Wikipedie

Myslíkové z Hyršova

český rod
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Myslíkové z Hyršova (též z Hiršova, Hyršowa) byli staročeský měšťanský, vladycký, rytířský a později i panský rod.[1]

Myslíkové z Hyršova
(na Radlici a v Košířích)
Erb Zikmunda Jana Myslíka z Hyršova
ZeměČeské královstvíČeské království České království
Titulyměšťané, vladykové, rytíři, svobodní páni
ZakladatelMatěj Myslík z Hyršova
Rok založení1530
Vymření po meči17. století
Vymření po přeslicidodnes
Větve rodukošířská a radlická
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Myslíkovský dům v Myslíkově ulici, v Praze-Novém Městě
 
Pamětní deska na Myslíkovském domě v Praze

Pravděpodobně nejstarším známým představitelem rodu[zdroj⁠?!] byl Václav Myslík († 1482), velký pražský sládek a slovutný měšťan Nového Města pražského, o kterém Zikmund Winter uvádí, že byl prvním známým majitelem šalíře s hledím, které se do té doby v Čechách nenosilo.[2] Matěj Myslík z Hyršova byl povýšen roku 1530 na vladyku a již od roku 1527 byl radním Starého a Nového Města pražského a velmi úspěšným sládkem, společně s ním byli povýšeni i jeho synovec Šimon Třeštík a Jan Němeček (snad Šimonův švagr).[3]

Adam I. Myslík z Hyršova, na Radlici a v Košířích byl vladyka a císařský sudí Nového Města pražského, jenž byl v roce 1553 byl povýšen do rytířského stavu. Zastával též funkci rady při úřadě Nejvyššího purkrabího. Se svou ženou Prudencií, rozenou Doubravskou z Doubravy, měl syny Jana, který získal Košíře (košířská větev) a Ladislava, který získal Radíč (radíčská větev).

Z důvodu zachování celistvosti rodového majetku docházelo k uzavírání sňatků mezi bratranci a sestřenicemi. Adam III. ml. (syn Ladislava) a Kateřina (dcera Jana) měli spolu čtyři doložené syny Jáchyma, Melichara, Jana Břeňka a Zikmunda Jana. Prudencie (dcera Ladislava) a Ludvík (syn Jana) měli společně dceru Reginu Kateřinu, jež se provdala za Jakuba Hoffmanna. Prudencie se po smrti manžela podruhé provdala za Bedřicha Dvořeckého z Olbramovic a měla s ním dceru Johannu, provdanou Malovcovou z Malovic. Z Janovy i Ladislavovy větve pak pochází nejvýznamnější osobnost rodu Zikmund Jan Myslík z Hyršova, jenž získal titul barona.[1]

V roce 1653 drželi Hoffmannové z Hyršova onšovský statek v Ouběnicích.[4] Jakub Hoffmann je zmíněn jako manžel Kateřiny Reginy Myslíkové z Hyršova v Almanachu českých šlechtických a rytířských rodů.[5]Vzhledem ke skutečnosti, že původní dvě větve rodu z důvodu jednoty majetku splynuly opět v jednu, lze dělit později vzniklé větve na Hoffmanny z Hyršova a Zhudovské z Hyršova. Přičemž Hoffmannové jsou pokrevní linií a Zhudovští se stali erbovními strýci Myslíků, když byli přijati Myslíky se souhlasem panovníka k jejich erbu. Od těch dob má rodina rytířů z Hyršova svůj pohřeb i v kostele ve Starém Kníně.[6]

 
Hrobka Hoffmannů z Hyršova na hřbitově Olšany v Praze

Významní členové rodu

editovat
 
Mince Adama Myslíka z Hyršova a Prudencie roz. Doubravské z Doubravy

Erb

editovat
 
Erb rodu Myslíků

Rodový erb Myslíků z Hyršova znázorňuje v zeleném poli rudého fénixe povstávajícího z plamenů, jenž v zobáku třímá zlatý prsten. V klenotu je týž fénix v plamenech.

Myslíkova ulice

editovat

Ačkoli novoměstská Myslíkova ulice nese jméno tohoto rodu, pojmenování vzniklo omylem. Dům na rohu ulic Myslíkové a Spálené totiž nepatřil Adamu Myslíkovi, jak stojí na pamětní deska na domě, nýbrž Eliáši Myslichovi z Vilimštejna, komorníkovi při zemských deskách v 17. století.[8].

Příbuzenství

editovat

Myslíkové z Hyršova (na Radlici a v Košířích) jsou příbuzní s následujícími rody: Doubravští z Doubravy, Dvořečtí z Olbramovic, Zhudovští z Hyršova, Šturmové z Hirschfeldu, Smrčkové z Mnichu, Hrškové ze Mšena a Ježovští z Lub. Také se skrze sňatek Zikmunda Myslíka s Alžbětou roz. Černínovou (o niž se ucházel také Václav Hýzrle z Chodů) spojili s hraběcím rodem Černínů z Chudenic. V druhém manželství se pak týž Zikmund oženil s Johanou Eusébií Barborou z rodů hrabat z Cengia a Millesima a Žďárských ze Žďáru.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Ottův slovník naučný 17. díl. [s.l.]: J. Otto, 1901. S. 938. 
  2. ↑ WINTER, Zikmund. Z rodiny a domácnosti staročeské ze života XVI. století. Řada druhá. Praha: J. Otto, 1912. Dostupné online. S. 174–175. 
  3. ↑ HONC, Jaroslav. Pražští a plzeňští Třeštíkové 1523-1562, třeštíkovský velkostatek Teplice-Lázně a rozšiřování pramenné základny genealogie. Zpravodaj pro přátele rodopisu a heraldiky. 1969, roč. I., čís. 7–8, s. 107–129. Dostupné online. 
  4. ↑ HODYS, Josef. Památník okresu Dobříšského. [s.l.]: Politika v Praze, 1898. Dostupné online. S. 121. 
  5. ↑ VAVŘÍNEK, Karel. Almanach českých šlechtických a rytířských rodů. Praha: [s.n.], 2015. 490 s. ISBN 978-80-905324-5-8. S. 223. 
  6. ↑ Město - Oficiální stránky města Nový Knín. www.mestonovyknin.cz [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Kontakt - Oficiální stránky obce Domašín. www.obec-domasin.cz [online]. [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ Adam Myslík z Hyršova na www.praha1.cz. www.praha1.cz [online]. [cit. 2015-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-11. 

Literatura

editovat
  • Vondráček, Dějiny (cit. pozn. 1) VI. Díl, kap. VI. Sňatek E. Černínové s Z. Myslíkem..., str. 98 -104

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Myslíkové_z_Hyršova&oldid=23785308“