Mrklov

část obce Benecko v okrese Semily

Mrklov (krkonošským nářečím Merklou) je vesnice v Krkonoších, v současnosti část obce Benecko. Obec administrativně spadá do semilského okresu Libereckého kraje.

Mrklov
Domov pro seniory v Mrklově
Domov pro seniory v Mrklově
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBenecko
OkresSemily
KrajLiberecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel183 (2021)[1]
Katastrální územíMrklov (3,68 km²)
PSČ514 01
Počet domů115 (2021)[2][3]
Mrklov
Mrklov
Další údaje
Kód části obce2160
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Kaplička sv. Wilibalda v Mrklově

Osada byla založena pravděpodobně v rámci markvartické kolonizace Podkrkonoší, věrohodné historické prameny ale chybí. Osada byla osídlována postupnou kolonizací proti proudu potoka Cedronu, pravděpodobně od dvou mlýnů dále. Původ jména osady není znám, mohlo by jít o odvozeninu jména či charakteristického zvyku některého z význačných obyvatel.

Osada je nachází v protáhlém údolí potoka Cedronu v podhůří hory Žalý. Na potoce byly vybudovány dva mlýny, z nichž mlýn prakovický (nyní již v katastrálním území Štěpanic) fungoval až do 50. let 20. století. Kulturní a společenské centrum osady tvořil v meziválečném období populární hostinec U bubeníků s velkým společenským sálem a jevištěm. Mezi světovými válkami a částečně i v poválečném období zde fungovala ochotnická scéna a kino.

Hostinec v sedmdesátých a osmdesátých letech zpustl (částečně jako důsledek vybudování kulturního domu Pod Žalým, viz dále) a v současnosti je v havarijním stavu (ruina po pravé straně silnice III/28624 ). Na přelomu 70. a 80. let byl v obci v rámci akce Z vybudován naddimenzovaný kulturní dům a restaurace „Pod Žalým“, nyní též nevyužívaný a chátrající.

Vzhledem k poloze osady mimo hlavní silnici 28626 nebyla osada ovlivněna turistickým ruchem v regionu. V důsledku toho se zachovaly některé cenné prvky tradiční krkonošské architektury, zejména roubené chalupy, zasazené do svahu s nízkými vikýři pro snazší navážení sena.

V rámci vytváření pracovních příležitostí byl v obci v 70. letech vybudován kravín, specializovaný na odchov mladých jalovic (fungující i v současnosti), převážná většina obyvatel ale za prací dojíždí do Vrchlabí či Jilemnice, mladší obyvatelé podnikají v oblasti služeb a cestovního ruchu.

Mrklov je pro svoji klidnou polohu vyhledáván zejména staršími turisty.

V letech 1869–1950 byla samostatnou obcí, ke které patřil Žalý a od roku 1961 se vesnice stala součástí obce Benecko.[4]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 736 677 643 660 606 497 444 272 252 219 202 191 207 186 183
Počet domů 79 82 78 78 76 78 78 79 79 66 65 90 112 114 115

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  4. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat