Otevřít hlavní menu

George Robinson, 1. markýz z Riponu

britský státník

George Frederick Samuel Robinson, 1. markýz z Riponu (George Frederick Samuel Robinson, 1st Marquess of Ripon, 3rd Earl de Grey, 2nd Earl of Ripon, 2nd Viscount Goderich, 4th Baron Grantham) (24. října 1827, Londýn9. července 1909, Londýn) byl britský státník z původně měšťanského rodu z Yorku, byl vnukem ministra zahraničí 2. barona Granthama a synem premiéra 1. hraběte z Riponu. Patřil k významným politikům liberální strany, byl ministrem kolonií, námořnictva a místokrálem v Indii. Uplatnil se také jako diplomat a v roce 1871 byl povýšen na markýze z Riponu, obdržel Podvazkový řád a svou kariéru završil jako předseda Sněmovny lordů.

George Robinson, 1. markýz z Riponu
George Frederick Samuel Robinson, 1st Marquess of Ripon by George Frederic Watts.jpg
Narození 24. října 1827
Londýn
Úmrtí 9. července 1909 (ve věku 81 let)
Ripon
Alma mater Oxfordská univerzita
Zaměstnavatel Universita v Leedsu
Ocenění člen Královské společnosti
Nejvyšší řád Kristův
Companion of the Order of the Indian Empire
Politická strana Liberální strana
Děti Frederick Robinson, 2nd Marquess of Ripon
Rodiče Frederick John Robinson
Funkce Člen 16. parlamentu Spojeného království (1852–1853)
Člen 16. parlamentu Spojeného království (1853–1857)
Člen 17. parlamentu Spojeného království (1857–1859)
lord předseda rady (1868–1873)
generální guvernér Indie (1880–1884)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Politická kariéraEditovat

Narodil se v Downing Street 10, sídle britského premiéra, jímž byl tehdy jeho otec. Matkou byla Sarah Hobart, dcera ministra války a kolonií 4. hraběte z Buckinghamshire. Nenavštěvoval žádnou školu ani univerzitu, studoval pouze soukromě. V letech 18481849 se zúčastnil konference v Bruselu, poté byl zvolen do Dolní sněmovnyDolní sněmovny (1852-1859), na rozdíl od otce se připojil k liberálům. Po otci zdědil titul hraběte z Riponu a vstoupil do Sněmovny lordů (1859), téhož roku po strýci Thomasovi zdědil titul hraběte de Grey, do té doby vystupoval pod jménem vikomta Godericha.

V Palmerstonově vládě byl státním podsekretářem války (18591861 a 18611863), mezitím krátce státním podsekretářem pro Indii (1861). V letech 1863–1866 byl státním sekretářem války a od roku 1863 zároveň členem Tajné rady. Ve funkci prezidenta Tajné rady (18681873) získal Podvazkový řád (1869) a poté byl pověřen diplomatickou misí do USA, kde uzavřel Washingtonskou smlouvu (1871), která urovnala spory mezi Spojenými státy a Kanadou[1]. Na základě toho získal v roce 1871 titul markýze z Riponu.

V letech 18801884 byl generálním guvernérem a místokrálem v Indii, kde se podílel na změně legislativy v otázce zrovnoprávnění Indů a jejich účasti na státní správě. Po návratu do Anglie byl v dalších liberálních vládách prvním lordem admirality (1886) a státním sekretářem kolonií (18921895). Politickou kariéru završil v Campbell–Bannermanově vládě jako lord strážce tajné pečeti a předseda Sněmovny lordů (19051908). Po úmrtí premiéra Campbell–Bannermana a nástupu H. H. Asquitha do čela vlády rezignoval v dubnu 1908 na post předsedy Horní sněmovny, v říjnu odstoupil i z funkce lorda strážce tajné pečeti a dožil v soukromí.

Rodina a další veřejné aktivityEditovat

Jeho sídlem byl zámek Studley Royal House v hrabství York, v tomto hrabství také zastával funkci lorda–místodržitele (18731906). V letech 18951896 byl starostou ve městě Ripon, od nějž byl odvozen rodový titul markýze. Dále byl kancléřem univerzity v Leedsu (19041909) a v roce 1870 obdržel čestný doktorát na univerzitě v Cambridge. Kromě toho byl již v mládí prezidentem Královské zeměpisné společnosti (1859–1860) a později také kurátorem Národní galerie. Jeho jméno nesou Riponovy vodopády na Viktoriině jezeře v Ugandě a ulice Ripon Street v Kalkatě.

Oženil se v roce 1851 se svou sestřenicí Henriettou Vyner (1833-1907) a měl s ní dvě děti. Dědicem titulů byl syn Frederick Oliver Robinson, 2. markýz z Riponu (18521923), který byl liberálním politikem a blízkým přítelem Eduarda VII.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ottův slovník naučný, díl 23.; Praha, 1905 (reprint 2000), s. 875 ISBN 80–7203–324–7

Rodokmen markýzů z Riponu

1. markýz z Riponu na webu Encyclopedia Britannica