Otevřít hlavní menu

Motorové vozy řad 852 a 853 byly čtyřnápravové osobní motorové vozy vyrobené ve Vagónce Studénka (nyní Škoda Vagonka) mezi lety 1968 a 1970 pro ČSD. Byly využívány na vnitrostátních (řada 852, původně M 296.2) a mezinárodních (řada 853, původně M 296.1) rychlících. V letech 19972006 byly všechny zbývající provozní vozy obou řad modernizovány na řadu 854.

Motorový vůz
Motorový vůz řady 852 v Liberci

Motorový vůz řady 852 v Liberci

Označení řady 852, 853
Staré označení řady M 296.2, M 296.1
Výrobce Vagónka Studénka
Rok výroby 852: 19681969
853: 1969–1970
Vyrobeno kusů 852: 25
853: 35
V pravidelném provozu ne
Míst k sezení/stání 48/50
Délka přes nárazníky 24 790 mm
Max. rychlost 120 km/h
Hmotnost 50,3 t
Uspořádání pojezdu B’ 2’
Motor dieselový KS 12 V 170 DR
Výkon 588 (515) kW
Přenos výkonu hydrodynamický
Rekonstruován na řadu (kusů) 854 (50 ks)
Přezdívky hydra, velká hydra, vrtulník

KonstrukceEditovat

Vozidla obou řad byla téměř shodná, lišila se jen v detailech, které byly potřebné pro mezinárodní provoz řady M 296.1 (853). Jednalo se o velké čtyřnápravové motorové vozy poháněné rychloběžným přeplňovaným naftovým motorem o výkonu 588 kW s hydrodynamickým přenosem výkonu (hydrodynamickou převodovkou Voithovy koncepce se třemi měniči). Hnací byl pouze přední podvozek (tj. podvozek na konci s hlavním stanovištěm strojvedoucího), nad ním byla strojovna s motorem. Samonosná skříň byla svařena z oceli a byla uložena na odpružených kolébkách obou podvozků.

Interiér byl rozdělen následujícím způsobem: za předním stanovištěm (toto čelo vozu bylo neprůchozí) byla strojovna, následoval oddíl pro zavazadla (z něj byl přístup do elektrického rozvaděče a pod víky v podlaze pak k hydraulické převodovce a kompresoru), dále přední nástupní prostor se vstupem na WC, velkoprostorový oddíl pro cestující (48 míst k sezení), zadní prostor pro nástup a druhé stanoviště na zadním (průchozím) čele vozu.

Původní vozy pro mezinárodní provoz řady 853 (M 296.1) byly oproti řadě 852 (M 296.2) vybaveny rychlíkovou brzdou s protismykovým zřízením a později i automatickým regulátorem rychlosti (ARR) s tlačítkovým brzdičem. Rychlíková brzda (s přestavovačem P/R, tj. osobní/rychlík) byla nutností pro mezinárodní provoz. Brzda byla dvoustupňová (druhý, tzv. vysoký stupeň brzdění dovolil plnit brzdové válce dvojnásobným tlakem vzduchu (max. 7,2 bar) a účinkoval cca od rychlosti 80 km/h výše. Při snižování rychlosti účinkoval až do rychlosti cca 60 km/h).

Vývoj, výroba a provozEditovat

 
Expres Vindobona vedený motorovým vozem řady M 296.1 v Drážďanech

Vozy řad M 296.1 a M 296.2 vznikly díky prosazování koncepce dálkových motorových jednotek po celé Evropě. V Československu již byly provozovány jednotky řady M 495.0 a M 498.0 z maďarského Ganzu, které však nebyly příliš spolehlivé. Ministerstvo dopravy zadalo studénské vagónce projekt rychlíkového motorového vozu vycházejícího z koncepce vozů řady M 286.0. Jako první bylo v letech 1968 a 1969 vyrobeno 25 vozů řady M 296.2, které byly určeny pro vnitrostátní rychlíky. Teprve poté následovaly motorové vozy M 296.1 upravené pro vozbu mezinárodních vlaků, v počtu 35 kusů vyprodukované v letech 1969 a 1970. Zároveň byly vyrobeny i přípojné a vložené vozy několika typů, včetně vozů později označených jako řada 053.

Motorovými vozy řady M 296.2 (852) vozily ČSD rychlíky i spěšné a osobní vlaky převážně na tratích bez elektrifikace. Řada M 296.1 (v době po přeznačení na řadu 853 už jen ve vnitrostátní vozbě) sloužila ve vozbě mezinárodních rychlíků (včetně expresu Vindobona Berlín – Vídeň) poměrně krátkou dobu.

Vozy byly v provozu ve čtyřech lokomotivních depech ČSD – Trutnov, Hradec Králové, Praha-Libeň a České Budějovice. Jako první byl jejich provoz ukončen v Českých Budějovicích, odkud byly vozy převedeny do tří ostatních dep. Do depa Hradec Králové byly převedeny dva motorové vozy, jedním z nich byl M 296.2016. Brzy potom skončil provoz této řady i v Hradci Králové.

Naftové motory KS 12 V 170 DR IV. série byly vyrobeny v podniku Turčianske strojárne Martin a představovaly poslední fázi vývoje motoru původně vyráběného v ČKD Praha. Byly provedeny i úpravy pro zvýšení výkonu: zvýšení plnícího tlaku turbodmychadla a dosazení mezichladiče plnícího vzduchu. Provoz obou řad byl poznamenán poruchami, důsledkem toho bylo trvalé snížení výkonu motoru na 515 kW (1981) a ukončení používání nejvyššího výkonového stupně (jízdní kontrolér měl jízdní stupně 0 až 7, sedmý stupeň byl odpojen). V podstatě se jednalo o snížení jmenovitých (maximálních) otáček a tím i výkonu motoru v provozu z původních 1475 na cca 1380 ot./min. (1982).

V polovině 90. let vznikl u ČD projekt modernizace motorových vozů řad 852 a 853. Prototypová modernizace na řadu 854 byla uskutečněna u vozu 853.030 v roce 1997, do roku 2006 jej postupně následovaly všechny ostatní provozní vozy řad 852 a 853.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Müller, Ventruba, Heldes: Naftové motory řady 170 kolejových motorových vozidel. 2. přepracované a rozšířené vydání, NADAS, Praha 1971

Externí odkazyEditovat