Mazančovice

sídlo ve Slezském vojvodství v Polsku

Mazančovice[1][2] (polsky Mazańcowice, německy Matzdorf) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá v gmině Jasenice. Leží na území Těšínského Slezska v kopcovité krajině Slezského podhůří na řece Vapenici.

Mazančovice
Mazańcowice
Pohled na katolický kostel v Mazančovicích
Pohled na katolický kostel v Mazančovicích
Mazančovice – znak
znak
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresBílsko-Bělá
GminaJasenice
Mazančovice
Mazančovice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha8,18 km²
Počet obyvatel3 651 (2014)
Hustota zalidnění446,3 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni
Správa
Statusstarostenství
StarostaWojciech Zawada
Telefonní předvolba(+ 48) 33
PSČ43-391
Označení vozidelSBI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

První zmínka o vesnici (Mansanczovicz) pochází z listiny vratislavského biskupa Jindřicha z Vrbna z doby kolem roku 1305. Patřila těšínskému knížectví, z nějž bylo roku 1572 vyděleno bílské stavovské panství. Ve sčítání lidu 1910 uvedlo 90,8 % obyvatel obcovací řeč polskou (včetně těšínského nářečí), 9,1 % německou a 0,8 % (deset osob) českou. 66,8 % se hlásilo ke katolictví, 39,9 % k evangelické církvi a 5 osob k judaismu. V roce 1920 byly Mazančovice rozhodnutím Konference velvyslanců spolu s celým východním Těšínském připojeny k Polsku.

Mazančovice přímo sousedí s městem Bílsko-Bělá (na jihu s městskou částí Staré Bílsko, na východě s městskou částí Komorovice) a patří k jeho suburbanní zóně. Staví se zde ve 21. století řada nových rodinných domů, a proto počet obyvatel výrazně stoupá. Ke dni 31. 12. 2014 zde žilo 3 651 osob (oproti 3 401 v roce 2009). Do obce jezdí autobusy MHD Bílsko-Bělá (linky 25, 33 a 51) a Čechovice-Dědice (linka X).

K památkám obce patří novogotický katolický kostel Maří Magdalény z roku 1901 a evangelický kostel Spasitele z roku 1930.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 938. 
  2. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 37. 

Literatura editovat

  • HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 938. 
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 978-83-933109-3-7. (polsky) 

Externí odkazy editovat