Něva

řeka v Rusku spojující Ladožské jezero a Baltské moře

Něva (rusky Нева) je řeka v Leningradské oblasti a v Petrohradě v Rusku. Je 74 km dlouhá. Rozloha povodí (včetně povodí Ladožského a Oněžského jezera) dosahuje 281 000 km², z čehož vlastní povodí Něvy činí 5 000 km².

Něva
Něva v Petrohradě
Něva v Petrohradě
Základní informace
Délka toku74 km
Plocha povodí281 000 km²
Průměrný průtok2480 m³/s
SvětadílEvropa
Pramen
Ústí
Protéká
RuskoRusko Rusko (Leningradská oblast)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, povodí Něvy (Rusko 80,7 %, Finsko 19,3 %)[pozn. 1]
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku editovat

Odtéká ze zátoky Petrokreposť (Tliselburské) Ladožského jezera a ústí do Něvské zátoky Finského zálivu v Baltském moři. Na dolním toku se větví na ramena. Hlavní jsou Velká a Malá Něva, Velká a Malá Něvka). Vytváří tak velkou deltu, na jejíž ostrovech leží město Petrohrad.

Vodní režim editovat

Průměrný průtok vody při odtoku (u města Šlisselburg) činí 2 480 m³/s (maximální 4 590 m³/s a minimální 2 050 m³/s) a v ústí 2 530 m³/s. Jihozápadní a západní větry ženou vodu Finským zálivem a dále po dolním toku Něvy, zvyšují tak úroveň hladiny a někdy způsobují záplavy v Petrohradě. Katastrofické záplavy (přibližně 4 m nad běžnou hladinou) byly v r. 1824 (popsáno Puškinem v Měděném jezdci) a v r. 1924. Na horním toku jsou charakteristické ledové zácpy. Zamrzá v prosinci a led mizí na konci dubna nebo na začátku května. Obvykle po 10 – 15 dnech po krách uvolněných při tání Něvy následují kry z Ladožského jezera.

Přítoky editovat

Hlavní přítoky jsou zprava Ochta a zleva Ižora, Tosna a Mga.

Využití editovat

Něva je součástí bělomořsko-baltské vodní cesty a volžsko-baltské vodní cesty.

Historie editovat

 
Něva v Sankt-Petěrburgu v roce 1753.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Podle Mezinárodní povodí řek v Evropě, Vuoksa je povodí Vuoksy ve Finsku 54 300 km², což je možné při zanedbání malých přítoků Ladožského a Oněžského jezera z Finska považovat za finský podíl na povodí Něvy

Literatura editovat

Externí odkazy editovat