Otevřít hlavní menu

Miroslav Pich-Tůma

československý člen československého Národního shromáždění a politik

Miroslav Pich-Tůma (22. srpna 1919 Havlovice9. ledna 1995 Trutnov[1]) byl český a československý odbojář z druhé světové války, poválečný politik Komunistické strany Československa a poslanec Prozatímního Národního shromáždění. Po roce 1948 funkcionář Státní bezpečnosti s podílem na bezpráví v 50. letech.

Miroslav Pich-Tůma

Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 22. srpna 1919
Havlovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 9. ledna 1995
Trutnov
ČeskoČesko Česko
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotEditovat

Za druhé světové války působil v odboji. V roce 1940 přešel do Sovětského svazu, později byl členem Rudé armády. Byl zařazen do důstojnické školy pro specialisty na partyzánský boj a stal se komisařem partyzánské brigády Mistra Jana Husa. Na jaře 1945 se podílel na boji Na Dlouhé a velel partyzánské brigádě Mistra Jana Husa. Existují spekulace o jeho roli při tomto bojovém střetnutí, které skončilo smrtí téměř všech partyzánů. Někteří autoři ho obviňují ze spolupráce s gestapem, jasné důkazy ale chybí.[2]

V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ, respektive za Svaz české mládeže. V parlamentu setrval do března 1946. Pak rezignoval na mandát a po krátký zbytek funkčního období do parlamentních voleb v roce 1946 místo něj zasedal v parlamentu Rostislav Závodský.[3]

Byl předsedou Československého svazu partyzánů. Klement Gottwald ho pověřil vybudováním tajné zpravodajské organizace uvnitř KSČ a svazu partyzánů. Působil u Státní bezpečnosti, kde se po roce 1948 podílel na násilnostech a justičních zločinech. V den nalezení těla politika Jana Masaryka se pohyboval v 7 hodin ráno na místě činu. Nedokázal nikdy tuto okolnost vysvětlit. V roce 1964 závěry inspekce ministra vnitra potvrdily, že v letech 1948-1949 osm příslušníků StB v čele s Tůmou zlikvidovalo tři vyšetřované osoby. Dvě byly bez soudu popraveny, třetí měla být utlučena v průběhu výslechu. Již po roce 1953 byl za „porušování socialistické zákonnosti“ Tůma krátce odsouzen, ale v roce 1956 mu byl zbytek trestu přeměněn na podmíněný a v roce 1960 byl amnestován. Do vazby se dostal opět v letech 1968-1969. Před Vojenským soudem v Příbrami se znovu ocitl roku 1990 a ten jej pak v červenci 1991 rehabilitoval, což vyvolalo kritickou odezvu, protože spolutvůrce zločinů 50. let tak byl postaven na roveň politickým vězňům. V první polovině 90. let byla jeho osoba objektem zájmu médií, byl kritizován za svou roli v komunistickém teroru 50. let a připravovalo se nové vyšetřování. V lednu 1995 se oběsil na půdě svého domu v Trutnově.[2][4][5][6][7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Miroslav Pich-Tůma [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Partyzáni bojovali do posledního dechu. U Leškovic padli před desítkami let se ctí [online]. havlickobrodsky.denik.cz [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. (česky) 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. (česky) 
  4. 30. ročník DÁLKOVÉHO POCHODU ODBOJEM A KRÁSAMI ... a zároveň 13. ročník POCHODU "PADESÁTKA" [online]. organizacni.vybor.sweb.cz [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. (česky) 
  5. Pich-Tůma vyzýval partyzány k fízlování a donášení už na konci roku 1945 [online]. pametnaroda.cz [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. (česky) 
  6. Po Václavu Bendovi [online]. listy.cz [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. (česky) 
  7. Surovy vysetrovatel z padesatych let Pich-Tuma spachal sebevrazdu [online]. lsv.cesnet.cz [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat