mlhovina NGC 2867 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Autor: Howard Bond (ST ScI)/NASA/ESA.
Planetární mlhovina NGC 2867 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Autor: Howard Bond (ST ScI)/NASA/ESA.
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typplanetární mlhovina
ObjevitelJohn Herschel[1]
Datum objevu1834[1]
Rektascenze09h 21m 25,34s[2]
Deklinace-58°18′40,69″[2]
SouhvězdíLodní kýl (lat. Car)
Zdánlivá magnituda (V)9,7[1]
Úhlová velikost12"[1]
Vzdálenost7 300 ly[2]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr0,34[3] ly
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 2867
IRASIRAS 09200-5805
Jiná označeníPK278-5.1,[1] Caldwell 90
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Centrální hvězda je Wolfova–Rayetova hvězda[4] s povrchovou teplotou kolem 145 000 K.[6] Ultrafialové spektrum mlhoviny získané pomocí kosmické observatoře International Ultraviolet Explorer je jedno z nejsložitějších, které známe. Je velmi rozptýlené a bylo v něm rozpoznáno více než 80 znaků. U objevených čar OVIII se předpokládá, že k svému vzniku potřebují korónu nebo hvězdný vítr, ale nebyl zde nalezen příslušný profil P Cygni, který je typický svou rozšiřující se plynnou obálkou nebo silným hvězdným větrem.[7]

Související články editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 2867 na španělské Wikipedii.

  1. a b c d e The NGC/IC Project: Results for NGC 2867 [online]. [cit. 2016-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky) 
  2. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 2867 [online]. [cit. 2016-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Meatheringham, Stephen J.; Wood, P. R.; Faulkner, D. J. A study of some southern planetary nebulae. S. 862–874. Astrophysical Journal [online]. Listopad 1988 [cit. 2016-05-09]. Roč. 334, s. 862–874. Dostupné online. DOI 10.1086/166882. Bibcode 1988ApJ...334..862M. (anglicky) 
  4. a b NGC 2867. The internet Encyclopedia of Science [online]. [cit. 2016-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Planetary Nebulae Observers. Blackskies. Neat Southern Planetaries 13 [online]. [cit. 2016-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  6. Kaler, J. B.; Jacoby, G. H. Central Star Temperatures of Optically Thick Planetary Nebulae and a Distance-Independent Test of Dredge-Up Theory. S. 871–880. The Astrophysical Journal [online]. Říjen 1989 [cit. 2016-05-09]. Roč. 345, s. 871–880. Dostupné online. DOI 10.1086/167957. Bibcode 1989ApJ...345..871K. (anglicky) 
  7. Feibelman, W.A. The Complex IUE Spectrum of the “O VI Sequence” Planetary Nebula NGC 2867. S. 263–267. The Astrophysical Journal Supplement Series [online]. Únor 1998 [cit. 2016-05-09]. Roč. 114, čís. 2, s. 263–267. Dostupné online. DOI 10.1086/313073. Bibcode 1998ApJS..114..263F. (anglicky) 

Externí odkazy editovat