Otevřít hlavní menu

Myšáci (Coliiformes) jsou malým řádem ptáků, jehož zástupci se vyskytují pouze v subsaharské Africe.

Jak číst taxoboxMyšáci
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád myšáci (Coliiformes)
Murie, 1872
Čeleď myšákovití (Coliidae)
Swainson, 1837
Sesterská skupina
Eucavitaves
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jméno myšáci dostali podle způsobu, jakým hledají potravu – pobíhají po zemi nebo šplhají po keřích a při pohybu vegetací vypadají jako hlodavci. Rovněž jejich velmi jemné peří připomíná spíše myší srst než peří jiných ptáků.

Obsah

PopisEditovat

  • Velikost: 30–34 cm (2/3 je ocásek)
  • Hmotnost: 45–55 gramů

Myšáci jsou menší ptáci připomínající pěvce, nejsou s nimi však příbuzní. Bývají šedě nebo hnědě zbarvení a mají velmi dlouhý ocásek, tvořený pouhými deseti ocasními pery. Obě pohlaví se mohou chlubit chocholkou na hlavě.

Mají také jedinečným způsobem utvářené nohy – vnější prsty mohou otáčet tak, že směřují dopředu (spolu s ostatními prsty, nohy pak slouží pro zavěšení) nebo dozadu (pro uchopení).

Způsob životaEditovat

Jsou to sociální ptáci, žijící v hejnech. Jako jedni z mála ptáků vyžadují tělesný kontakt a členové hejna proto sedávají vedle sebe, těsně nahloučení. Především při nocování vytvářejí těsné "hrozny", čítající i několik desítek ptáků. Myšáci hnízdí na stromech. Samička snáší většinou 2–4 vejce, mláďata jsou krmivá. Myšáci jsou býložraví, živí se pupeny, listy nebo plody. Potravu si hledají na zemi nebo na stromech. Na ovocných plantážích mohou škodit.

PaleontologieEditovat

V Anglii byla nalezena zkamenělina myšáka pocházející z eocénu. Myšáci tedy bývali mnohem rozšířenější než dnes, v současnosti se vyskytují jen v subsaharské Africe.

Systém myšákůEditovat

Čeleď: myšákovití (Coliidae)

Externí odkazyEditovat