Michal Uherský

uherský vévoda

Michal (po 960995 nebo 997; maďarsky Mihály[1]) byl členem dynastie Arpádovců. Byl synem Takšoně a mladší bratr Gejzy. Informace o jeho životě jsou zahaleny tajemstvím. Jeho potomci vládli Uherskému království od roku 1046.[2]

Michal Uherský
Litografie z 19. století od Josefa Kriehubera
Litografie z 19. století od Josefa Kriehubera
Nitranský kníže?
Období asi 971977 nebo 995
Předchůdce Gejza
Nástupce Štěpán I. Svatý nebo Ladislav Lysý

Narození asi 960
Úmrtí 977 nebo 995
Manželka členka Komitopulů
Potomci Vazul
Ladislav Lysý
Dynastie Arpádovci
Otec Takšoň
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podle maďarského historika György Györffy získal Michal od svého bratra jakési knížectví. Slovenští historici se domnívají, že mezi lety 971 až 997 panoval v Nitranském knížectví. Ani jednu teorii však historici všeobecně nepřijali.

ŽivotEditovat

 
Takšoň, otec Michala a Gejzy

Podle kroniky Gesta Hungarorum byla Michalova a Gejzova matka ze země Kumánů.[3][4] Území, kde žili Kumáni, bylo v době narození Michala obýváno kmenem Pečeněhů.[5] Historik György Györffy se tedy domnívá, že Michalova matka byla dcerou kmenového vůdce Pečeněhů.[5] Jiní historici, například Zoltán Kordé[4] a Gyula Kristó[6] se domnívají, že Michalova matka pocházela buď z Chazarské říše, anebo z Volžského Bulharska.

Michal byl Takšoňův mladší syn.[7] Podle historika Györgye Györffye byl Michal v roce 972, kdy byl pokřtěn, stále ještě nezletilý.[8] Byl pravděpodobně pokřtěn společně se svým starším bratrem Gejzou, který se v té době stal uherským velkoknížetem.[9] Při křtu přijal jméno Michal, podle archanděla Michaele.[8] Podle Györffye bylo Michalovo pohanské jméno Béla, jelikož toto jméno používali Michalovi potomci velmi často. Zároveň si myslí, že stejně jako jiná arpádovská jména, je i toto odvozeno od turkického titulu.[pozn. 1] V případě Bély by se mělo jednat o titul bojla[11]

 
Oslepení Vazula, Michalova syna

Historik György Györffy míní, že Michal musel blízce spolupracovat s jeho bratrem Gejzou, protože nejsou důkazy o tom, že by byl vztah mezi Gejzou a Michalem napjatý.[12] Pravděpodobně také získal od bratra jakési knížectví, ačkoli o tom nejsou přímé doklady.[13] Podle historika Jána Steinhübela získal okolo roku 971 od Gejzy Nitranské knížectví.[7] Historik Ján Lukačka ještě dodal, že právě Michal zlomil odpor kmenů v Nitranském knížectví.[14]

 
Gejza v Vídeňské obrázkové kronice

Nad Michalovým koncem vlády nad Nitranským knížectvím se vedou spory. Historik György Györffy navrhuje dvě možnosti. První, že Michal zemřel přirozenou smrtí před rokem 997, kdy zemřel jeho bratr Gejza nebo se na konci svého života vzdal svého území ve prospěch synovce Štěpána.[15] Podle Jána Steinhübela byl v roce 995 Michal zavražděn. Na vraždě měl podíl i jeho bratr Gejza.[7] S tímto názorem se shodl i Ján Lukačka[16] a Vladimír Segeš, podle něhož byl však zavražděn mezi lety 976 a 978 a na trůn Nitranského knížectví poté nastoupil jeho syn Ladislav Lysý.[17]

RodinaEditovat

Ze všech Michalových dětí, jsou známa jen dvě z nich, Vazul a Ladislav Lysý.[1][18] Co se týče jeho ženy, podle historika Györgye Györffye je možné, že Michalova žena byla příbuzná s Samuelem I., bulharským carem, jelikož jména obou jejich synů byla často používaná mezi členy Komitopulů.[19] Michal se podle Györgye Györffye oženil okolo roku 980.[18]

OdkazyEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael of Hungary na anglické Wikipedii.

PoznámkyEditovat

  1. Jako například jméno jeho bratra Gejzy, které je odvozené od Yabghu.[10]

ReferenceEditovat

  1. a b KRISTÓ, Gyula; MAKK, Ferenc. Az Árpád-ház uralkodói. Maďarsko: I.P.C. Könyvek, 1996. 288 s. ISBN 9637930973. OCLC 1087538045 Kapitola Dodatek 1. (maďarsky) Dále jen Az Arpád. 
  2. Az Arpád, dodatky 1 a 2
  3. Notář krále Bély, listiny Uhrů (anglicky) s. 127
  4. a b KRISTÓ, Gyula. Géza. 1. vyd. Budapest: Akadémiai Kiadó, 1994. 753 s. ISBN 9789630567220. OCLC 32052132 S. 659. (maďarsky) Dále jen Korai magyar. 
  5. a b GYÖRFFY, György. King Saint Stephen of Hungary. New York: East European Monographs, 1994. 213 s. ISBN 0-88033-300-6. S. 36. Dále jen Stephen of Hungary. 
  6. Az Arpád s. 24
  7. a b c STEINHÜBEL, Ján. Slovakia in History. [s.l.]: Cambridge University Press, 2011. ISBN 978-0-521-80253-6. S. 19. 
  8. a b Stephen of Hungary s. 52
  9. Stephen of Hungary s. 49, 52
  10. Korai magyar s. 235
  11. GYÖRFFY, György. István király és műve. Budapešť: Balassi Kiadó, 2000. 668 s. S. 98. 
  12. Stephen of Hungary s. 74, 76
  13. Stephen of Hungary s. 76-77
  14. LUKAČKA, Ján. Slovakia in History. New York: Cambrige University Press, 2011. 413 s. ISBN 978-0-521-80253-6. S. 32. Dále jen Slovakia. 
  15. Stephen of Hungary s. 79
  16. Slovakia s. 33
  17. SEGEŠ, Vladimír. Slovak History: Chronology & Lexicon. Wauconda: [s.n.], 2002. 350 s. ISBN 0-86516-444-4. S. 278. (anglicky) 
  18. a b Stephen of Hungary s. 72
  19. Stephen of Hungary s. 71 - 72

LiteraturaEditovat

  • KRISTÓ, Gyula; MAKK, Ferenc. Az Árpád-ház uralkodói. Maďarsko: I.P.C. Könyvek, 1996. 288 s. ISBN 9637930973. OCLC 1087538045 Kapitola Dodatek 1. (maďarsky) Dále jen Az Arpád. 
  • KRISTÓ, Gyula. Géza. 1. vyd. Budapest: Akadémiai Kiadó, 1994. 753 s. ISBN 9789630567220. OCLC 32052132 (maďarsky) 
  • GYÖRFFY, György. King Saint Stephen of Hungary. New York: East European Monographs, 1994. 213 s. ISBN 0-88033-300-6. S. 3. 
  • STEINHÜBEL, Ján. Slovakia in History. [s.l.]: Cambridge University Press, 2011. ISBN 978-0-521-80253-6. 
  • GYÖRFFY, György. István király és műve. Budapešť: Balassi Kiadó, 2000. 668 s. 
  • LUKAČKA, Ján. Slovakia in History. New York: Cambrige University Press, 2011. 413 s. ISBN 978-0-521-80253-6. 
  • SEGEŠ, Vladimír. Slovak History: Chronology & Lexicon. Wauconda: [s.n.], 2002. 350 s. ISBN 0-86516-444-4. (anglicky)