Mongoloidní rasa

Meyers Konversations-Lexikon (1885–1890)
etnografická mapa
Kavkazoidní:
     Árijci
     Semité
     Hamité

Negroidní:
     Afričtí černoši
     Khoisanové
     Melanésané
     Negritové
     Austrálci

Nezařazení:
Mongoloidní:
     Severní Mongolové
     Japonci & Korejci
     Tibeťané & Barmánci
     Malajci
     Polynésané
     Maorové
     Mikronésané
     Eskymáci & Inuité
     Američané

Mongoloidní (též žlutá) rasa je historické označení pro skupiny původních obyvatel východní Asie, střední Asie, jihovýchodní Asie, severní Asie, Polynésie a Ameriky vzniklé na základě historicky vyvrácených rasových teorií.[1] Ty byly představeny v 80. letech 17. století a tradičně lidi dělily do tří rasových skupin (europoidní, mongoloidní a negroidní),[2][3] podobných například psím plemenům, na základě jejich více či méně sdílených charakteristik a vlastností, u kterých se předpokládalo, že mají společný genetický základ.[4] Rozvoj molekulární biologie nicméně tyto teorie vyvrátil kvůli značné genetické inhomogenitě v rámci skupin označovaných jako „mongoloidní“.[5] Aby bylo možné prokázat existenci lidských ras, po vzoru psích plemen, muselo by být velké množství genů v rámci jedné konkrétní rasy zcela shodných a zároveň výrazně odlišných od ras jiných.[4] Tyto faktory nicméně žádná z historicky popisovaných „lidských ras“ nenaplňuje, protože vzhledové rozdíly mezi „mongoloidními“ a jinými „rasami“ reprezentují jen zlomek dědičných znaků DNA, které u lidí vznikaly nezávisle postupnou adaptací na klima a prostředí.[6] I přesto, že je tak rasové dělení občas stále používáno v rámci forenzní antropologie pro popis tělesných rozdílností, jakými může být barva kůže, typ vlasů nebo tvar lebky,[7] ve vědeckých kruzích je všeobecně jakožto sociální konstrukt považováno za problematické a překonané,[8][9] přičemž už samotná snaha dělit lidi do samostatných lidských ras může být považována za nevhodnou a rasistickou.[10]

Lidé v rámci mongoloidních populací často sdílí podobné fenotypní znaky jako epikantus, lopatovitě tvarované řezáky a neotenii. Také mají největší předpoklad pro vznik tzv. mongolské skvrny, která obvykle do 3–5 let po narození vymizí. Mezi další tradičně sdílené znaky patří rovné černé vlasy, mandlovitě tvarované tmavě hnědé oči, slabé terciární tělesné ochlupení a světlá kůže s nažloutlým nebo načervenalým nádechem v důsledku zvýšeného množství karotenu v pokožce.[1]

Samotné slovo mongoloid vzniklo z demonyma mongolský a řecké koncovky eidos („mající podobný vzhled“).[11]

ReferenceEditovat

  1. a b LAURIE, James. System of Universal Geography: Founded on the Works of Malte-Brun and Balbi. Londýn: Stevenson & Co, 1842. Dostupné online. S. 107. (anglicky) 
  2. PICKERING, Robert. The Use of Forensic Anthropology. Boca Raton, Florida: CRC Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-4200-6877-1. S. 82–83. (anglicky) 
  3. The Race question [online]. UNESCO, 1950. Dostupné online. (anglicky)  – „Human races can be and have heen differently classified by different anthropologists, but at the present time most anthropologists agree on classifying the greater part of present-day mankind into three major divisions, as follows : The Mongoloid Division, The Negroid Division, The Caucasoid Division.“
  4. a b NORTON, Heather L.; QUILLEN, Ellen E.; BIGHAM, Abigail W.; PEARSON, Laurel N.; DUNSWORTH, Holly. Human races are not like dog breeds: refuting a racist analogy. 12. vyd. Svazek 17. USA: Evolution: Education and Outreach, 2019. Dostupné online. DOI:10.1186/s12052-019-0109-y. (anglicky) 
  5. LEE, Sandra SJ; MOUNTAIN, Joanna; KOENIG, Barbara; ALTMAN, Russ. The ethics of characterizing difference: guiding principles on using racial categories in human genetics. 7. vyd. Svazek 9. USA: Genome Biology, 2008. 404 s. Dostupné online. DOI:10.1186/gb-2008-9-7-404. (anglicky) 
  6. TAKEZAWA, Yasuko I.; WADE, Peter; SMEDLEY, Audrey. Race [online]. Encyclopædia Britannica. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ROBERTS, C. A. Studies in Crime: An Introduction to Forensic Archaeology. Londýn, New York: Routledge, 2013. Dostupné online. ISBN 978-1-135-86287-9. S. 116. (anglicky) 
  8. BERTHIER-FOGLAR, Susanne; COLLINGWOOD-WHITTICK, Sheila; TOLAZZI, Sandrine. Biomapping Indigenous Peoples: Towards an Understanding of the Issues. Amsterdam: Rodopi, 2012. Dostupné online. ISBN 978-9401208666. S. 186. (anglicky)  – „The [American Anthropological Association] statement is representative of the prevailing view in the contemporary social sciences. Many social scientists have questioned the assumption that race is a scientific or objective reality, contending that it is forged from the discourses of politics, society, and history.“
  9. KEITA, S. O. Y.; KITTLES, R. A.; ROYAL, C. D. M.; BONNEY, G. E.; FURBERT-HARRIS, P.; DUNSTON, G. M.; ROTIMI, C. N. Conceptualizing human variation. 11. vyd. Svazek 36. USA: Nature Genetics, 2004. Dostupné online. DOI:10.1038/ng1455. S. 17–20. (anglicky) 
  10. Council Directive 2000/43/EC of 29 June 2000 implementing the principle of equal treatment between persons irrespective of racial or ethnic origin [online]. Rada Evropské unie, 2000–06-29. Dostupné online. (anglicky)  – „Evropská unie odmítá jakékoliv teorie, které se snaží určovat existenci samostatných lidských ras.“
  11. Mongoloid [online]. Dictionary.com. Dostupné online. (anglicky)