Ministr pro Indii

pozice

Ministr pro Indii, respektive státní sekretář pro Indii (Secretary of State for India), byla funkce ve vládě Spojeného království v letech 1858–1947. Ministr pro Indii byl nejvyšším představitelem státní správy v Indii v 19. a 20. století, ministerstvo (India Office) bylo známo pod zkratkou IO. Úřad zanikl po vyhlášení nezávislosti Indie v roce 1947.

Historie úřaduEditovat

 
Sídlo ministerstva pro Indii v Londýně (1866)

Správu největší britské kolonie Indie zajišťovala původně Britská Východoindická společnost, jejíž chod ale provázela značná korupce a během válek v 18. století došlo ke značnému zadlužení. Zákonem o Indii (Pitt's India Act) z roku 1784 byla společnost postavena pod státní dozor, který vykonával kontrolní úřad Východoindické společnosti. Prezident úřadu byl členem britské vlády a v první polovině 19. století stále více zasahoval do správy Indie. Velké indické povstání z roku 1857 ukázalo neschopnost Východoindické společnosti spravovat nadále rozsáhlé území v jihovýchodní Asii. Zákon o Indii z roku 1858 (Government of India Act, 1858) převedl správu Indie přímo pod britskou korunu. Posledním prezidentem kontrolního úřadu byl Edward Smith-Stanley a prvním ministrem pro Indii se stal jeho syn lord Edward Stanley, který návrh na změnu postavení Indie vůči Británii předložil v Dolní sněmovně již v roce 1853.

Ministr pro Indii se sídlem v Londýně byl vrcholným představitelem státní správy Indie, byl mu podřízen i indický generální guvernér (zákonem z roku 1858 indický místokrál). Ministerstvo pro Indii (India Office) částečně převzalo administrativní aparát Východoindické společnosti, poradním orgánem ministra byl poradní sbor (Council of India). Indická rada měla 15 členů, zákonem bylo stanoveno, že 10 z 15 členů rady muselo alespoň deset let strávit v Indii. Usnesení indické rady byla pro ministra závazná jen ve výjimečných případech, například u státních finančních půjček. Stejně jako u jiných britských ministerstev platila nepsaná zásada (ne vždy dodržovaná), že pokud byl ministrem lord, jeho náměstek (státní podsekretář pro Indii - Undersecretary for India) musel být členem Dolní sněmovny, aby mohl obhajovat činnost úřad před poslanci. Naopak, pokud byl ministrem poslanec Dolní sněmovny, jeho náměstkem byl zpravidla člen Sněmovny lordů. Jediným politikem, který byl během své kariéry ministrem pro Indii a také indickým místokrálem, byl 1. markýz z Riponu.

V roce 1937 byla prohlášena korunní kolonií Barma, která byla od roku 1866 součástí Britské Indie. V návaznosti na to se změnil statut ministra pro Indii (od roku 1937 Secretary of State for India and Burma). Po druhé světové válce prosadil Indický národní kongres spolu s Gándhího aktivitami nezávislost Indie. Britský Zákon o nezávislosti Indie z roku 1947 uznal samostatnost Indie. Ministerstvo pro Indii téhož roku zaniklo, poslední ministr pro Indii William Hare, 5. hrabě z Listowelu se stal ministrem pro Barmu, ale i ta v roce 1948 vyhlásila nezávislost. Vztahy s bývalými britskými koloniemi převzalo ministerstvo pro záležitosti Commonwealthu.

Seznam ministrů pro IndiiEditovat

Jméno Foto Nástup do funkce Konec funkce Životní data
Edward Stanley, lord Stanley   2. srpna 1858 18. června 159 18261893
Sir Charles Wood   18. června 1859 16. února 1866 18001885
George Robinson, 2. hrabě z Riponu   16. února 1866 6. července 1866 18271909
Robert Cecil, 3. markýz ze Salisbury   6. července 1866 8. března 1867 18301903
Sir Stafford Northcote   8. března 1867 9. prosince 1868 18181887
George Campbell, 8. vévoda z Argyllu   9. prosince 1868 21. února 1874 18231900
Robert Cecil, 3. markýz ze Salisbury   21. února 1874 2. dubna 1878 18301903
Gathorne Gathorne-Hardy, 1. vikomt Cranbrook   2. dubna 1878 28. dubna 1880 18141906
Spencer Cavendish, markýz z Hartingtonu   28. dubna 1880 16. prosinec 1882 18331908
John Wodehouse, 1. hrabě z Kimberley   16. prosince 1882 24. června 1885 18261902
Lord Randolph Spencer-Churchill   24. června 1885 6. února 1886 18491895
John Wodehouse, 1. hrabě z Kimberley   6. února 1886 3. srpna 1886 18261902
Richard Assheton Cross, 1. vikomt Cross   3. srpna 1886 18. srpna 1892 18141906
John Wodehouse, 1. hrabě z Kimberley   18. srpna 1892 10. března 1894 18261902
Henry Hartley Fowler   10. března 1894 4. července 1895 18301911
Lord George Francis Hamilton   4. července 1895 6. října 1903 18451927
St John Brodrick 6. říjen 1903 11. prosinec 1905 18561942
John Morley, 1. vikomt Morley   11. prosince 1905 7. listopadu 1910 18381923
Robert Milnes-Crewe, 1. hrabě z Crewe   7. listopadu 1910 7. března 1911 18581945
John Morley, 1. vikomt Morley   7. března 1911 25. března 1911 18381923
Robert Milnes-Crewe, 1. hrabě z Crewe   25. března 1911 25. května 1915 18581945
Austen Chamberlain   25. května 1915 17. července 1917 18631937
Edwin Samuel Montagu   17. července 1917 19. března 1922 18791924
William Peel, 2. vikomt Peel 19. března 1922 22. ledna 1924 18671937
Sydney Olivier, 1. baron Olivier   22. ledna 1924 6. listopadu 1924 18591943
Frederick Edwin Smith, 1. hrabě z Birkenheadu   6. listopadu 1924 18. října 1928 18721930
William Peel, 2. vikomt Peel 18. října 1928 7. června 1929 18671937
William Wedgwood Benn   7. června 1929 25. srpna 1931 18771960
Sir Samuel Hoare   25. srpna 1931 7. června 1935 18801959
Lawrence Dundas, 2. markýz ze Zetlandu   7. června 1935 13. května 1940 18761961
Leo Amery 13. květen 1940 3. srpna 1945 18731955
Frederick Pethick-Lawrence, 1. baron Pethick-Lawrence   3. srpna 1945 17. dubna 1947 18711961
William Hare, 5. hrabě z Listowelu   14. srpna 1947 4. ledna 1948 19061997

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, díl XII.; Praha, 1897 (reprint 1998), s. 573-574 (Indická ústava); ISBN 80-7185-157-4
  • GRAF, Otto: Imperium Britannicum; Praha, 1939

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat