Vazul († po 1031), maďarsky psán také Vászoly, byl nitranský kníže z dynastie Arpádovců a kandidát na uherský trůn po smrti Imricha, syna krále Štěpána I. Aby se nemohl stát uherským králem, byl v roce 1031 oslepen.[pozn. 1] Jeho potomci však později trůnu dosáhli, a byla to právě Vazulova a nikoli Štěpánova linie, která zajistila pokračování rodu na dalších několik století.

Vazul
Portrét
Narození 10. století
Úmrtí 1037
Potomci Ondřej I., Béla I. Uherský a Levente
Otec Michael Wegierski
Matka Adelheid von Polen
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohřeb Imricha, v pozadí scéna oslepení knížete Vazula (Vídeňská obrázková kronika)

ŽivotEditovat

Po násilné smrti svého otce Michala, kterou měl na svědomí uherský kníže Gejza (Michalův bratr), utekl Vazul spolu se svým starším bratrem Ladislavem Lysým k Vladimíru Velikému, knížeti Kyjevské Rusi. Poté co se bratřím nepodařilo získat pomoc při návratu do Uher, pokračovali do Polska k Boleslavu Chrabrému. Vazul odtud už sám pravděpodobně pokračoval k Pečeněhům, kde se oženil s Tatun a přiklonil se k pohanství.[2] Z tohoto manželství se narodili tři synové: Levente, a pozdější uherští králové Ondřej I. a Béla I.

V roce 1029 využil uherský král Štěpán oslabení polského státu a dobyl Nitransko zbavené polské pomoci. Svého bratrance Vazula nechal uvěznit a vládu v knížectví převzal Štěpánův syn Imrich.[3]

Když 2. září 1031 zemřel na honu následník uherského trůnu Imrich, rozhodl se král Štěpán pominout nástupnická práva ostatních Arpádovců (podle seniorátu) a povolal z Benátek svého synovce Petra Orseola, kterého určil za svého nástupce. Jedním z důvodů mohla být podpora křesťanství, protože mnozí z jiných Štěpánových příbuzných dávali přednost starému pohanství.[4] Aby omezil riziko toho, že by někdo mohl Petrovo nástupnictví ohrozit, nechal oslepit svého bratrance a hlavního kandidáta na uherský trůn Vazula. Vazulovi synové Levente, Ondřej a Béla raději odešli do Čech, kde nalezli azyl.[5]

Vazul zemřel někdy mezi svým oslepením a Štěpánovou smrtí (1038).

PoznámkyEditovat

  1. Iniciátorem Vazulova oslepení byl pravděpodobně samotný král Štěpán, přestože pozdější uherští kronikáři ve snaze jej očistit připsali vinu jeho manželce Gisele.[1]

ReferenceEditovat

  1. STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. S. 252–253. (slovensky) Dále jen Nitrianske kniežatstvo. 
  2. Nitrianske kniežatstvo, s. 220–221
  3. Nitrianske kniežatstvo, s. 239
  4. Nitrianske kniežatstvo, s. 251–252
  5. Nitrianske kniežatstvo, s. 253

LiteraturaEditovat

  • GYÖFFRY, György. Święty Stefan I : król Węgier i jego dzieło. Warszawa: Rytm, 2005. 750 s. ISBN 83-7399-098-4. (polsky) 
  • STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky)