Merklingen
Merklingen je obec v okrese Alba-Dunaj v Bádensku-Württembersku v Německu.
| Merklingen | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°30′31″ s. š., 9°45′15″ v. d. |
| Nadmořská výška | 699 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Německo |
  Merklingen | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 21,3 km² |
| Počet obyvatel | 2 085 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 97,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 07337 |
| PSČ | 89188 |
| Označení vozidel | UL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zeměpisná poloha
editovatMerklingen se nachází na náhorní plošině Švábské Alby asi 20 km severozápadně od Ulmu, mezi městy Geislingen a Blaubeuren. Má rozlohu přibližně 21,31 km²
Sousední obce
editovat
Sousední obce Merklingenu jsou (ve směru hodinových ručiček od severu): Nellingen, Dornstadt, Laichingen (všechny Alba-Dunaj), Hohenstadt, Drackenstein, Bad Ditzenbach (všechny okres Göppingen).
Uspořádání obce
editovatMerklingen, sestávající z hlavního města a vesnice Widderstall, zůstal samostatnou obcí s vlastní správou.
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o Merklingenu jako o Marchelingenu se nachází v zakládací listině kláštera Wiesensteig z roku 861. Od roku 1482 patřilo město k území císařského města Ulm a až do roku 1744 bylo sídlem úřadu.
Od roku 1744 byl Merklingen podřízen úřadu v Nellingenu. V roce 1803 se Merklingen a Ulm staly součástí Bavorského kurfiřtství, které se v roce 1806 stalo královstvím.
V důsledku hraniční smlouvy z roku 1810 přešel Merklingen z Bavorska do Württemberského království a byl přiřazen k okresnímu úřadu Blaubeuren. Za nacistické éry ve Württembersku byla obec v roce 1938 přiřazena k okresu Ulm. Po druhé světové válce se obec nacházela v americké okupační zóně, a tedy v nově vzniklé spolkové zemi Württembersko-Bádensko, která se v roce 1952 sloučila do současné spolkové země Bádensko-Württembersko. Od územní reformy v roce 1973 je Merklingen součástí okresu Alby-Dunaje
Náboženství
editovatKostel v Merklingenu je zmiňován již v roce 1275 a od roku 1512 je pod patronací tří králů Kašpara, Melichara a Baltazara. Vzhledem k dřívější příslušnosti k říšskému městu Ulm je Merklingen od dob reformace převážně protestantský. Dnešní protestantská obec Merklingen patří do církevního obvodu Blaubeuren zemské církve Württembersko.
Hospodářství a infrastruktura
editovatMerklingen má dobrou obchodní infrastrukturu, ve městě působí řada středně velkých
Doprava
editovatDo roku 1985 byl Merklingen napojen na železniční trať Filstalbahn ze Stuttgartu do Ulmu prostřednictvím metrové železniční tratě Amstetten-Laichingen, kterou provozuje společnost WEG. Obcí prochází vysokorychlostní trať Wendlingen-Ulm, která byla otevřena 11. prosince 2022 a jejíž tunel Widderstall se nachází nedaleko stejnojmenné obce. Od roku 2017 byla vybudována také železniční stanice Merklingen - Schwäbische Alb, která - rovněž od 11. prosince 2022 - nabízí hodinovou regionální linku do Ulmu a Wendlingenu.
Merklingen je napojen na celostátní silniční síť prostřednictvím křižovatky 61 spolkové dálnice 8 z Karlsruhe do Mnichova.
Politika
editovatStarostové
editovat- Johannes Lohrmann (1945–1977)
- Petr Seyfried (1977–1986)
- Günter Stolz (1986–2009)
Městská rada
editovatRada v Merklingenu má 10 členů. Rada se skládá z čestných členů rady a starosty jako předsedy. Starosta má v radě hlasovací právo.
Reference
editovat- ↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Merklingen na Wikimedia Commons - GEMEINDE Teilen Merklingen Hauptstraße 31, 89188 Merklingen Juli 23. 2022
- Merklingen: Was Sie vor Ihrer Reise wissen sollten (2024) die Highlights von Merklingen
